Naše planeta byla po dlouhou dobu ponořena do období zvaného „Noc Svaroga“, což byla éra nízkých vibrací a nadvlády temnoty. Pro vyspělé, vysoko vibrující duše bylo těžké sem vůbec přijít — jejich energie se neshodovala s tímto prostředím, podobně jako se olej a voda nesmísí. Nebo když si představíte nafouknutý balónek a snažíte se jej ponořit do vody, tak vždy vyplave. Proto velké duše na sebe nabíraly karmu z každé vibrační úrovně, která je tlačila o úroveň níž a níž, až se reinkarnovaly do tohoto hrubohmotného a nízkovibračního světa. Jejich cílem bylo a je vykoupit uvězněné duše z planetárního vězení – údolí slz, jak vyspělé duše nazývají tuto realitu.
A když už se sem vysokofrekvenční duše narodila, okamžitě na to zareagoval celý systém, který se snažil zabránit jejímu příchodu nebo jí od počátku ztížit život. Tato obrana Matrixu se projevovala už během těhotenství a porodu, kdy systém dělal vše pro to, aby se takto vyspělá duše vůbec nenarodila na tento svět. Nebo v dětství, kdy tyto citlivé a nadané děti často vyrůstaly v náročných podmínkách, které měly utlumit jejich světlo.
Matrix přesně četl a analyzoval jejich slabiny a opakovaně na ně útočil — skrze násilí, řev, manipulaci, kritiku a negativitu. Cílem bylo podlomit jejich víru v sebe, odpojit je od vlastního božství a přesvědčit je, že jsou bezcenní, aby se vzdali svých schopností a odevzdali svou sílu a moc Matrixu.
Ale tyto duše si tuto cestu zvolily vědomě a věděly do čeho jdou. Je to podobné jako u počítačových her — čím těžší úroveň, tím větší odměna. Duše ještě před narozením věděla, co ji čeká, a přesto souhlasila, protože cítila, že to zvládne.
Avšak po příchodu do fyzického těla přichází zapomnění. Najednou nic není tak jasné a jednoduché. Ale smyslem toho všeho je nevzdávat se. Nezapadnout do temnoty, ale znovu najít pravdu, lásku a mír— a to pak šířit dál do celého světa.
Tato cesta je často přirovnávána k lotosovému květu. Lotos roste z bahna, stoupá ke světlu, překonává překážky, a nakonec rozkvete v nádherný květ. Podobně i člověk prochází temnotou (roste z bahna), aby se duchovně rozvinul (rozkvetl v lotosový květ) a dosáhl dovršení – termín používaný v budhismu, který popisuje konec jedincovi kultivační praxe v tomto světě a návrat do ráje.
Negativní zkušenosti jsou důležité — uzemňují nás. Čím vyšší má být náš duchovní „strom“, tím hlubší musí mít kořeny. Bez těchto silných kořenů by naše dovršení mohlo být vratké a mohli bychom opět spadnout do této nizkofrekvenční dimenze. Právě prožívání bolestí a překážek nám umožňuje růst bez ztráty rovnováhy.
A proto paradoxně zlo může ve skutečnosti vést k dobru. Ti, jenž si prošli těžkostmi a překážkami, nejsou tak snadno zranitelní a již se neztratí na své cestě věčným životem.
Takže když se na tomto světě cítíš unavený nebo ztracený, vzpomeň si: může to být jen ta poslední temná chvíle před svítáním. Nedovol druhým, aby tě shazovali. Uvědom si, že ponížení je jeden z hlavních způsobů, jak se tě systém snaží připravit o tvou sílu.
Probuď se. Vyslov jasný záměr, že si bereš zpět svou vnitřní sílu a chceš naplnit své poslání pro které jsi se na tento svět narodil – šířit lásku, pravdu a mír t do životů ostatních lidí. Nic není náhoda — ani to, že právě teď čteš tyto řádky.
Pamatuj kdo jsi a proč jsi sem přišel.
