Umění žít „o samotě“: 7 receptů podle Karla Lagerfelda

Autor: Petr Casanova.
Karl Lagerfeld při jednom z posledních vystoupení – na říjnovém Fashion Weeku v Paříži. Po boku Virginie Viard, své nástupkyně u značky Chanel.

Nepamatuji kontroverznějšího návrháře, a to i svými názory. On sám však to slovo neměl rád. Říkal: „Kdo určuje, co je normální? Nejsem snad normální, když jsem svůj?“

Najít s ním společnou řeč nebylo snadné. Například „láska“ bylo pro Karla Lagerfelda cizí slovo. „Jediná láska, ve kterou věřím, je mateřská – láska matky ke svému dítěti.“ Když jste se ho však zeptali na tu opačnou, syna k matce, pokrčil rameny. „Už jsem odpověděl.“

Někdy mi při poslechu jeho vět až zatrnulo. Třeba, když prohlásil: „Nemám žádné lidské city.“ Ale nebyla to pravda. Ostatně, záhy se o tom přesvědčíte.

Byl sám, ale nic špatného na tom neviděl. „Myslím, že každý člověk, který dělá práci, o níž se dá mluvit jako o kreativní, musí být sám na dobíjení svých baterií. Nedokážu být celý den v centru pozornosti, a přitom hýřit nápady. Pro lidi, jako jsem já, je samota vítězstvím.“

Nerad dával rozhovory. A když už, bylo toho hodně, o čem se nerad bavil a na co byl alergický. Třeba slova „levný“, „laciný“. „Nikdy ta slova nepoužívejte. Dnes totiž každý dokáže vypadat dobře v oděvech, které nejsou drahé. I bohatí si je kupují. Na každé cenové úrovni je prostě dobrý a špatný design. Tričko a džíny, už to může být ta nejčistší kombinace.“

Bylo nutné mu déle naslouchat, než jste pronikli do jeho vidění světa a myšlení. „Žijeme v temné době, ale kde je tragično, tam je i romantika,“ říkal. A pak, čím déle jste s ním seděli, jste vnímali, jak dokáže být i vtipný. To třeba když mluvil o tom, jak zhubl o 42 kg za 13 měsíců, jen proto, aby se vešel do útlého střihu, který navrhoval francouzský konkurent Hedi Slimane. „Hubnutí je jediná hra, ve které vítězíte, když ztrácíte.“

Smál se málokdy, přesto se dožil 85 let, a když jste se ho neptali na čísla, ale procenta spokojenosti, trval na tom, že žije naplněně. Proč vlastně byl takový? Jak si srovnával myšlenky, když byl na ně sám? A jak ve své samotě dokázal nacházet štěstí? Třeba Vás jeho pohledy inspirují:

  1. „Od okolí jsem se začal odklánět v okamžiku, kdy jsem objevil, kolik zajímavého je na vlastní duši. Tehdy jsem podstoupil rozhodující souboj, který se neodehrával nikde venku, jen v mé hlavě. Zjistil jsem totiž, kolik bolesti člověku působí, když čeká na ocenění zvenčí. A naopak kolik uvolnění mu dá, když se dokáže ocenit sám. Moje rada proto zní: Nikdy se neohlížejte na schvalující projevy ostatních. A už vůbec ne pro svou duševní rovnováhu.“
  2. „Duše je nejšťastnější, když jste sami sebou, a nejnešťastnější, když se snažíte být někým jiným.“
  3. „Neobětujte se příliš pro druhé. Jinak nemusí zbýt už nikdo, kdo se postará o Vás.“
  4. „Vyhýbám se lidem, kteří tvrdí, že jejich včerejší život byl lepší než dnešní. Ti totiž znehodnocují svou existenci. A kdo je schopen znehodnocovat sebe, ten je schopen znehodnocovat i kohokoli jiného.“
  5. „Když někdo roztáčí svůj kolovrátek o starých dobrých časech, neudržím se a řeknu mu: ,Staré nejsou ty časy, starý jsi Ty.‘ Protože všechno, co je na životě dobré, je přítomnost. O starých dobrých časech mohou mluvit leda mrtví. Ti živí mají možnost všechno dobré v životě udržet, vytvořit nebo nahradit.“
  6. „Naslouchám své duši a porozuměl jsem jí, že má ráda dobré emoce. Myslím, že to je důvod, proč žijeme v hmotném světě. Protože dobré emoce v nás podněcuje leccos viditelného, materiálního. Víte, jsem přesvědčen, že potřebujeme krásné domy i krásné šatníky. Architektura stimuluje cit a vkus a také chuť vypadat dobře. Je to jako žízeň a hlad, vzájemně se podporují. A já tyhle emoce zbožňuji.“
  7. „Mladost duše není o tom, jak dlouho žijete, ale jak žijete.“

Nerad dával rozhovory, ale když se rozpovídal, zapomínal, že „má rád samotu“. Vyprávěl o tom, proč tak rád nosí sluneční brýle („Jsou jako oční stíny. Vždycky s nimi vypadáte mladší a hezčí…“), co jej naplňuje („Moje tvorba. Neříkejte tomu práce. Protože já dělám to, co mám v životě rád.“) i co je jeho největším motorem („Chovejte se jako já: BUĎTE NA SEBE HRDÍ! To znamená žijte tak, abyste se za svá rozhodnutí nemuseli stydět, a to ne před okolím, ale hlavně sami před sebou. Pak se automaticky naučíte být na sebe hrdí.“)

A pokud si snad berete k srdci to, co o Vás druzí říkají, Karl Lagerfeld měl na to jednoduchou odpověď: „Jsou jen dva druhy lidí. Jedni, na jejichž názoru mi nezáleží. A druzí, na jejichž názoru mi záleží. Ani u jedněch mi nevadí, když mě kritizují. Ty první ignoruji, ty druhé vyslechnu – protože jejich názor má pro mě hodnotu. A zpravidla pro mě znamená i příležitost k osobnímu posunu.“

Zdroj: https://www.firstclass.cz/2019/02/umeni-zit-o-samote-7-receptu-podle-karla-lagerfelda/

Napsat komentář