Dr. Robert Lanza, který byl časopisem Time vybrán mezi 100 nejvlivnějších lidí světa, věří, že věda musí uznat důležitost lidského vědomí a snaží se to dokázat skrze teorii všeho.
Ukázalo se, že kvantová fyzika je v rozporu s klasickou, newtonovskou fyzikou, a vede vědce k hledání „teorie všeho“, která by překlenula propast, která hrozí pohltit veškerou důvěru, kterou máme v naše vědecké chápání světa.
Pro doktora Lanzu, jehož průlomový výzkum kmenových buněk si vysloužil velké uznání, se biologie v tomto hledání ukázala důležitější než fyzika. Dává větší vliv na pochopení lidských bytostí než na následování abstraktních řetězců do neviditelných dimenzí.
"Ať už jde o kvantovou fyziku nebo Newtonovu fyziku, je to systém vytvořený naším vědomím."
Ať už jde o kvantovou fyziku nebo Newtonovu fyziku, je to systém vytvořený naším vědomím k uspořádání prvků světa kolem nás, zdůrazňuje. Vytváříme příběhy, dáváme věcem jména.
Způsob, jakým je vesmír vyladěn pro existenci života, také podle Lanzy signalizuje naše důležité místo v centru toho všeho.
„Dlouho hledaná teorie všeho ve skutečnosti pouze postrádá jeden důležitý komponent, který byl příliš blízko, než abychom si toho všimli,“ řekl v nahrané řeči na konferenci Science and Nonduality v roce 2010. Věc, která je nejznámější a nejzáhadnější – a to je vědomí.“
Existuje, pokud to nevidíte?
Slavný dvouštěrbinový experiment v kvantové fyzice je pro Lanzu důkazem, že vědomí je zodpovědné za to, jak vidíme svět kolem sebe. Nejde o to, že věci, které pozorujeme, mají samy o sobě pevné vlastnosti, ale spíše o to, že vidíme konkrétní vlastnosti. Je to o perspektivě.
Experiment s dvojitou štěrbinou shrnuje ve své knize z roku 2010 „Biocentrismus: Jak jsou život a vědomí klíčem k pochopení skutečné podstaty vesmíru“: „Je přesvědčivě prokázáno, že pokud člověk ‚sleduje‘ subatomární částici nebo kousek světla projde štěrbinami na bariéře, chová se jako částice a vytváří solidně vypadající zásahy za jednotlivými štěrbinami na finální bariéře, která měří dopady. Jako malinká střela logicky projde jedním nebo druhým otvorem. Ale pokud vědci nepozorují trajektorii částice, pak vykazuje chování vln, které jí umožňuje procházet oběma otvory současně.“
Tento princip se rozšiřuje do každodenního života. Existuje vaše kuchyně, pokud v ní nejste? Píše: „V noci zhasneš světla a odejdeš do ložnice. Samozřejmě, že kuchyň je tam, neviditelná, celou noc. Že jo? Ale ve skutečnosti se lednička, sporák a vše ostatní skládá z mihotajícího se roje hmoty/energie. Výsledky kvantové fyziky, jako je experiment se dvěma štěrbinami, nám říkají, že ani jedna z těchto subatomárních částic ve skutečnosti nezaujímá určité místo. Spíše existují jako řada možností – jako vlny pravděpodobnosti.“
Ve svém vystoupení na konferenci Nonduality Conference shrnuje: „Neexistuje tam ani jediná částice s vlastnostmi, dokud není pozorována.
Parametry, které vědci nastavili, jsou podle Lanzy pouze odrazem prostorově-časové logiky naší mysli.
Není to zvláštní, že život existuje?
Více než 200 parametrů je přesně těch správných pro existenci života, poznamenal Lanza. „Kdyby byl [Velký třesk] o jednu miliontinu silnější, spěchal by příliš rychle na to, aby zde byly galaxie a světy,“ řekl. "Pokud by se silná jaderná síla snížila o 2 procenta, atomová jádra by se nedržela pohromadě... vodík by byl jediným prvkem ve vesmíru." Kdyby se gravitační konstanta snížila jen [nepatrně]… jen o vlásek, hvězdy včetně Slunce by nevzplanuly.“
Ačkoli Lanza zná další možná vysvětlení, proč jsou tyto parametry správné – včetně toho, že Bůh stvořil vesmír nebo že existuje tolik vesmírů, že jsme v tom jednom, kde jsou všechny parametry náhodou správné – myslí si, že velká část vysvětlení je, že lidské vědomí vytvořilo parametry.
Kontroverzní teorie
Zatímco mnoho vědců mluví o důležitosti vědomí v budoucnosti vědeckého rozvoje, ne všichni k tématu přistupují stejně jako Lanza. A mnoho vědců pohlíží na takové řeči o vědomí s nechutí – nebo přinejmenším s extrémní opatrností, protože se obávají nálepky „pseudověda“, kterou někteří nasadili na Lanzovy teorie.
Lanza hovořil s vědeckým spisovatelem NBC Alanem Boylem o recenzích, které jeho kniha obdržela, zejména od některých fyziků, „Jejich odpověď byla taková, jakou byste očekávali od kněží v reakci na výzkum kmenových buněk.“
Na druhou stranu Boyle cituje recenzi Richarda Conna Henryho, profesora fyziky a astronomie na Johns Hopkins University: „To, co Lanza říká v této knize, není nic nového. Tak proč to musí Robert vůbec říkat? Je to proto, že my, fyzici, to neříkáme – nebo když to říkáme, tak to jen šeptáme a v soukromí – zuřivě se červenáme, když ta slova vyslovujeme. Pravda, ano; politicky nekorektní!“
Autor: TARA MACISAAC. Zdroj: theepochtimes.com
Překlad: Martin Kirschner (www.vipnoviny.cz)
