Chce Bernd Posselt (šéf Sudetoněmeckého landsmanšaftu) prolomit Benešovy dekrety?
Benešovy dekrety, soubor právních aktů vydaných prezidentem Edvardem Benešem během druhé světové války a po ní, zůstávají jedním z nejkontroverznějších témat v české historii. Tyto dekrety umožnily konfiskaci majetku a odsun sudetských Němců z Československa po válce, což bylo reakcí na jejich kolaboraci s nacistickým režimem.
I po desetiletích se objevují spekulace o tom, zda sudetští Němci stále usilují o jejich prolomení, což by mohlo otevřít cestu k restitučním nárokům. Toto téma ožilo zejména v souvislosti s plánovaným sjezdem Sudetoněmeckého krajanského sdružení v Brně, který se má konat od 22. do 25. května 2026. Šéf Sudetendeutsche Landsmannschaft (SdL) Bernd Posselt řekl, že sjezd má být „svátkem společné kultury, rozmanitosti, dialogu a porozumění, na který jsou srdečně zváni nejen všechny generace sudetských Němců, ale i jejich čeští a mezinárodní přátelé“
Seznam Zprávy píšou: „V České republice se má příští rok konat výroční sjezd sudetoněmeckého spolku. Na této poklidné akci se naši někdejší krajané scházejí a ukazují si fotografie svého zkonfiskovaného a následně úplně zdevastovaného majetku. A tento vrchol sudetského roku se má vůbec poprvé v historii uskutečnit ve staré domovině. Konkrétně v Brně.“
Tento sjezd, pořádaný na území České republiky, však vyvolává bouřlivé debaty mezi některými politiky, odborníky a samotnými sudetskými Němci.
Historický kontext a současné obavy
Benešovy dekrety byly klíčové pro poválečné uspořádání Československa. Umožnily mimo jiné konfiskaci majetku Němců a Maďarů, kteří byli považováni za zrádce, a deklarovaly odsun přibližně tří milionů sudetských Němců. Podle historiků a právníků, jako například z dob debaty o Lisabonské smlouvě v roce 2009, dekrety nelze prolomit zpětně, protože evropské právo nefunguje retroaktivně. Přesto se objevují hlasy, které tvrdí, že sudetští Němci prostřednictvím svých organizací, jako je Sudetoněmecké krajanské sdružení (Sudetendeutsche Landsmannschaft), stále usilují o jejich zrušení nebo alespoň o dialog, který by dekrety označil za neslučitelné s hodnotami Evropské unie.
Samotní sudetští Němci, reprezentovaní předsedou sdružení Berndem Posseltem, opakovaně zdůrazňují, že se vzdali nároků na majetek a chtějí pouze smíření a dialog. Posselt v minulosti kritizoval dekrety jako „odporující hodnotám EU“, ale zdůrazňuje, že sdružení se distancuje od revanšismu. Na druhé straně čeští vlastenci vidí v jejich aktivitách skrytou snahu o revizi historie. Například v kontextu plánovaného sjezdu v Brně se objevují protesty, které některé představitele z tohoto sdružení obviňují ze snahy prolomit tyto Benešovy dekrety a zmocnit se nemovitostí v pohraničí.
Jeden z těchto německý představitelů, který požaduje zrušení Benešových dekretů je bavorský premiér Edmund Stoiber.
Cesky.Radio napsalo: „Volání po dialogu české strany se sudetskými Němci zaznělo na letošních Sudetoněmeckých dnech v bavorském Augsburgu. Neustala přitom kritika takzvaných Benešových dekretů. Tak jako v uplynulých letech prohlásil hlavní řečník, bavorský premiér Edmund Stoiber, že dekrety nejsou v souladu s hodnotami Evropské unie.“ Stoiber také dodal, že „Česko navštíví až poté, co Praha dekrety zruší.“
Názory politiků
Mezi českými politiky panují rozdílné postoje. Prezident Petr Pavel má se sudetskými Němci vřelé vztahy. Cesky. Radio napsalo: „Prezident České republiky Petr Pavel dnes poděkoval předsedovi Sudetoněmeckého krajanského sdružení Berndu Posseltovi za zlepšení v česko-německých vztazích. Ty jsou podle Pavla nejlepší za poslední dobu a dávají i základ pro další spolupráci.“
Naopak opoziční politici jsou skeptičtí. Předseda SPD Tomio Okamura ostře kritizuje vládu za podporu sdružení a tvrdí, že zpochybňují Benešovy dekrety. Podle něj je sjezd v Brně nepřijatelný, protože sdružení zakládali nacisté.
