Město Ústí nad Labem (ilustrační fotografie)
Na sociálních sítích se objevují alarmující příspěvky a obrázky, které tvrdí, že Němci masivně skupují nemovitosti v českém pohraničí a tím údajně vytlačují české obyvatelstvo. V následujícím rozhovoru s realitním makléřem se dozvíte, jak vypadá skutečný realitní trh v severních Čechách, kdo a proč nemovitosti nakupuje či prodává.
Na Facebooku jsem objevil obrázek, který popisuje, že Němci v českém pohraničí hromadně skupují nemovitosti:
Ve skutečnosti však taková vlna německých kupců neprobíhá. V Ústeckém kraji – jednom z nejvíce diskutovaných regionů – to potvrzují i zkušenosti místních realitních kanceláří.
Pavel Popp, jednatel teplické realitní kanceláře 3P Bydlení, napsal: „Poptal jsem info u našich makléřů a v naší praxi se s tím ani jeden z nich (včetně mě) ani jednou za poslední dva roky nesetkal. Zkušenosti jsou spíše s klienty z Ukrajiny, Ruska a Spojených arabských emirátů.“
Rozhovor s realitním makléřem
S panem Poppem jsem udělal rozhovor a on mi popsal, co se v současné době děje na českém realitním trhu a jací zahraniční klienti u nás prodávají a nakupují nemovitosti.
Jaký je poměr mezi Rusy, Ukrajinci a klienty ze Spojených arabských emirátů (SAE), kteří nakupují nemovitosti?
Ukrajinci nakupují nejčastěji. Rusové a Emirátčané méně.
Jaká je mezi nimi cílová skupina – demografická, finanční atd.?
Ukrajinci jsou většinou pracovní migranti nebo rodiny hledající dostupné bydlení mimo Ukrajinu kvůli válce. Spíš nižší až střední rozpočty, byty 1+1 až 3+1.
U Rusů jde o jednotlivce či rodiny s vyššími rozpočty. Často nakupují nemovitosti jako investici. Nyní spíše rozprodávají, než aby nakupovali.
Emirátčané většinou prodávají nemovitosti koupené nebo postavené v dřívějších dobách.
Čím se podle vás liší trh v Ústeckém kraji oproti jiným regionům, kde se takové případy údajně objevují?
Můžeme se pouze domnívat, ale nejspíš je to tím, že Ústecký kraj je spíše trhem běžného bydlení než rekreačních či prémiových nemovitostí. V regionech, kde se „skupování“ objevuje, hraje nejspíš roli větší turistická atraktivita a poptávka po druhém bydlení.
Mění se počet zahraničních zájemců o nemovitosti v posledních dvou letech? Směrem nahoru, nebo dolů?
Podíl zahraničních zájemců je za poslední dva roky za nás spíše stabilní. U Ukrajinců je nárůst kvůli válce od roku 2022, ale přestože je poptávka silnější, už se poměrně ustálila. U Rusů a klientů ze SAE se objem nezvyšuje, jen místo nákupu spíše prodávají.
Jaký typ nemovitostí hledají zahraniční klienti nejčastěji?
Nejčastěji jde o byty v dostupných cenových hladinách, převážně panelové nebo zděné bydlení 1+1, 2+1, 3+1. O rodinné domy mají zahraniční klienti zájem méně, většinou jen pokud jde o investiční příležitost.
Setkal jste se ve své praxi s něčím, co vás u zahraničních klientů překvapilo nebo bylo neobvyklé?
U klientů ze SAE bývá často vysoce nereálná představa o prodejní ceně. Jinak bych neřekl, že jde o nějak nestandardní požadavky oproti rezidentům.
Děkuji za rozhovor.
Závěr
Z rozhovoru s panem Poppem vyplývá jasný obraz: český realitní trh v pohraničí, zejména v Ústeckém kraji, je především trhem běžného bydlení pro lidi s nižšími až středními rozpočty. Zahraniční klienti zde hrají roli, ale ne takovou, jakou často vykreslují senzacechtivé příspěvky na sociálních sítích.
Největší poptávku po nemovitostech vykazují Ukrajinci, kteří hledají dostupné byty kvůli válce doma. Vzhledem k tomu, že kupují byty v levných lokalitách nikoliv jako investici, ale k dlouhodobému bydlení můžeme usuzovat, že řada z nich má v plánu zůstat v naši zemi napořád.
Rusové a klienti ze Spojených arabských emirátů spíše prodávají své dřívější investice. Žádná masová vlna německých kupců se nekoná – a to ani v pohraničí.
Facebook komentáře