AI ChatGPT vytvořilo fotografii, jak si představuje energetickou budoucnost EU
Evropská unie (EU) dlouhodobě prosazuje ambiciózní plány na přechod k tzv. zelené energii, jejíž klíčovou součástí jsou solární panely. Tento tlak na státy, občany i firmy však přináší nejen ekologické výzvy, ale i praktické problémy, které mohou ohrozit stabilitu energetických systémů. Nedávný výpadek elektrické energie ve Španělsku, způsobený přepětím sítě v důsledku nadměrné produkce solární energie, je varovným signálem. Zároveň se objevují návrhy politických představitelů na zastínění slunce v rámci boje proti globálnímu oteplování, což by mohlo vést k paradoxní situaci – masivní investice do solární energie by se staly zbytečnými a energetická infrastruktura by kolabovala kvůli nedostatku elektřiny.
Tlak EU na solární panely
EU prostřednictvím svých iniciativ, jako je plán Green Dealu, razantně tlačí na členské státy, aby zvýšily podíl obnovitelných zdrojů energie. Solární panely jsou přitom prezentovány jako klíčové řešení pro snížení závislosti na fosilních palivech z Ruska a dosažení uhlíkové neutrality do roku 2050. Například v polovině března 2023 EU vydala povinnost instalace solárních panelů na nové komerční a veřejné budovy. Tento krok má podle odhadů zajistit, aby do roku 2030 pocházela více než polovina solární energie z instalací na střechách.
Členské státy jsou pod tlakem EU, aby urychlily povolovací procesy pro solární projekty. Například směrnice RES Booster stanovuje tří- až šestiměsíční lhůty pro povolení solárních instalací na střechách, parkovištích či průmyslových objektech. Tento přístup sice urychluje přechod na obnovitelné zdroje, ale často ignoruje technické limity elektrických sítí, které nejsou připraveny na masivní příliv energie z decentralizovaných zdrojů, jako jsou solární panely.
Občané a firmy jsou rovněž nuceni přizpůsobit se. Dotace na instalaci solárních panelů, daňové úlevy a klesající ceny fotovoltaických systémů motivují domácnosti i podniky, aby investovaly do solární energie. Ve Španělsku, které je lídrem v solární energii, tvořila v roce 2024 solární energie 56 % celkové produkce elektřiny, přičemž cílem je dosáhnout 81 % do roku 2030. Tento rychlý nárůst však přinesl nečekané problémy.
Španělský výpadek: varovný signál
V dubnu 2025 zažily Španělsko a Portugalsko nejhorší výpadek elektřiny ve své historii, který postihl přibližně 60 milionů lidí. Příčinou bylo přepětí sítě způsobené nadměrnou produkcí solární energie. V okamžiku výpadku tvořila solární energie 53 % a větrná energie 11 % celkové produkce elektřiny. Náhlá solární nadprodukce energie způsobila destabilizaci sítě, což vedlo ke kolapsu iberského energetického systému. Jak řekla ekonomka Markéta Šichtářová, tak stejný výpadek může nastat i pokud dojde k podprodukci díky nízkému slunečnímu záření.
Tento incident odhalil klíčový problém: nedostatek setrvačnosti (grid inertia) v sítích závislých na obnovitelných zdrojích a nemožnost ukládat ukládat solární energii do baterií, protože by takové řešení bylo extrémně drahé – proto se elektrická energii při přepětí doslova plýtvá do atmosféry prostřednictvím obřích fenů a v Česku takové feny mají vyrůst.
Solární a větrné zdroje neposkytují stejnou stabilitu jako tradiční elektrárny na plyn, jaderné nebo vodní elektrárny, které díky rotujícím generátorům dokáží rychle kompenzovat výkyvy v dodávkách. Navíc španělská síť trpí nedostatečnými investicemi do modernizace infrastruktury, což zvyšuje její zranitelnost. Podle Mezinárodní energetické agentury (IEA) je potřeba do roku 2030 zdvojnásobit globální investice do elektrických sítí, aby byly schopny zvládnout rostoucí podíl obnovitelných zdrojů.
Přestože španělský operátor sítě Red Eléctrica a vládní představitelé odmítli přímo obviňovat solární energii z výpadku, opoziční strany a někteří odborníci poukazují na rizika spojená s rychlým přechodem na obnovitelné zdroje bez dostatečné podpůrné infrastruktury. Například nedostatek bateriových úložišť a záložních zdrojů, jako například plynové elektrárny, zhoršuje schopnost sítě reagovat na náhlé změny v produkci nebo poptávce.
Zastínění slunce: absurdita v boji s oteplováním
Zatímco EU tlačí na masivní rozšíření solární energie, někteří političtí představitelé a vědci prosazují kontroverzní metody geoengineeringu, jako je zastínění slunce, aby zmírnili dopady globálního oteplování. Jedním z návrhů je vypouštění aerosolů do stratosféry, které by odrážely sluneční záření a snížily teplotu na Zemi. Takové projekty, ač zatím experimentální, získávají pozornost v kruzích, které hledají rychlá řešení klimatické krize.
Tento přístup však představuje zásadní paradox. Pokud by došlo k výraznému omezení slunečního záření, solární panely, na které EU tolik spoléhá, by produkovaly výrazně méně energie. Například pokles intenzity slunečního záření o pouhých 10 % by mohl snížit výkon solárních panelů o stejné procento, což by v zemích jako Španělsko, silně závislých na solární energii, vedlo k vážnému nedostatku elektřiny, což jak jsme si řekli je druhá strana mince, která také může způsobit výpadek elektřiny. Kombinace zastínění slunce s již existujícími energetickými problémy, jako je nedostatečná kapacita sítí a omezené úložiště energie, by mohla vyústit v kolaps energetické infrastruktury v zemích, které hrají hru na Green Deal.
Cesta k energetickému kolapsu?
Současná strategie EU, která kombinuje masivní tlak na výstavbu solárních panelů s nedostatečnými investicemi do modernizace sítí a záložních zdrojů, je riskantní. Španělský výpadek ukázal, že příliš rychlý přechod na obnovitelné zdroje bez odpovídající infrastruktury může vést k nestabilitě. Pokud k tomu přidáme potenciální experimenty s geoengineeringem, jako je zastínění slunce, hrozí, že se energetické systémy ocitnou v pasti: na jedné straně budou závislé na solární energii, na druhé straně budou čelit snížené produkci kvůli umělému omezení slunečního svitu.
Řešením není opustit obnovitelné zdroje energie, ale přistupovat k jejich integraci realističtěji. Podle mého názoru obnovitelné zdroje energie dávají smysl u lidí a firem pokud si je přejí a jsou ochotni akceptovat výpadky. Dělat však tyto energie plošně (centralizovaně) znamená, že všichni jsme nedobrovolnými rukojmími těchto výpadků a nadnárodních korporacích, které na stavění obnovitelných zdrojů energie profitují.
Závěr
Jistě uznáte, že je to absurdita, kdy se občané a firmy musejí spoléhat na zdroj energie, která může být uměle oslabena zastíněním slunce. EU svým tlakem na solární panely sleduje totální rozklad průmyslové infrastruktury – deindustrializaci. Snížení emisí a záchrana planety jsou pohádky od globalistů jako jsou Bill Gates a WEF k zavedení totality ve světě. Návrhy jako jsou zastínění slunce tento jejich plán pomáhají realizovat – z chaosu vznikne NWO. Čím víc lidí to pochopí, tím dřív se této totalitě můžeme vyhnout.
Facebook komentáře