Autor: Alue K. Loskotová.
Tento případ se stal už před mnoha lety, proto není široké veřejnosti příliš znám. Čtyři děti z Argentiny byly uneseny do létajícího talíře, v němž se zdržely 3 dny. Během té doby jim, kromě provedení určitých lékařských vyšetření, byly ukázány mnohé kosmické zajímavosti a poté se v pořádku vrátily domů.
„Dospělí lžou, ale děti takto lhát nemohou,“ řekl k případu policejní vyšetřovatel Rodrigo Ortis. „Podle všeho byly děti opravdu po nějaký čas na palubě lodi. Ony skutečně létaly do vesmíru a prohlížely si zajímavosti stylem, jakým to dělají obyčejní turisté zde na Zemi.“
Chápaly zážitek děti samotné? – Ne, myslely si, že za nimi přiletěl Bůh. Nejstarší z dětí, osmiletá Marie, je přesvědčená, že to „jejich Pánbožíček“je vzal do korábu, že to on stál za palubní deskou létajícího stroje. Tisk zmínil i jména dětí: Marie Molero (8 let), její sestra Emma (6 let), a dva bratři Jorge (5 let) a Carlos (3 roky).
Soudě dle výpovědi dětí i svědků, kteří UFO také spatřili, šlo o UFO ve tvaru létajícího talíře o průměru přibližně 23 metrů, které mělo zvláštní zlatou barvu.
9. srpna 1992 se talíř objevil nad dětmi, spustil na ně silný proud modravého světla a zdálo se, jako by je ten paprsek vytáhl vzhůru do lodi. Maria vyprávěla, jak je velká loď vzala na palubu a loď řídil sám Bůh: „Byl to moc dobrý Bůh, řekl nám, ať ho oslovujeme Lajar. Ukázal nám Měsíc a hvězdy.“ Ostatní děti potvrdily Mariino vyprávění a přiznaly se, že se sice polekaly, ale jen na chvilku.
Jeden z bratrů vyprávěl, že s nimi únosce dělal „nějaké zvláštní věci“. Řekl, že jim Lajar každému z nich udělal na tváři jakýsi vryp (otisk), ale že „to skoro nebolelo“.
Na fotografiích jsou skutečně u všech dětí patrné značky na tváři. Malá Emma Molero zase dodala, že „se jí líbily ložnice na lodi, protože všechny postele byly takové měkké, vysoké a chlupaté“.
Nejmenší Carlos nadšeně vzpomínal na to, že tam byl ,,milion tlačítek a světýlek“. Děti únosce Lajara popisovaly jako „člověka s velikou hlavou a dvěma žlutýma očima“, ale dodávaly, že „nebyl strašlivý, ale spíš legrační“.
Přes těžkosti, které s sebou nesl výslech takto malých dětí, byli dospělí na rozpacích, co si o tom všem mají myslet. Nevěděli, co vše se dětem na palubě lodi dělo. Bylo jasné, že byly podrobeny určitému lékařskému vyšetření. O tom jednoznačně vypovídaly vpichy jehly i znamení na tvářích dětí.
Tisku se poté podařilo zjistit, že UFO bylo rovněž zachyceno radarem a to jak při prvním příletu, tak i při druhém, kdy byly děti vráceny domů. Vojáci to ani nepopřeli, ani nepotvrdili. Zástupci armády, kteří převzali vyšetřování, se pouze okrajově vyjádřili k tomu, že děti vyslýchají a časem řeknou k případu víc, to se však nikdy nestalo a případ vyšuměl do ztracena.
Zpočátku se k dětem chtěl dostat i známý ufolog Armando Asparensa, aby je vyslechl, ale armáda mu to neumožnila.
Lidé v Argentině jsou na podivné objekty na obloze zvyklí a zvláště od poloviny roku 2006 hlásí zvýšený výskyt pozorování UFO.
© www.aluska.org 2019
