autor: Martin Kirschner.
Poslední dobou začínám kolem pozorovat mladé lidi, kteří mají problém se prosadit v životě profesně. To má někdy za následek, že mladí kapitulují a většinou končí u drog a alkoholu. Kde je příčina problémů, proč se mladí lidé těžko prosazují v životě?
Mladí lidé často studují věci, které jim v životě nijak nepomůžou. (Public Domain)
Představte si, že jste mladý člověk, který právě odmaturoval, nebo vyšel z vysoké školy a snažíte se najít práci. Plní nadšení a očekávaní, že máte školu za sebou a svět na vás čeká s otevřenou náručí, přecházíte na další kapitolu vašeho života a tou je najít si dobrou práci.
Jako nezkušení s hledáním práce zamíříte na Úřad Práce v domnění, že vám pomůžou najít dobrou práci. Nakonec to dopadne tak, že vám úřednice práci nesežene, ale vytiskne vám nabídky práce a vy musíte kontaktovat firmu, jestli by vás nezaměstnala. Na internetu je dost nabídek práce, tak si říkám, jestli Úřad práce není v dnešní době, tak trochu přežitek a ztráta času?
Když už jako absolvent kontaktujete nějakého zaměstnavatele, tak vám vůbec nemusí odpovědět a když odpoví, tak vám řekne, že nemáte praxi. Jak může dnešní absolvent získat praxi, když ho nikdo nezaměstná, aby tu praxi získal?
Pokud se vám jako absolventovi podaří najít práci a to buď přes známost, nebo ústupky, že si nakonec najdete práci, kterou dělat nechcete a navíc za minimální mzdu, tak pořád nemáte vyhráno. Může se stát, že vás propustí (dlouhodobý úraz, firemní škrty, mateřská, nesympatie atd.)
Vím, o čem mluvím. Sám jsem si tím několikrát prošel. Navíc to bylo u mě znásobeno tím, že pocházím z Moravskoslezského kraje, čili z kraje s vysokou nezaměstnaností. Lidé například z Prahy si ani nedovedou představit jaké to je hledat několik let práci a denně se modlit, abyste měli na zaplacení činže. Z Ostravy už taky uteklo od roku 1990 celkem 40 000 lidí a další budou s matematickou jistotou následovat, až skončí zbytky hutního a těžebního průmyslu v tomto regiónu. To už jsem, ale trochu odbočil. Jdeme dál.
Na vině je především školství
Když vám je 15 let, nemáte ani šajnu o tom co budete chtít třeba ve 20 -30 letech dělat a jestli se tím uživíte. Když se na základní škole rozhodujete, na jakou jít střední školu a jaký studovat obor, tak vám nikdo neporadí a neřekne: tenhle obor má budoucnost, s tímhle práci nenajdeš.
Na střední a vysoké škole mi chybí hned několik věcí.
První z nich je výše zmiňovaná praxe. Studium, jak na střední, tak vysoké škole by mělo zahrnovat, alespoň roční placenou praxi (a to u všech oborů, ne jenom těch řemeslných), aby se firmy nemohly dále vymlouvat, že nechtějí zaměstnat absolventy, protože nemají praxi.
Druhou chybou v školství je to, že školy neučí své žáky jak vydělat peníze. Přitom umět v dnešní době vydělat peníze je to nejdůležitější a řekl bych, že tato znalost, by měla být primárním účelem studia každého studenta. K čemu mi je třeba znát Otakara Březinu, Boženu Němcovou, nebo v matematice různé rovnice a v chemii chemické vzorečky, když tyto informace nemám jak použít k tomu, abych vydělal peníze? Učí tam samé omáčky, které nijak v životě nevyužijete pro své ekonomické obohacení.
Znám spoustu lidí, kteří mají vysokou školu a dělají za minimální plat, protože prostě vystudovali obor např. psychologii, který dneska studuje každý a tím pádem firmy, nemají potřebu tyto lidi přeplácet, protože jich je hodně a vždycky se najde někdo, kdo tuto práci bude dělat za minimální mzdu. Výjimkou nejsou ani vysokoškoláci, kteří vystudovali příliš specifický obor na to, aby v něm našli práci.
Naopak znám také lidi, kteří mají jenom základní školu, dneska podnikají a jsou milionáři.
Na základě toho co jsem zpozoroval, si začínám zahrávat s myšlenkou, jestli škola a celý školský systém je vůbec nějakým přínosem pro mladé lidi.
Chyba v systému
Chyba není jenom ve školství, ale také v celém nastavení systému. Než se mladí lidé dokážou prosadit v životě, našetřit nějaké peníze, usadit se (aby založili rodinu), tak jím je 30 – 40 let. Někteří založí rodinu dříve a pořídí si děti, ale pak to dopadne tak, že kvůli nedostatku finančních prostředků se rodina rozpadne.
Aby si mladí dneska mohli založit rodinu, tak si musí pořídit byt, nebo dům. Zhruba 95 % mladých lidí to řeší přes hypotéky (pokud zrovna nejsou z milionářské rodiny, nebo nepracují jako generální ředitel).
Právě hypotéky jsou častým zotročením mladých lidí, a kamenem úrazu, proč rodiny nemají peníze na dovolenou, strávení společných chvílí a volnočasové aktivity. Všechny příjmy mladých lidí spolkne hypotéka, a co zbyde, se utratí za jídlo, oblečení, drogerii a jiné věci. Takhle většina, ne jenom mladých lidí přežívá od výplaty k výplatě.
Má otázka zní. Co má větší cenu? Zdi z cihel, nebo mladí lidé a rodinné hodnoty? Proč se byty, domy a nemovitosti prodávají za ceny, za které si je 95 % mladých lidí nemůže koupit?
Doufám, že vám tento článek pomohl pochopit, proč mladí lidé zakládají rodiny pozdě, nebo se rozhodnou, že je nezaloží vůbec a žijí často třeba jako singles. Být singles přeci znamená, žádné závazky, žádné hypotéky a nebýt zotročen systémem.
