Autor: Martin Kirschner.
Další část trasy pokračovala přes husté lesy. Před tím jsem, ale narazil na turistické středisko, kde bylo velké parkoviště a v něm spousta aut. Tato část trasy byla hojně navštěvovaná turisty. Později když jsem pokračoval dál v cestě, tak ubývalo turistů a spíše jsem potkával zase jen místní.
Je zajímavé, jak jsou Angličané pozitivně naladění. Vždy když jsem potkal nějakého Angličana, tak mě pozdravil s úsměvem na tváři. Sice jsem o jejich optimismu už slyšel, ale vidět to na vlastní oči je úplně něco jiného. Je to úplně jiná mentalita, než ta pesimisticky česká. Měl jsem opravdu pocit, že mě rádi vidí.
Foto: Takhle nějak vypadají lesy v parku South Downs (Autor: Martin Kirschner ©)
Možná vás zajímá, jaké bylo počasí. V té době byl konec září. První tři dny až na ten statek s jezerem bylo naprosto krásné počasí. Čtvrtý den ráno u statku pršelo, ale když spíte pod listnatými stromy, tak málokdy v noci zmoknete, pokud zrovna nepřijde velká průtrž.
To se mi stalo až sedmý den u městečka Pulborough. Už když jsem od tohoto městečka pokračoval dál, tak celkem lilo. Nicméně v lese kde jsem se schoval, bylo závětří a jelikož foukal silný vítr a déšť padal z boku, takže jsem byl v relativním suchu. Vytáhl jsem si proto spacák a chystal se ke spánku.
Pozdě k večeru už se zemí hnal takový slabší hurikán a já jsem měl promočený spacák. Rychle jsem si jej sbalil, hodil věci do baťohu a utíkal rychle dolů do městečka, abych se schoval na vlakovou zastávku. Když jsem na ni dorazil, tak jsem byl celý promočený. Nezbývalo, než počkat do rána a pokračovat dál v cestě bez pořádného spánku.
Ráno když sem vyrazil, tak jsem se vracel stejnou cestou do kopce, když jsem utíkal před deštěm. Náladu mi zpravilo až ranní svítání s ovcemi na horizontu.
Foto: Ranní svítání s ovcemi na horizontu. (Autor: Martin Kirschner ©)
Další část etapy už jsem začal vidět moře, takže už jsem začínal tušit , že někde blízko bude město Brighton. Kousek od Brightonu byla krajina také krásná. Například když jsem míjel nějaké prastaré stromy, které dodaly krajině určité kouzlo:
Foto: Prastaré stromy dávají krajině vzhledový ráz jak z filmu Pán Prstenů. (Autor: Martin Kirschner ©)
O pár hodin později na mě začínali vykukovat první mrakodrapy a já jsem věděl, že se jedná o město Brighton.
Do Brightonu jsem dorazil pozdě odpoledne. Dal jsem si vítězně pivo na lavičce a sledoval moře. Byla celkem zima a tak jsem se vydal zahřát do místního McDonaldu a dal si něco k jídlu. Jelikož jsem měl rezervované ubytování až od dalšího dne, tak jsem se rozhodl, že ještě tuto noc přespím venku v nějakém místním parku.
Další den ráno jsem se šel ubytovat do hostelu Hostelpoint Brighton kde jsem strávil čtyři následující dny. Šlo o hostel třetí cenové kategorie, ale bylo to i se snídaní. Hostel se pro mě stal základnou pro objevování města.
Brighton
Jako nejznámější atrakce je v Brightonu známý Brighton Pier. Jedná se o obří molo, kde naleznete obchody se suvenýry, kolotoče a automaty určené pro děti. Párkrát jsem si tam na odreagování zahrál na automatu kde, když hodíte minci, tak by vám díky posouvání šuplíků měli vypadnout další mince. Samozřejmě jsem nic nevyhrál, protože když už jsem nějaké drobné strefil, tak vesměs spadli do vnitřku automatu. Skvělý způsob jak malé děti připravit o peníze a vytvářet z nich již od dětství gamblery.
Další věc, která stoji za zmínku jsou křídové útesy. Pokud půjdete kousek od Brightonu směrem na jich, tak na ně hned narazíte. Často tyto útesy můžete vidět v historických válečných filmech.
