První pacienti s leukémií léčení experimentální terapií zůstali o 10 let později v remisi: Studie

Nová studie říká, že 2 pacienti dobře reagovali na CAR T-buněčnou terapii

Doug Olson, jeden z prvních pacientů s leukémií, který dostal experimentální CAR T-buněčnou terapii.

Výzkumníci v nové studii říkají, že dva pacienti s leukémií byli v remisi deset let poté, co jim byla poprvé aplikována experimentální CAR T-buněčná terapie, která změnila jejich imunitní buňky na buňky zabíjející rakovinu.

V roce 2010 se Doug Olson a Bill Ludwig zúčastnili experimentální fáze 1 klinické studie imunoterapie poté, co jejich rakovina zmutovala a již nereagovala na standardní léčbu. Oba bojovali s chronickou lymfocytární leukémií (CLL), což je druh rakoviny krve a kostní dřeně. Olsenovi byla nemoc diagnostikována v roce 1996 a Lugwigovi v roce 2000.

Dr. Carl H. June, hlavní autor a ředitel Center for Cellular Immunotherapies na University of Pennsylvania říká, že Olsen je v podstatě vyléčen.

„Můžeme říci, že to byl pro Douga lék, protože toto jsou nejvyspělejší a nejstarší dostupné výsledky uváděné ve vědecké literatuře.“ … Po deseti letech žádné leukemické buňky a stále máme CAR-T buňky, které hlídají a chrání před leukémií,“ řekl June pro Statnews.

Oba muži „dosáhli kompletní remise“ téhož roku po léčbě a zůstávají v remisi, vyplývá z tiskové zprávy Penn Medicine. Ludwig, důstojník v invalidním důchodu, však zemřel na komplikace COVIDU-19 na začátku roku 2021. Olson, kterému je 70 let se nadále aktivně věnuje běhu na dálku a získává finanční prostředky pro Leukemia and Lymphoma Society.

„Tato dlouhodobá remise je pozoruhodná a svědčí to o tom, že pacienti žijí bez rakoviny. Dokazuje to ohromnou sílu tohoto ‚živého léku‘, který účinně působí proti rakovinovým buňkám,“ řekl J. Joseph Melenhorst, autor studie a profesor výzkumu na  Pathology and Laboratory Medicine v Pensylvánii.

Snímek obrazovky, jak se konstruují CAR T-buňky

CAR T-buněčná terapie nebo také nazývaná terapie T-buňkami chimérického antigenního receptoru, využívá pacientovy T-buňky, které jsou poté geneticky upraveny tak, aby zahrnovaly nový gen se specifickým chimérickým antigenním receptorem. Tento nový gen řekne buňce, aby se navázala na specifický nádorový antigen, před infuzí zpět pacientovi, aby pomohl napadnout a zabít rakovinné buňky.

„CAR T-buněčná terapie byla extrémně účinná u specifických leukémií a lymfomů. Těšíme se na pokračování našeho úsilí ve výzkumech těchto rakovin a zároveň probíhá výzkum dopadu terapie na solidní nádory, abychom v nadcházejících letech zaznamenali další vývoj.“ “ řekly Dr. David Porter, ředitel buněčné terapie a transplantací v Pensylvánii a profesorka Jodi Fisher Horowitz z Leukemia Care Excellence.

Vědci uvedli, že CAR T-buňky jsou u obou účastníků nejdéle přetrvávající, což jim umožňuje sledovat vývoj buněk v průběhu času.

Pozorovali dvě odlišné fáze „léčebných odpovědí CAR T-buněk, přičemž v počáteční fázi dominovaly zabijácké T-buňky a dlouhodobou remisi řídily CD4+ T-buňky,“ uvádí se v tiskové zprávě. „V následujících letech tyto CD4+ T-buňky nadále vykazovaly vlastnosti zabíjení nádorových buněk a pokračující proliferaci, což je charakteristickým znakem účinnosti CAR T-buněk proti rakovině: jejich intenzivní schopnost přežít a prosperovat v těle.“

Studie byla zveřejněna 2. února v časopise Nature.

Výzkumníci z Pensylvanie spolupracovali s Novartis a Dětskou nemocnicí ve Filadelfii na výzkumu, vývoji a klinickém hodnocení imunoterapie, která byla nakonec schválena Food and Drug Administration (FDA) v roce 2017. Jednalo se o první schválenou genovou terapii ve Spojených státech.

Terapie známá jako Kymriah je schválena pro léčbu relabujících a refrakterních B-buněk, což je předzvěstí akutní lymfoblastické leukemie u pacientů do 25 let.

Od schválení terapie Kymriah byly FDA také schváleny čtyři další CAR T-buněčné terapie k léčbě myelomů, leukémií a lymfomů, přičemž poslední z nich byla schválena v březnu 2021 [pdf].

Tyto imunoterapie se mají používat jako poslední možnost, když všechny ostatní standardní léčby selžou, protože jsou drahé – s „průměrnými náklady více než 700 000 USD na péči o pacienty, kteří dostávají CAR T-buněčnou terapii, “ – a mohou způsobit závažné a smrtelné nežádoucí účinky. A na rozdíl od Olsona a Ludwiga, u jiných pacientů léčených touto terapií došlo k recidivě rakoviny.

Zdroj: Martin Kirschner (www.vipnoviny.cz), Zdroj: theepochtimes.com

Nezávislost naší redakce můžete podpořit finančním darem v jakékoliv výši bankovním převodem na účet:

2400157743/2010

QR kód obsahuje údaje k platbě. Výši částky si určíte sami.