V polovině března 2023 přijal Evropský parlament klíčové opatření, které může změnit krajinu evropských budov v boji proti klimatickým změnám. Nová směrnice EU se zaměřuje na snížení energetické náročnosti domů a bytů s cílem omezit emise skleníkových plynů a posunout Evropu blíže k ekonomicky udržitelné budoucnosti.
Důvod zavádění směrnice
Představitelé EU tuto směrnici obhajují tím, že všechny budovy v EU spotřebují přibližně 40% energie a vyprodukují 36 % emisí skleníkových plynů. Aby se tedy snížila spotřeba energie a zajistila ekologická udržitelnost, tak všechny státy EU musí zajistit, aby nové a současné domy spadaly do nižších energetických tříd.
Ciarán Cuffe, který je poslancem evropského parlamentu a zároveň jedním ze strůjců směrnice řekl:
„Více než jedna třetina emisí pocházo z budov. Pokud si s tím poradíme, budeme na dobré cestě k naplnění našich klimatických cílů. Když letos v zimě obdrželi majitelé domácností po celé Evropě, své účty za energie, viděli ohromně vysoké ceny. Pokud opravíme své budovy, snížíme tak své účty za energie. Plán je férový a realistický, protože sníží účty za energie, zacílí na primární příčiny energetické chudoby a vytvoří pracovní místa, lokalní pracovní místa a nabídne financovaní oprav. Směrnice je flexibilní, protože každý členský stát si vytvoří plán oprav, který bude založený na vylepšení špatně hodnocených budov v daném státě.“
Zavádění směrnice v praxi v průběhu času
Směrnice dává členským zemím určitou flexibilitu, jak mají tato opatření zavádět, jak budou opatření vypadat v praxi a jakým způsobem je budou vymáhat po obyvatelích. Státy si také samy vytvoří kritéria pro energetickou škálu budov s označením třídy A až G. Členské státy budou ještě jednat o uplatnění směrnice se samotným parlamentem EU. Ten již vypracoval časový plán do kdy mají státy uplatnit nově vzniklou směrnici.
Do roku 2035 mají všechny nově postavené a rekonstruované budovy přestat používat pro vytápění jakákoliv fosilní paliva.
Do roku 2050 mají bý všechny budovy úplně klimaticky neutrální, což u nových a starých budov znamená:
Nové budovy
Agenda „zelené politiky“ se dotkne novostaveb velmi brzy.
Všechny nově stavěné budovy by měly mít od roku 2028 nulové emise (pro státní budovy, to platí rovněž, ale už od roku 2026). Současně by tyto nově postavené budovy měly mít nainstalované solární technologie, zateplení a tepelná čerpadla pakliže to bude technicky proveditelné a z ekonomického hlediska to bude dávat smysl (u složitějších renovací je lhůta posunuta na rok 2032).
Někteří odborníci říkají, že tyto rekonstrukce můžou prodražit ceny nemovitostí, čímž se stanou cenově nedostupnými pro mladou generaci, která touží po vlastním bydlení.
Státy se proto budou snažit poskytnout lidem na výstavbu nových domů dotace a pravděpodobně i výhodné půjčky, aby se náklady ne bezemisní technologie tolik nepromítaly do cen nemovitostí.
Současné budovy
Mnohem větší dopady však bude mít návrh Evropského parlamentu na současné nemovitosti.
Obytné budovy by měly do roku 2030 dosáhnout minimálně energetické třídy E. V roce 2033, pak mají dosáhnout třídy D. Nebytové a veřejné budovy mají lhůtu o tři roky kratší, což znamená, že musí dosáhnout energetické třídy E do roku 2027, a D do roku 2030.
„Větší výzvou budou budovy ve státním a veřejném majetku, kde je často zanedbaná údržba. Je potřeba, aby stát šel příkladem a začal více renovovat,“ řekla Marta Gellová, ředitelka organizace Šance pro budovy, která se na udržitelné stavebnictví specializuje.
Odborníci se snaží najít společný konsenzus na tom, které budovy a lidé mají být z této směrnice vyjmuti.
Například pro seniory a lidi nízkopříjmové by taková rekonstrukce – pokud by se stala povinnou – znamenala jejich finanční likvidaci.
Na druhé straně již v současné době je možné pobírat dotace na rekonstrukce domů ze státního programu Zelená úsporám, nebo také stát ve spolupráci se stavebními spořitelnami nabízí výhodné úvěry v rámci programu Oprav dům po babičce.
„Je mnohem levnější opravovat staré domy než stavět nové,“ řekl ministr Petr Hladík za KDU-ČSL.
EU již nyní vytvořila speciální fondy na revitalizace panelových domů, kde je nyní k dispozici až 150 miliard eur. EU bude s členskými státy jednat, jak budou tyto finance distribuovány a jak je majitelé nemovitostí získají.
Odborníci také doporučují dát do výjimky budovy, jejichž rekonstrukce by byla příliš nákladná. Jedná se především o historické budovy jako jsou hrady, zámky, nebo třeba kostely. Dále by se výjimka mohla týkat technických staveb, veřejných sociálních budov, zemědělských stavení a podobně.
Jak na revitalizaci budov podle směrnice EU
Odborné posouzení stavby, energetický posouzení stavby, získání průkazu energetické udržitelnosti, zajištění projektové dokumentace a hlavně získání peněz na rekonstrukci. To jsou byrokratické záležitosti, které dělají vrásky na čele mnoha majitelům nemovitostí, aby splnili kritéria směrnice EU.
Naštěstí existují firmy, které se na tyto věci specializují a na klíč vám zajistí vše potřebné, včetně toho, že seženou peníze ve formě dotací na rekonstrukci. Společnost Šuřík se specializuje na revitalizaci nemovitostí a zateplení fasády. Tradice této firmy sahá od roku 2007. Za tu dobu společnost realizovala již desítky rekonstrukcí budov, speciálně panelových a cihlových domů. Klienti si u této firmy cení především kvality práce, rychlosti provedení a dostupné ceny.
Firma také zavedla službu s názvem půjčovna lešení, díky které si komerční a nekomerční subjekty můžou zapůjčit lešení, pokud se rozhodnou realizovat rekonstrukci na vlastní pěst.
Facebook komentáře