Zaměřovaním pozornosti na negativní události tyto věci posilujete, říká Vadim Zeland

Autor: Martin Kirschner.

Za poslední dva roky jsme všichni dostali velkou nálož negativity od našich politiků z televize. Řešení je nezaměřovat na to pozornost. (Public Domain.

V současné době lidé zaměřují svou pozornost na negativní zprávy týkající se Covidu. Denně poslouchat nařízení, která lidem odebírají práva dokáže mnohé z nás vytočit. Ti co jsou takto vytočení, tak místo toho, aby své problémy řešili, pak tato nařízení dodržují. Jaký to má pak smysl?

Rusko-estonský spisovatel Vadim Zeland ve své knize Ovlivňovaní reality – Osvobozujeme vědomí říká, že když něčemu negativnímu věnujeme pozornost a emočně nás to rozladí, tak přispíváme k tvorbě kyvadla, tak jako ti, co naopak nějaké nařízení přijímají s radostí. Akorát jsme na druhé straně kyvadla (pořád součástí systémových dogmat).

Následující citát je ze strany 113 této knihy, kde Vadim Zeland říká, jak se z područí těchto kyvadel můžeme osvobodit.

Citát z knihy:

„DRUHÁ CIVILIZACE.

Vrátíme se na chvíli k základům transurfingu, jež se týkají jemnohmotných bytostí - cizorodých energetických struktur jemnohmotného světa. Dané téma je velmi důležité, protože transurfing staví čtenáře před šokujícím faktem, který každý člověk není schopen pochopit a přijmout. Vždy je snadnější žít v neskutečném, ale zato mnohem pohodlnějším světě než v hrozivé, avšak pravdivé skutečnosti. Iluze spočívá v tom, že pohnutky a jednání člověka jsou pod kontrolou jeho vědomí. Ve skutečnosti to tak vůbec není. Vědci zbytečně zkoumají psychiku jako samostatný objekt, jako vlastnost lidského rozumu. Není důležité, jak je uspořádána lidská psychika, ale to, že rozum nemá svobodnou vůli, protože je řízen zvenčí. Neovládají jej vychovatelé, učitelé ani nadřízení v práci nebo úředníci, ale bytosti jemnohmotného světa.

Jak je známo, že myšlenková energie nezmizí beze stopy. Jestliže skupiny lidí začnou myslet stejně, vlny jejich myšlenek sílí a v oceánu energie vytvářejí neviditelné, ale reálné energeticko-informační struktury neboli kyvadla.

Vytvořená kyvadla se začínají samostatně rozvíjet. Snaží se podmanit svou vůlí lidi (elementy struktury), ale nedělají to vědomě, protože nemají rozum. Nelze říci, že kyvadla jsou zlé síly. Spíše se podobají parazitujícím rostlinám nebo nepravým živým systémům, jež ve struktuře určuji její chování. Kyvadla existují v jemnohmotném světě jako nástavba každého lidského společenství, například rodiny, školy, podniku nebo státu. Lidé si neuvědomují, že bezděčně jednají v zájmu kyvadel, nicméně taková je skutečnost.

Jakákoli struktura žije a rozvíjí se nejen vlivem záměrného jednání lidí (jejích elementů), ale ovládají ji také kyvadla, podobně jako činnost automatického mechanismu se řídí algoritmem. Příslušníci struktury si mohou počínat svobodně, ale jejich motivace je omezována tím, že jsou nuceni nevědomky jednat v zájmu struktury.

Kyvadla jsou napájena energií lidí. Jestliže nás něco rozzlobí nebo vyjadřujeme velké rozhořčení, dáváme kyvadlu energii. Všechno, co potenciálně může vyvolat silné negativní emoce, provokují kyvadla, protože negativní energie je jejich oblíbený pokrm.

Nejhorší na tom je, že kyvadla nejen pohlcují energii, ale také nějakým způsobem nutí lidi se chovat tak, aby se jí uvolňovalo ještě více. Jestliže máme starosti nebo jsme ve stresu, lidé kolem budou dělat právě to, co nás rozčiluje, a zejména nyní, když chceme, aby nám dali pokoj.

Děti začínají vyvádět, přestože se do té doby chovaly klidně. Někdo nás něčím dopaluje, různé předměty se nám pletou pod nohama, a ještě nás někdo obtěžuje svými problémy. Jestliže na někoho netrpělivě čekáme, dlouho nepřichází, a pokud nechceme nikoho vidět, určitě se objeví. Neustále narážíme na nějaké překážky.

Jistě se mnou souhlasíte, že svět vám často leze na nervy. Samozřejmě že každému jinak a v jiné míře. Podstata spočívá v tom, že jako naschvál se stane to, co vás v dané chvíli dokáže vyvést z míry.

