Lidé, kteří ve svém životě něco tvoří často zažívají kritiku, nebo výsměch od lidí, kteří v životě nikdy nic nevytvořili.
Nedávno se můj článek, který jsem sdílel na Facebooku stal předmětem kritiky od jednoho člověka. Tato kritika mě přiměla zamyslet se nad tím, kdo je vlastně onen kritizující člověk a proč lidé kritizující jiné tvůrčí lidi sami nikdy nic nevytvoří.
Asi nejčastěji se setkáváme s takzvanými filmovými kritiky. Jedná se o lidi, kteří kritizují režiséry za jejich natočené filmy. V showbyznysu existují i třeba divadlní kritici, nebo hudební kritici. Dále máte třeba knižní kritiky. Když se rozhlédnete kolem, tak si uvědomíte, že tam kde je nějaká tvůrčí činnost, tak tam jsou kritici.
Přejděme teď z tématu filmů, divadla, hudby a knih na téma článků, které osobně zde v novinách píši, abych s vám sdílel svou zkušenost.
Jak víte, tak jako šéfredaktor píši články na různá témata. Naposledy co jsem se díval do Wordpress administrace, tak mám zaznamenáno, že jsem napsal a publikoval 1556 článků.
To je docela úctyhodné číslo. Co říkáte?
Přesto se najdou lidé, kteří musí kritizovat mojí práci. Nedávno můj vydaný článek s názvem Stezka Českem: Nejvýchodnější bod až Javorník, rady a tipy na stezku zkritizoval pan Horák na Facebooku, který napsal: „Tohle je vlastně článek absolutně o ničem. Šel jsem a došel jsem na chatu. Spím ve stanu, protože pod trapem mám bobky = dělej to taky tak. Moc toho nenachodím, tak to vymluvím tím, že všechno fotím. Ale umím se umít vodou z PETky, heč. Taková slohovka ze základky.“
Na to jsem Horákovi lakonicky odpověděl: „Ukaž mi svůj článek.“
Horák mi na to odpověděl: „Tak to je silný argument. Představte si, že filmový kritik nikdy nenatočil žádný film, přesto napíše, že Kameňák je totální blbost. Ma právo to napsat? A moje reporty tady lze snadno dohledat.“
Žádné reporty jsem od něj nedohledal a ani v jeho odpovědi nebyly přiloženy.
Na to jsem Horákovi odpověděl: „Proto jsou to filmoví kritici. Protože umí jen kritizovat a nic nikdy nevytvořili.“
Na tuto mou odpověď jsem od Horáka dostal už jen smějícího se smajlíka. 🤣
Od spousty jiných lidí jsem na tento článek dostal spoustu kladných smajlíků:
Nicméně, tam kde je spousta interakcí (smajíků a komentářů), tak se vždy najde člověk, který musí hejtovat, nebo kritizovat vaší práci. Ne jinak tomu bylo i zde.
A teď k podstatě problému. Na pana Horáka se nezlobím. Za éry Covidismu a války na Ukrajině, jsem za své články sklidil daleko silnější kritiku, nadávky a vyhrožování. Je však zajímavé, že nejvíc vaši práci kritizují a hejtují lidé, kteří absolutně nemají za sebou žádnou tvůrčí činnost – jako výše zmiňovaný pan Horák.
Za ty roky jsem zjistil, že tvůrčí a úspěšní lidé vaši práci nikdy nekritizují, což však není až tak překvapivé, když se nad tím zamyslíte. Takoví lidé totiž na kritizovaní nemají čas, protože se musí soustředit na svou tvůrčí činnost, ať už jde o psaní článku, knihy, točení filmu, nebo skládaní hudby.
Naopak lidé, kteří kritizují vaši práci, zaměřují často svou pozornost na kritiku a už jim nezbývá čas ani energie na tvůrčí činnost. Pokud jste četli knihu Jedna věc od autora Garyho Kellera, tak víte, že mentální nastavení je takové, že člověk se nemůže současně věnovat dvěma a ještě k tomu protichůdným věcem. Buď budete kritizovat, nebo budete tvořit. Dělat tyto dvě věci současně prostě nelze, protože na to nemáte mentální kapacity.
Dalším důvodem, proč kritici nikdy nic vlastního nevytvoří je ten, že se zřejmě obávají, že skončí na druhé straně barikády, dožene je karma a sami se stanou obětí kritiky. Opravdu ne každý je tomu schopný čelit chladně. Proto si tito lidé raději dále rochní ve své pozici kritika. Napsat totiž jedno odstavcový komentář nevyžaduje tolik přemýšlení a hluboké práce. Navíc kritickými komentáři můžete získat lajky, což je pro vás rychlý přísun hormonu štěstí jako jsou dopamin a serotonin.
Neříkám, že můj článek je dokonalý. Vždy by se dal nějak doladit, kdyby nad ním člověk trávil o několik hodin více času. Existuje však vůbec něco jako „dokonalý článek“? Podle mě svět není dokonaly, my lidé nejsme dokonalí a proto ani žádný dokonalý článek nemůže existovat. Může existovat pouze článek směřující k dokonalosti.
Osobně nemám problém příjmout konstruktivní kritiku od lidí, kteří napsali za svůj život alespoň desetinu článků co jsem napsal já. Nevím co bych si však vzal z kritiky od lidí, kteří za svůj život nic nenapsali – kromě kritiky.
Zpěvák Igor Timko ze skupiny Noname složil píseň Čím to je, kde se zpívá: „čím to je, čím to je, že léto nenávidí jeseň a kritik nenapíše pieseň“. Myslím, že v té písni Timko přesně uhodil kladivem na hřebík, když touto písní zkritizoval kritiky za to, že sami nikdy nic nevytvoří a dal jim ochutnat jejich vlastní polívčičku.
Můj vzkaz pro všechny kritiky je následovný: Nejdřív sami něco vytvořte a pak kritizujte. V opačném případě vaši kritiku nemůže nikdo brát vážně.
Facebook komentáře