V dobách feudálního zřízení byl člověk vězněm půdy. Pán mu dovolil obdělávat pole, ale za cenu doživotních povinností, placení daní a dodávky potravin vojákům. Dnes mám pocit, že jsme se ve feudalním zřízení posunuli dál a takzvaná demokracie je jenom iluze, která se skutečnou svobodou nemá nic společného. Při bližším pohledu můžeme vidět, že staré feudální principy nikdy nezmizely. Ba naopak. Převlékly se do moderního sofistikovanějšího hávu, který je pro mnoho lidí nepostřehnutelný.
Nové řetězy: dluh místo půdy
Dnešní člověk není připoután k poli, ale k dluhu. Hypotéky, půjčky, kreditní karty, splátky – to jsou neviditelné řetězy, které ho drží v šachu. Nepracuje pro feudálního pána, ale pro banky, korporace a státní daňový systém. Pravá svoboda je nahrazena neustálým bojem o splácení pohledávek a lidé žijí v režimu přežití, kde nemají čas na vztahy, zamyslet se nad smyslem života, nebo dělat bohulibou činnost, která často není honorována. Život se točí kolem otázky: „Jak zaplatím další splátku?“
Tohle je dámy a pánové otroctví, které je právně zakázáno. Evropská úmluva o lidských právech a základních svobodách říká:
„Úprava zákazu nucených prací v Úmluvě se nachází v čl. 4, pod hlavičkou ´Zákaz otroctví a nucené práce´: Čl. 4, 1) Nikdo nesmí být držen v otroctví nebo nevolnictví. 2) Od nikoho se nebude vyžadovat, aby vykonával nucené nebo povinné práce.“
Zkuste tedy tuto úmluvu brát doslovně a přestat chodit do práce. V ten moment se stáváte dlužníkem energetických, vodárenských, plynárenských, teplárenských, zdravotnických nadnárodních korporací a státu. A to nemluvím o povinných pojištěních, poplatcích za svoz odpadu, nebo třeba koncesionářských poplatcích.
„Demokracie“, jež slibovala rovnoprávnost a příležitosti, se proměnila v nástroj, který dluhové otroctví ospravedlňuje. Pod hesly „volný trh“ a „osobní odpovědnost“ otevřela dveře korporacím, které nepotřebují meče ani vojáky – stačí, když vás uvrhnou do finančního systému s povinnými pravidelnými platbami. Stejně jako feudál kdysi vlastnil půdu a poddané, dnes banky a finanční giganti vlastní lidi a jejich majetky.
Ekonomická nesvoboda
Ve starém feudalismu byl člověk vězněm fyzicky – bez svolení pána nemohl opustit panství. V novém feudalismu je spoután ekonomicky. Teoreticky může cestovat, kam chce, ale jeho dluh ho pronásleduje všude a co víc, spousta lidí ani nemá peníze někam vycestovat. Finanční otroctví tak vytvořilo neviditelné bariéry, které nahradily fyzické zdi. To se samozřejmě hodí do krámu globalistickým parazitům a jejich plánu na 15minutová města.
Svoboda je jen iluzí na papíře. Každé „svobodné rozhodnutí“ – koupit si dům, studovat na univerzitě, pořídit si auto – je podmíněno půjčkou, která člověka připoutá na desítky let. Život se mění v otroctví – koloběh splácení, práce a konzumu.
Nejtragičtější na tom je, že lidé si tyto okovy nasazují sami. Věří, že jde o „svobodu volby“. Reklamy a společenské normy je přesvědčují, že dluh je přirozenou součástí života. Kup si dům – splácej třicet let. Studuj – splácej půjčku na školu. Pořiď si nové auto – a další splátky. Dluh se stal normou, a demokracie ho posvětila jako nezbytnou součást „pokroku“.