Třeba někam velmi spěcháte a bojíte se, že přijdete pozdě. Okamžitě se všechno proti vám spolčí. Lidé jdou pomalu, překážejí vám v cestě a vy je ani nemůžete obejít. Chcete rychle projít dveřmi, ale tam se doslova vytvoří řada lenochodů, kteří sotva hýbou nohama. Na silnici vznikají kolony aut, jako by se všichni úmyslně domluvili.

Podle míry nahromaděné zlosti je vnější tlak stále intenzivnější. Čím je rozčilení větší, tím aktivněji nás ostatní lidé zlobí. Je zajímavé, že se tak nechovají úmyslně. Ani je nenapadne, že by to mohlo někomu vadit. To je způsobeno tím, že hybná síla, jež formuje neuvědomělé vnitřní pohnutky, se nenachází uvnitř lidské psychiky, ale mimo ni.

Jak máme čelit vlivu kyvadel? Jestliže vědomě nebudeme negativně reagovat na jakékoli nepříjemné podněty, ovládneme se a nepodlehneme provokacím, přestanou nás zlobit.

Ale to ještě není všechno. Na světě se dějí vinou kyvadel mnohem horší věci: války, revoluce, terorismus, boj s konkurencí nebo o pozici na trhu. Ale to všechno je jen špička ledovce. Nehmotným základem těchto jevů je neustálý boj kyvadel. Vyvolávají prakticky všechny konfliktní situace, poněvadž se nabíjejí jejich energií. Na této straně duálního zrcadla v jemnohmotné rovině se dějí věci, o nichž by mnozí raději nevěděli.

Jak je to možné? Vždyť lidé mezi sebou bojují z vlastní iniciativy. A přesto reálnými iniciátory jsou kyvadla. Podívejme se například na mraveniště, jež má poměrně primitivní strukturu. Zatím nebylo přesvědčivě vědecky objasněno, jakým způsobem se kolonie řídí. Je pozoruhodné, že mravenci v mraveništi mají přesně stanovené povinnosti, ale neexistuje tam hierarchie. Proč je činnost hmyzu sladěná jako v organizaci s centrálním řízením?

Mravenci mezi sebou komunikují pomocí vylučovaných aromatických látek - feromonů, jimiž si značkují své teritorium nebo stezky k potravě. Jakým způsobem se přenášejí informace současně všem příslušníkům kolonie? O žádné vyšší formy předávání informací mezi mravenci se nejedná. Proč by jinak museli využívat tak primitivní soubor dat, jako jsou pachy? Co tedy spojuje jednotlivé mravence, že vytvářejí organizovanou kolonii? Je to kyvadlo. Zároveň se vznikem a rozvojem struktury se formuje energetická a informační podstata, jež přebírá funkci řízení a stabilizace dané struktury.

Mezi kyvadlem a jednotlivými členy struktury existují přímé a zpětné vazby. Kyvadlo čerpá energii od svých přívrženců a jejich činnost uvádí do společného rytmu tím, že je sjednocuje do organizovaného společenství. Tato jemnohmotná podstata kontroluje všechny procesy i v lidské společnosti.

Svět se velmi rychle mění v naprogramované prostředí neboli matrix. To vůbec není fantazie, i když je všechno trochu jinak než ve stejnojmenném filmu, v němž jsou lidé připojeni na rozsáhlý počítačový systém a žijí v něm svůj virtuální život. Avšak reálná situace se už k tomu velmi blíží.

Aby programové prostředí vtáhlo člověka do sebe, musí ho ovládnout pomocí závislosti. V posledních letech se objevila spousta nových závislostí, například na jídlo, po němž se tloustne, na počítačových hrách, internetu nebo mobilním telefonu, bez nějž se dnes lidé cítí opuštění. Člověk zotročený systémem ztrácí nejen svobodu volby, ale začíná chtít konkrétně to, co prospívá systému. Takovéto procesy nyní probíhají na celém světě, proto je naším úkolem zachovat si vědomé jednání, abychom se nakonec neprobudili v programovém prostředí virtuální reality.

Lidská společnost je uspořádána tak, že nemůže existovat bez kyvadel, ale ta nás také potřebují. Podobáme se krmným plodinám, které kyvadla pro sebe speciálně pěstují. Člověk, jenž si to uvědomuje, může využít kyvadla pro dosažení vlastních cílů. Existuje mnoho možností, ale o tom si promluvíme samostatně.“

Konec citátu.

Shrnutí.

Čím více se na něco vztekáme, nebo nadáváme, tak tím více tomu posíláme energii a Vesmírné zákony pak zajistí to, že dostaneme právě to co nechceme. Kdyby lidé prostě a jenom žili své životy a nenásledovali systémové programy, které nám v dnešní době bývají sdělovány v televizi, tak bychom žili svobodné životy. Klíčem je pochopit, jak kyvadla fungují a využít je k dosažení vlastních cílů. O tom už pojednávají jiné části této knihy a vyšla zde o tom řada článků.

 

Sdílet na sociálních sítích:

Sdílet článek na sociálních sítích:

Napsat komentář