Nová čínská digitální měna přichází s datem expirace

PROČ NA TOM ZÁLEŽÍ STRUČNĚ

Když vstupujeme do éry digitálních programovatelných peněz, Čína nyní začala zavádět peníze, jejichž platnost vyprší, a lze je použít ke stimulaci ekonomiky nebo jen k tomu, aby aktivisté přišli o peníze…

Keynesiánský sen „zvýšit rychlost peněz“ se může konečně naplnit poté, co čínská vláda oznámila, že zkoumá „peníze s datem expirace“ pomocí svého prototypu digitálního jüanu centrální banky (DJCB) neboli CBDC použije jako pokusného králíka v tahu, který doslova znamená, že vaše peníze nebo vklady, které vám dává vláda, vyprší, pokud nebudou použity v určitém časovém rámci. A i když to může být použito ke stimulaci ekonomiky v kombinaci s čínským systémem hodnocení sociálního kreditu by to také mohlo znamenat, že pokud se nebudete chovat nebo nesplníte určitá „kritéria“ stanovená vládou, vaše peníze mohou expirovat pokud si to vláda bude přát a tím získá nový příšerný nástroj, jak udržet lidi v poslušnosti.

Digitální jüan je naprogramovatelný do té míry, že lze přimět měnu, aby vypršela, a tím nutí spotřebitele, aby ji spotřebovali do určitého data. Jedná se o zvrat v obskurní, nekonvenční inovaci měnové politiky známé jako Gesell měna: peníze s vypršením platnosti, které poskytují vydávající vládě zvýšený stupeň kontroly nad rychlostí peněz, neboli také toho, jak rychle jsou „dodávány“ a jak rychle jsou utráceny.

DJCB je digitální verze jüanu, čínské fyzické měny, kterou vydává centrální banka a je to zákonné platidlo v této zemi. V centralizovaném systému by Čínská lidová banka (ČLB) vydávala DJCB komerčním bankám za ekvivalentní hotovost nebo vklady bank v centrální bance. Komerční banky by pak distribuovaly DJCB svým klientům.

ČLB jej může také předat dalším zprostředkovatelům. DJCB jako digitální jednotka sídlí v digitálních peněženkách, jejichž aplikace bude autorizována ČLB a uživatelé si ji mohou stáhnout, i když stále není jasné, zda by stažení aplikace vyžadovalo formální registraci.

Tvrdilo se, že DJCB lze posílat přímo z peněženek do peněženek nezávisle na bankách nebo jakýchkoli jiných zprostředkovatelích prostřednictvím internetu nebo telefonního spojení, nebo při absenci těchto spojení umístěním dvou mobilních telefonů blízko sebe – pravděpodobně pomocí protokolu Blízké Pole Komunikace ( BPK).

Tak proč mít peníze s datem expirace? Programovatelné peníze, svázané s identitami reálného světa a univerzálně sledované centrální bankou, jsou jakoby náhražkou pro spotřebitele posledním východiskem z nouze. Každým rokem, kdy Čína bohatne, hraje domácí spotřeba větší roli (vývoz činil 26 % čínského HDP v roce 2010 a 18 % v roce 2021). Pokud lze domácí spotřebu přísně kontrolovat, pak je to způsob, jak nejen zvýšit objem spotřeby, ale také kontrolovat rozptyl poptávky po zboží, které Čína vyrábí.

Digitální jüan prozatím není ve veřejné účetní knize, je centrálně řízen úřady, které mohou být nahrazeny, pokud budou vyžadovat politické rozmary. DJCB není peer-to-peer kryptoměna, ale vyžaduje použití oficiálně regulovaných finančních zprostředkovatelů. Také nemá tržní cenu nezávislou na staré fyzické verzi měny – jsou svázány dohromady. Digitální jüan také nemá žádný algoritmický protokol, který by omezoval produkci nových aktiv – podobně jako vytváření peněz – natož konečné datum, kdy už žádná další jednotka vytvořena nebude. Jedná se o měnu s neomezenou peněžní zásobou, kterou zcela kontroluje vláda.

Čínské vládě to také poskytuje nový způsob, jak sledovat populaci, vytvářet nová data, která mohou sledovat orgány, což by mohlo být obzvláště užitečné, protože jiné kryptoměny, jako je bitcoin, mají pseudonymní ochranu soukromí uživatelů.

V říjnu 2020 se Čína stala první zemí, která uspořádala zkušební provoz své digitální měny, když vláda v Shenzhenu provedla loterii, aby rozdala celkem 10 milionů jüanů, tedy asi 1,5 milionu dolarů, v hodnotě digitální měny. Přihlásily se téměř 2 miliony lidí a 50 000 lidí skutečně „vyhrálo“. Vítězové si pak museli stáhnout digitální aplikaci Renminbi, aby obdrželi „červený balíček“ – obvyklá čínská tradice, která lidem dáva peníze – v hodnotě 200 digitálních jüanů (30 USD), které pak mohli utratit u více než 3 000 určených prodejců v okrese Luohu v Shenzhenu, vyšlo v China Daily. Poté si mohli koupit zboží z místních lékáren, supermarketů a dokonce i ve Walmartu.

V tomto případě bylo myšlenkou nejen otestovat příslušnou technologii, ale také zvýšit spotřebitelské výdaje v důsledku pandemie COVID-19. Stručně řečeno, Čína nejenže dotuje centrálně plánovanou ekonomiku tím, že manipuluje s penězi na straně nabídky – nyní může podpořit poptávku tím, že rozdá digitální měnu komukoli a platnost této měny vyprší, pokud nebude utracena, takže bude velmi zajímavé sledovat tento experiment.

Zdroj: fanaticalfuturist.com