Okamura napsal: „Fialova vládní koalice SPOLU a STAN Víta Rakušana veřejně podporují Sudetoněmecký landsmanšaft, který zpochybňuje Benešovy dekrety, a účastní se aktivně jejich sjezdů. Příští sjezd má být příští rok v Brně, poprvé v České republice. Sudetoněmecký landsmanšaft zakládali nacisté, kteří se přímo podíleli na vraždách českých vlastenců za 2. světové války. Souhlasíte s Fialovou vládní koalicí? Hnutí SPD odmítá zpochybňování Benešových dekretů a nechceme u nás sjezdy Sudetoněmeckého landsmanšaftu.“
Právník a politik strany PRO Jindřich Rajchl, řekl, že sudetští Němci usilují o prolomení Benešových dekretů. Rajchl napsal: „Dokud se pan Posselt nevzdá svého snu o prolomení Benešových dekretů, do té doby nemá jeho sdružení u nás co pohledávat.“
Další politici, jako například z vládní koalice Petra Fialy, vidí sjezd jako příležitost ke smíření.
Nebo třeba festival Meeting Brno podporuje petici za konání sjezdu a jeho organizátoři říkají, že jejich „iniciativa navazuje na dlouhodobou cestu smíření mezi Čechy a sudetskými Němci a jejím cílem je nabídnout důstojný rámec dialogu právě tam, kde se naše společné dějiny odehrávaly.“
Pohled odborníků
Právník Michal Tomášek komentuje, zda Benešovy dekrety můžou být prolomeny.
Odborníci, včetně historiků a právníků, se shodují, že prolomení dekretů je právně nemožné. V roce 2009 právní experti odmítli obavy prezidenta Klause, že Lisabonská smlouva by mohla dekrety prolomit. „Je to dávno, smlouva nemůže platit zpětně“, vzkazují.
Vedoucí katedry evropského práva na Univerzitě Karlově Michal Tomášek prohlásil: „Listina základních práv Evropské unie, která by se Lisabonem stala právně závaznou, je navíc téměř identická s Evropskou úmluvou o lidských právech Rady Evropy z roku 1950, kterou jsme už dávno podepsali. Navíc soud ve Štrasburku už několikrát rozhodl, že retroaktivita, čili zpětná platnost smlouvy, v těchto případech není možná. Lisabonská smlouva je účinná od toho dne, kdy vstoupí v platnost, ale nemůže se zabývat věcmi, které se staly v roce 1948, to bychom mohli evropské právo vztáhnout například i na Křížové výpravy.“
Historik Václav Kural v analýze sudetoněmeckých cílů z 30. let varuje před extrémistickými názory, ale současné sdružení označuje za umírněné. Podle komentářů v Respektu je sjezd v Brně důkazem úspěšného smíření, přestože připomíná 80. výročí odsunu.
Někteří analytici, jako Martin Groman z Deníku N, připomínají historické požadavky sudetských Němců z 30. let, jako Henleinových osm bodů, které vedly k rozbití Československa. Odborníci na bezpečnost zdůrazňují, že dnešní debata je spíše politickou rétorikou než reálnou hrozbou.
Závěr: Můžou být Benešovy dekrety prolomeny?
Debata o prolomení Benešových dekretů ukazuje na hluboké historické jizvy. Zatímco sudetští Němci a někteří čeští politici vidí v sjezdu krok k lepším vztahům, opozice však varuje před prolomením Benešových dekretů.
Pokud by k tomu skutečně došlo, tak by tato událost měla mezinárodní dosah. Jak deklaruje právník Tomášek, tak bychom pak mohli řešit „křížové výpravy“, nebo západ Polska a východní Prusko (dnes ve vlastnictví Ruska), což jsou území, která dříve patřila Výmarské republice. Česká republika by si pak mohla nárokovat území za dob Velkomoravské říše. Jinými slovy něco takového je v dnešní době nemožné a vznikl by obrovský chaos a anarchie z hlediska práva, přičemž takové nároky by mohly vyvolat i vojenské spory.
Své požadavky můžou někteří sudetští Němci myslet vážně, ale reálně se jedná o politické výkřiky bez právní premisy. Benešovy dekrety by mohly být prolomeny buď vojenskou silou, že by Sudetoněmecký landsmanšaft vyhrál volby a dostal se do vedení Německa (pak tu vidím riziko vojenského konfliktu), nebo by je mohla prolomit nějaká naše vlastizrádná vláda, ale to si myslím, že v nejbližší době nehrozí – i kdyby Petr Pavel chtěl.
Sjezd SdL v Brně 22. do 25. května 2026 bude testem, zda převáží smíření, nebo staré spory.
Facebook komentáře