Foto: Křídové útesy kousek od Brightonu. (Autor: Martin Kirschner ©)
Celkově jsem v Brightonu jenom tak zevloval a odpočíval po náročné několikadenní chůzi. Když jsem tak seděl v jednom Brightonském parku, tak jsem si všiml všudypřítomných potkanů. Divím se, že město to nechalo tak daleko dojít a nepovolalo deratizéry, aby dali věci do pořádku.
Foto: Všudypřítomní potkaní, nebo krysy? Každopádně jich je v Brightonu přemnoženě. (Autor: Martin Kirschner ©)
V centru města zase potkáte žebráky, kteří normálně bydlí na ulicích. Mají roztažené kartony a na nich sedí ve spacáku a s kelímkem v ruce s kterým žebrají o drobné. Když se jim chce spát, tak prostě na místě zalehnou a lidé chodí kolem nich.
Foto: Takhle někteří lidé bydlí na ulicích Brightonu. Upřímně nic nového pro mě pod sluncem, protože přesně takové žebráky jsem potkal i v Dublinu, takže je to takový folklór celých Britských ostrovů a Irska. (Autor: Martin Kirschner ©)
Jinak Brighton je hlavním městem homosexuálů, alespoň co se Velké Británie týče. Podle průzkumů má až čtvrtina lidí žijících v Brightonu homosexuální orientaci. Tuto informaci jsem se dozvěděl z mého turistického průvodce v době, kdy jsem už šel po South Downs Way. Trochu mě toto zjištění jako heterosexuála vylekalo, ale nakonec bylo vše v pohodě.
Při svém cestování po celém světě sebou nosím deník, kde si poznamenávám nápady, co budu dělat, až se vrátím domů. Cestování mě inspiruje a pomáhá mi objevit hlubší pravdy. Tohle jsem si poznamenal do deníků, když jsem seděl v parku města Brighton:
Foto: „Riziko je nová jistota“. Význam této věty pro mě znamená, že aby člověk mohl něco nového a lepšího získat, tak musí riskovat. (Autor: Martin Kirschner ©)
Návrat domů
27.9.2019 jsem pak vyrazil autobusem z Brightonu na letiště London Stansted. Letadlo mi mělo letět až ráno a proto jsem se prošel do nejbližšího městečka. Vyfotil jsem tento krásný typicky anglický dům se slaměnou střechou.
Foto: Domeček jak z pohádky nedaleko letiště (foto: Martin Kirschner ©)
Vrátil jsem se na letiště a řekl jsem si, že než čekat přímo v letištní hale, kde nebylo moc pohodlí na přečkání noci, tak raději počkám v hotelu Hilton. Trochu jsem měl strach, že mě vyhodí, když tam nemám rezervovaný pokoj, ale nakonec mě nechali sedět ve velké společenské místnosti spolu s dalšími lidmi.
Od 5:00 se začala podávat snídaně. K dispozici bylo úplně všechno. Dostal jsem nabídku od recepce, abych si dal zdarma kávu. Této nabídky jsem využil. Když jsem kávu dopil a sledoval lidi, jak snídají, dostal jsem velký hlad, protože jsem předchozí den skoro vůbec nejedl. Zeptal jsem se na recepci, jestli bych si mohl koupit snídaní a oni mi řekli, že za 8 britských liber to je možné.
Foto: Za 8 britských liber jsem si dal takovou snídani v hotelu Hilton. Byl to skvělý zážitek. Jedná se o druhý chod. Ještě před tím jsem si tam dal jogurt, rohlík s máslem, sýrem a šunkou a nějakou zeleninku. (Autor: Martin Kirschner ©)
Závěr
Cestování po South Downs Way byla celkem příjemná a nenáročná tůra. Kdo chce poznat Anglii jako z pohádky, tak doporučuji tuto oblast navštívit. Občas zapršelo a jednou se skoro prohnal kolem mě hurikán, ale jinak počasí celkem vyšlo. Člověk si sebou musí vzít více jídla a 4L pitné vody, protože po cestě nejsou žádné stánky s občerstvením, nebo obchody, nicméně dá se po cestě vždycky někde nabrat pitná voda.
Věřím že vám byl tento článek skvělým zdrojem informací, které vám pomůžou při vašem cestování.
Moje maličkost v Brightonském parku (Autor: Martin Kirschner ©)
Facebook komentáře