Mají peníze nějakou hodnotu?

autor: Martin Kirschner.


V dnešní kapitalisticky založené společnosti si lze jen těžko představit, že by se nějakým způsobem dalo žít bez peněz. Zamysleli jste se však někdy nad tím, jestli tento směnný prostředek má skutečně nějakou hodnotu?

Podle některých odborníků jsou peníze téměř bezcenné. (Public Domain)

Podle některých odborníků jsou peníze téměř bezcenné. (Public Domain)

Co to jsou peníze a k čemu v minulosti sloužily?

Americký dolar byl ve Spojených státech zaveden 6. července 1785. V roce 1792 byl dolar směnitelný za 24,7 až 27 grainů zlata v závislosti na jeho ryzosti. Dolar tehdy sloužil jako směnný lístek k vyzvednutí určitého množství zlata. Pokud jste si tedy v bance uložili třeba kilo zlata, dostali jste určitý počet dolarů, které byly kryté tímto zlatem.

V roce 1834 byly v rámci zlatého standartu hmotnostní poměry upraveny na 23,2 a později na 23,22 grainů zlata za dolar. Po velké hospodářské krizi v roce 1933 v rámci tzv. Gold Seizure (zabavení zlata) klesla opět hodnota dolaru na 13,71 grainů zlata a tento standart vydržel až do roku 1968.

V roce 1971 ztratil dolar úplně vazbu na zlato a stal se nekrytou měnou. Stalo se to, čemu se říká inflace. Amerika posílala do oběhu čím dál víc peněz, které ztrácely hodnotu, a mohli jste si za ně vyzvednout čím dál méně zlata, až jste si nemohli vyzvednout nic. V podstatě cenná hodnota zlata zůstala stejná, jenom se rozprostřela do většího množství peněz. Dolar se tak stal „bezcennou měnou“. Peníze se dále používaly jako směnný prostředek v obchodech, na úřadech, na burzách atd., nikomu moc nevadilo, že toto platidlo přestalo být kryté zlatem, když si za ně mohou cokoliv koupit.

Hodnota amerického dolaru od roku 1913 klesla o 96% na 4 centy. Jinými slovy, za dnešních 25 dolarů byste si koupili dolar z roku 1913. V současné době hodnota dolaru neustále klesá, ale není to tak znát, protože tento pokles je vyrovnáván poklesem hodnoty jiných měn, kde jsou také přidávány další peníze do oběhu, ale ne v takovém množství jako v USA.

Dolary se přestaly krýt zlatem a začaly se krýt jinými měnami. Mezi léty 1973 – 2000 získal dolar statut tzv. petroměny.

I v Evropě byly peníze kryté zlatem. Například v 19. století na rakousko-uherských bankovkách bylo přímo napsáno, jakým množstvím zlata jsou tyto peníze kryté. Nemohli jste sice s těmito penězi jít do banky a vybrat si toto množství zlata, ale mohli jste je směnit za měnu, která umožňovala si zlato vybrat (např. za britské libry, nebo americké dolary). V období první světové války byly všechny formy směnitelnosti bankovek za zlato zrušeny.

K určitému oživení standardu zlaté měny došlo v roce 1929. Tehdy byla hodnota 1 Kč na našem území stanovena na 44, 58 miligramu zlata a v listopadu roku 1945 byla hodnota 1 Kč na 17,77 miligramech zlata, ale ani v tomto případě jste koruny nemohli směnit za zlato. Stejně jako v USA docházelo k tomu, že české koruny byly čím dál míň kryté zlatem a ztrácely na hodnotě.

Ameriku v nedávné době obletěla zpráva, že jeden Američan se rozhodl nesplácet své dluhy bankovním společnostem, u kterých si půjčil peníze. U soudu se hájil tím, že podle zákonů USA mají být peníze při půjčce kryté nějakou protihodnotou (dlužník nabídl jako protihodnotu dům a banka peníze, které nejsou ničím kryté, čili bezcenné) a americké dolary kryté nejsou. Zákony USA stály na jeho straně a Američan soudní spor vyhrál. Bance nemusel splatit žádné peníze.

Podobný případ se odehrál před pár lety v Rumunsku, kdy byla obviněna skupina Rumunů za padělání euro bankovek. Najali si dobrého právníka, kterému se podařilo prokázat, že z právního hlediska nejsou eura peníze, čili nesplňují definici peněz. Je to v podstatě ten samý podvod, jaký udělali obžalovaní Rumuni. Přesto byli odsouzeni, ale ne za padělání peněz. Za porušování zákona o Copyrightu (patent na tištění).

Pokud spoříte, tak na základě výše zmiňovaných informací jistě usoudíte, že hodnota peněz, které jste si dneska naspořili, bude v budoucnosti nižší. Vaše naspořené peníze tedy ztrácejí na hodnotě. V případě nově prosazovaného penzijního systému, kdy se zavážete, že například měsíčně budete na svém připojištění přispívat 1 000 Kč měsíčně, abyste dostali důchod 10 000 Kč měsíčně, se může také stát, že pokud se svého důchodu dožijete, tak 10 000 Kč bude mít v budoucnu hodnotu, jako dneska třeba 3 000 Kč. Není proto lepší tyto peníze investovat do fyzických věcí, které mají vždy nějakou užitnou hodnotu?

Článek byl aktualizován 4.11.2012

 

Napsat komentář