
V minulosti panovala taková vedra, že řeky vyschly a lidé skutečně umírali (ilustrační fotografie).
Současná debata o klimatu často působí dojmem, že extrémní horka jsou něčím zcela novým a bezprecedentním. Historické záznamy a paleoklimatická data však ukazují, že období výrazně vyšších teplot se v minulosti opakovaně vyskytovala – a to dlouho před průmyslovou revolucí.
Utah State Legislature píše: „Římské teplé období bylo o 2 °C teplejší než dnes, ukazuje nová studie. Římská říše se shodovala s nejteplejším obdobím za posledních 2000 let ve Středomoří.“
Už v době římské říše (zhruba 250 př. n. l. až 400 n. l.) panovalo v oblasti Středomoří výrazně teplejší klima. Studie sedimentů z Středozemního moře naznačují, že průměrné teploty zde mohly být až o 2 °C vyšší než v pozdějších staletích. Vinná réva se pěstovala dále na sever. Víme z historie, že Římané pěstovali vinnou révu na českém území.
Podle listu London Standard v roce 627 panovala ve Francii a Německu taková vedra, že vyschly všechny prameny. Voda byla natolik nedostatková, že žízní zahynulo mnoho lidí.

Krytický plátek Sýr zdarma píše: „Kdyby probíhala skutečná diskuze o tom, jak se počítá průměrná teplota nebo jaké bylo počasí ve Francii v roce 627 na základě dobových údajů, byla by nesporně zajímavá. Lidé by se totiž mohli dozvědět hodně informací. Žádná diskuze ale neprobíhá. Vědci, jejichž konflikt zájmů přesahuje všechna dosud v televizi uvedená přirovnání, dodávají data televizím, jejichž bezpáteřnost překoná i živočichy z rodu bezobratlých. Hlavně vystrašit. Strach nosí peníze.“
Skeptikal Science píše: „Středověká teplá perioda se vyznačovala teplotami vyššími než dnes. To znamená, že dnešní oteplování není neobvyklé a tím pádem musí být přirozené, člověkem nezpůsobené.“
Středověká teplá perioda trvala přibližně v letech 950–1250 n. l.. V Evropě tehdy panovala teplá a stabilní období, která umožnila Vikingům osídlit Grónsko (kde provozovali zemědělství a chov dobytka), pěstovat víno v Anglii a posunout hranici vinic v Německu do vyšších nadmořských výšek (až kolem 780 m.n.m.). Historické kroniky popisují extrémně horká léta – například léto roku 1252 v Anglii bylo tak suché a horké, že lidé umírali na úpal a úroda byla zničena suchem. Podobné zprávy existují i z jiných částí Evropy.
Instrumentální (přístrojová) měření teplot existují teprve od přelomu 17.–18. století. Starší údaje pocházejí z kronik, letokruhů, ledovcových jader a sedimentů. Přesto tyto proxy údaje konzistentně ukazují, že teplotní výkyvy – včetně velmi horkých období – jsou přirozenou součástí klimatu. Po středověkém teplém období následovala malá doba ledová (zhruba 14.–19. století) s výrazně chladnějšími podmínkami.
Tyto historické údaje ukazují, že v průběhu staletí teploty přirozeně stoupaly a klesaly – střídala se teplejší období s chladnějšími, a to dlouho před průmyslovou revolucí. Současný narativ o „globálním oteplování“ způsobeném lidmi je politicky motivovanou pohádkou. Jejím praktickým cílem je prosazování nákladných opatření (emisních povolenek a uhlíkových daní) spojených s agendou Green Dealu a přesouvání peněz od občanů a firem do rukou bohaté elity.
„Strach nosí peníze.“