První města vznikla v 15. století. Historie uměle prodloužena o 1500 let!

Autor: Martin Kirschner.

Podle oficiální historie vznikla první velká města kolem roku 3000 př. n. l. kdy se zformovaly první městské státy v Mezopotámii. Pokud je to pravda, tak první velká města vznikla před 5000 lety.

Nedávno jsem však četl knihu „Jiné dějiny Římského impéria“ od autora Alexandra Tamanskijho, který říká, že celá historie byla na zakázku západních politiků zmanipulovaná. První města údajně vznikla v 15. století a historie byla prodloužena údajně až o 1500 let. Citace je ze strany 97 této knihy.

Citát z knihy:

„Přesná data vám neřeknu, ale konec XIV. Století (a ne dříve) je skutečným datem začátku výroby litých mincí, a tedy i zakládaní prvních měst. Není vyloučeno, že na místě starých vesnic, ve kterých již stály kamenné budovy.

Zde je také nutné vzít v úvahu jeden moment: před vznikem prvních měst existovala přechodná podoba sídel zvaná hradiště – osada opevněná palisádou z kulatiny, nebo kamennou zdí, obklopená hliněnými hradbami s opevněnými místnostmi uvnitř. Osady sloužili nejen jako pevnosti, ale také jako sklady pro uchování potravin a dalších cenných předmětů venkovské občiny.

Dobrá připusťme, že města, žádná hradiště, ale právě města, se objevila ne dříve než na konci XIV. Nebo dokonce na počátku XV. Století. Jak ale potom máme chápat takové události, jako je obrana slavného města Kozelsk (města!) a dalších ruských měst před Mongolo-Tatary (nebo Tataro-Mongoly) dvě stě let před XV. Stoletím? Jedná se o celý segment ruské akademické historie: vědecký výzkum, kandidátské, doktorské, a dokonce i státní ceny…

Začněme tím, že po dobu 250 let mongolského jha nebylo v ruské genetice nalezeno nic mongolského. V tomto ohledu se v dějinách jedná o ojedinělý přípaad dobývaní jedněch národů druhými. Mongolové rovněž nenesou žádné stopy slovanské krve, které by se mohly projevit v důsledku zajetí Rusů. V ruštině nemáme žádná mongolská slova.

A to, zda města Vladimir, Suzdal, Rjazaň, Kostroma a Veliký Novgorod s Kyjevem existovala před XV. Stoletím je také velkou otázkou. Protože města se neobjevují sama o sobě: pro jejich výstavbu a osídlení platí řada podmínek, z nichž tou hlavní jsou obchodně-peněžní vztahy mezi městem a vesnicí.

Jde o to, že když historici na objednávku svých západoevropských politiků prodlužovali evropské dějiny, museli prodloužit také jejich ruský segment. Na tento proces dohlíželi tři delegovaní němečtí odborníci na dějiny – Bayer, Miller, a Schlözer, a někteří další západoevropští odborníci vyslaní do Ruské akademie věd za dob Kateřiny II., abych tak řekl, přepisovat a prodlužovat historii.

Ale zatímco dějiny západní Evropy byly prodlouženy i více než o jeden a půl tisíce let, ruské státnosti bylo přidáno pouhých 500 let (barbarům více nenáleží). V důsledku toho mezi Západoevropany (především Římem) a východními Slovany vznikl přibližně 1000 letý chronologický a civilizační odstup, který ve skutečnosti mezi sousedy, bez ohledu na jejich etnický původ, pochopitelně nastat nemohl.

Aby se nějakým způsobem tato pěti-set letá díra v dějinách zalátala, historici vynalezli Mongolo-Tatary, kteří útočili na ruská města… Města! Vybírali daně a ustanovovali ruské panovníky, aby vládli s mongolským pověřením. A aby nikdo nepochyboval o tom, že v Rusku existovala města již před XV. Stoletím, máme zde celý seznam starověkých ruských architektonických staveb před mongolského období:

• Chrám sv. Sofie v Kyjevě, postaven na počátku XI. Století;
• Chrám Nanebevzetí ve Vladimiru – polovina XII. Století;
• Chrám Nanebevzetí staro-ladožského kláštera Nanebevzetí – polovina XII. Století, a dalších několik desítek staveb…

To znamená, že podle oficiální historie bylo v Rusku před XV. Stoletím vystavěno mnoho měst a chrámů z bílého kamene, včetně těch se zlacenými kupolemi, zvonicemi s měděnými zvony, bohatými oltáři, ikonostasy a dalších zlatým, stříbrným a měděným kostelním náčiním..

A v téže době, podle téže oficiální historie, jsme v Rusku měli takzvané období bez mincí. V tomto období v Rusku nebyli ani zahraniční peníze!

V takovém případě bych měl na historiky přirozenou otázku: za jaké prostředky byly tyto byly tyto chrámy se zlatými kupolemi a měděnými zvony postaveny? To zaprvé. A zadruhé, proč byly stavěny, když populace neměla peníze? Neříkejte mi, že církev jako milodary přijímala slaninu a sledě? Koneckonců, ne každý farník měl sobolí kožky nebo stříbrné hřivny…

Pokud v Rusku do XV. Století neexistovaly drobné maloobchodní peníze, znamená to, že neexistovaly ani žádné obchodně-peněžní vztahy, bez nichž nefungují kostely a nežijí města.“

Konec citace.

Závěr

Před touto pasáží autor v knize rozebírá historii peněz a nové objevy, které dokládají, že peníze vznikly také v XV. Století spolu se vznikem měst. Podle jeho teze nemohly města existovat dříve než peníze. Evropská historie byla prodloužena až o 1500 let a v knize se dočtete, že Ježíš, Caesar a Římská říše se datují do 15. století.

Šílené? Co když je to pravda, a jak píše autor, historici na zakázku západních politiků nechali přepsat historii. Otázku, kterou si můžeme položit, je: „Proč by to proboha dělali?“ Možná proto, aby oslabili naši konceptuální gramotnost. Pokud jste viděli dokument Above Majestic (Nad Majestátem), tak tam se říká, že vše co je v učebnicích na školách je dezinformace. 

Vypadá to, že králičí nora je hlubší, než jsme si mysleli.

„Národ který zapomene svou minulost,

nemá žádnou budoucnost.“

Winston Churchil