Starší generace si ještě dobře pamatuje, jak vypadaly školní rozhlasy a obecní varovné systémy před nástupem digitálních technologií. Zvuk byl často zkreslený, šuměl, pískal a srozumitelnost hlášení byla spíš náhodná. Dnes se situace výrazně změnila – moderní technologie přinesly kvalitní přenos zvuku, automatizaci, vzdálené ovládání a možnost financování z dotačních programů.
Školní rozhlas dříve a dnes
Dříve fungovaly školní rozhlasy na principu jednoduchých analogových ústředen (které však byly velmi robustní) a nekvalitní reproduktorů. Signál se šířil s velkými ztrátami, často se objevovalo zkreslení a chraptění. Ředitel nebo učitel musel být fyzicky u mikrofonu v ústředně a hlásit informaci v přesný moment, kdy to bylo potřeba.
Jak vypadal školní rozhlas těsně po druhé světové válce, nám krásně ilustruje film Obecná škola:
Možná si vzpomínáte na školní rozhlasy ještě z 80. a 90. let, kdy ředitel nám chtěl něco sdělit a z rozhlasu vyšlo jen nesrozumitelné chraptění. S vývojem automatizace a pokročilých technologii nastal chraptění a nesrozumitelné mluvě konec.
Dnešní moderní školní rozhlasy mají vynikající srozumitelnost. Navíc, ředitel si u nich může nastavit čas, kdy má být jeho sdělení puštěno ve škole. To znamená, že se předem nahrané sdělení automaticky zapne například ihned po zahájení přestávky a ředitel tak nemusí být fyzicky přítomný v ústředně a čekat, až začne přestávka, aby mohl žákům sdělit důležitou informaci.
Dnešní reproduktory pro školní rozhlas mají navíc regulaci hlasitosti. Nikdo tedy při školním hlášení neohluchne, nebo naopak nebude muset nastavovat uši, aby se dozvěděl, co mu chce ředitel sdělit. Hlasitost u reproduktorů se dá nastavit tak akorát.
Moderní školní rozhlasy využívají digitální zpracování signálu, kvalitní reproduktory s nastavitelnou hlasitostí a programovatelné časovače. Předem nahraná hlášení se spouštějí automaticky podle rozvrhu, což šetří pracovníkům školy čas a zvyšuje spolehlivost.
Varovné informační systémy – od pískání k digitální kvalitě
Podobný vývoj prodělaly i obecní a městské varovné informační systémy (tzv. BIS – bezdrátové informační systémy). V minulosti šlo o jednoduché rozhlasy s omezenou kvalitou zvuku a nutností být fyzicky u ústředny.
Jak však informuje firma Elmik, časy se mění: „Historie, kdy jste místní rozhlas znali jen jako reproduktor, z kterého vycházel pisklavý a zašuměný zvuk je dávno pryč.“
Dnešní varovné systémy mají kvalitnější digitální přenos hudby a mluveného slova. Současně – jak potvrzuje firma Elmik – díky telefonnímu modulu můžete jako starosta obce informační systémy použít odkudkoliv: „Znali jste doposud hlášení pouze přes mikrofon u ústředny? To už dávno neplatí. Varovný systémem BIS umožňuje hlásit odkudkoliv díky telefonnímu modulu.“
Dříve bylo nutné stát u mikrofonu v místnosti s ústřednou. Dnes stačí zavolat na speciální číslo a hlášení se přehraje do celého systému. To je zásadní výhoda při mimořádných situacích, kdy starosta nebo odpovědná osoba nemusí být přímo v místě ústředny.
Nižší náklady a možnosti financování
Náklady na obsluhu dnešních varovných systémů a školních systémů nejsou velké, protože firma Elmik dokáže dělat servis snadno přes vzdálený přístup a servisní počítač.
Samotné vybudování varovného systému BIS nemusí obec, nebo město hradit ze svého. Čerpat peníze může z evropských, nebo národních dotací a firma Elmik zdarma pomůže zpracovat projektovou dokumentaci.
Moderní systémy tedy přinášejí nejen vyšší kvalitu a pohodlí, ale i nižší provozní náklady a možnost získat na jejich pořízení dotační podporu.
Shrnutí změn
Zatímco dříve dominovaly analogové technologie s nízkou srozumitelností, nutností fyzické přítomnosti u mikrofonu a omezenými možnostmi ovládání, dnešní školní rozhlasy a varovné systémy využívají digitální přenos, automatické časování, regulaci hlasitosti, telefonní dálkové ovládání a vzdálený servis. Výsledek je jasný: srozumitelnější hlášení, větší flexibilita a nižší administrativní i finanční zátěž pro školy i obce.