Neviditelní páni v oblecích
Dnešní feudálové už nenosí tituly ani koruny. Místo toho sedí v kancelářích bank, investičních fondů a korporací, oblečeni v drahých oblecích. Demokracie jim poskytuje legitimitu tím, že přehlíží, kdo skutečně drží moc. Politici jsou podobně jako ve středověku jejich výběrčí daní, kteří pak těmto feudálům přesouvají vybrané peníze do jejich kapes pod záminkou zakázek (například zbrojařské, farmaceutické, ekologické projekty), vlastnictví (například akcionáři ČEZU) a za toto vlastizrádství jsou politici feudály vyplácení (například finanční vratky z Ukrajiny pro Petra Fialu, nebo pro americké demokraty).
K těmto tunelům často dochází pomocí manipulačních technik z neuromarketingu, – akce, reakce, řešení – který často využívá strachu. Například se řekne, že je zde virus, který vás chce všechny zabít. Farmaceutické korporace se nabídnou s řešením (vakcíny) a politici dají těmto korporacím přístup tunelovat státní rozpočet. V tomto případě se často přesouvají peníze ze zdravotní pojišťoven a státního rozpočtu na účty těchto korporací. Následně vám politici řeknou, že vám musí mnohonásobně zvýšit zdravotní odvody a za vše si musíte navíc připlácet (léky, zdravotní vyšetření atd.) a ještě vám drze řeknou, že je to všechno váš dluh.
Systém je nastaven tak, aby člověk věřil, že dluh způsobeny mnoha finančními požadavky je jeho osobní selhání a nikoliv výsledek promyšleného mechanismu, který ho udržuje ve finančním otroctví.
Nový feudalismus je mnohem rafinovanější než ten starý. Nepotřebuje násilí – stačí mu, že lidé dobrovolně přijímají pravidla hry. Spotřebovávají, berou si půjčky, pracují, splácejí – a nazývají to svobodou. A pokud někdo proti tomuto systému začne protestovat, tak je označen za „dezoláta“, nebo „Putinova agenta“. Ve středověku to byl kacíř, nebo čarodejnice posedlá ďáblem.
Jak ven z finančního otroctví
Demokracie a kapitalismus nám nesplnily slib skutečné svobody – místo toho nám nabídly modernizovanou verzi starých pout. Historie se opakuje proto, že lidé nevidí svá pouta otroka.
Finanční otroctví je také otroctví akorát v jiné formě. Otrokář s bičem, nebo panovník s armádou změnil formu v exekutora. Pokud neprohlédneme tuto hru, budeme dál žít v novodobém otroctví.
Pokud chceme zlomit tyto neviditelné řetězy, musíme začít zpochybňovat systém, který dluh glorifikuje. Musíme si uvědomit, že skutečná svoboda není v tom, kolik vyděláváme peněz, ale v tom, kolik peněz nemusíme povinně utrácet. Pokud se třeba někdo rozhodne žít alternativně mimo finanční systém, tak by mu to mělo být umožněno bez nutnosti pořád za něco platit. To je skutečná svoboda.
Abychom této svobody dosáhly, tak je potřeba překopat celý finanční systém.
Finanční systém je totiž jako oheň – můžeme jim upálit člověka, nebo si ohřát jídlo. Jinými slovy finanční systém může být použít pro naše zotročení, nebo pro vytvoření prosperity a bohatství. K tomu, aby prosperita a bohatství nastaly je potřeba vytvořit spravedlivý zdaňovací systém s jednou jedinou daní – buď spotřební daň, nebo daň z online plateb. Žádná jiná daň by se neplatila. Díky tomu by platili daň pouze lidé, kteří by prováděli finanční transakce a do žádných jiných povinných odvodů by nikdo nebyl nucen. Další věc je přestat vytvářet peníze prostřednictvím komerčních bank ve formě dluhu, ale prostřednictvím státu, který by tyto peníze vydával do oběhu ve formě platů státních zaměstnanců.
Tak jednoduché to je, aby lidé mohli žít ve finanční svobodě a bohatství. Stačí oprostit se od tohoto finančního podvodu. A pokud vám někdo bude říkat, že by to takto nefungovalo, tak si můžete být jisti, že vám to říká někdo, kdo vás potřebuje udržet ve finančním otroctví.
Facebook komentáře