V době, kdy se svět snaží bojovat proti klimatickým změnám prostřednictvím obnovitelných zdrojů energie, se objevují studie, které upozorňují na nečekané vedlejší efekty. Ačkoli větrné a sluneční elektrárny snižují emise skleníkových plynů, některé výzkumy naznačují, že mohou přispívat k lokálnímu nebo dokonce globálnímu oteplování. Tento článek se zaměřuje na studie, které tyto efekty potvrzují, což znamená, že přechod na zelenou energii není bez enviromentálních rizik.
Větrné elektrárny a jejich vliv na teplotu
Větrné elektrárny jsou často chváleny za svou schopnost produkovat čistou energii, ale studie ukazují, že mohou způsobovat lokální oteplování tím, že zpomalují proudění vzduchu z atmosféry. Například studie z roku 2004 publikovaná v Proceedings of the National Academy of Sciences (PNAS) zjistila, že velké využití větrné energie může měnit lokální i globální klima tím, že extrahuje kinetickou energii a ovlivňuje turbulentní transport v atmosférické hraniční vrstvě. Autoři simulovali scénáře, kde větrné farmy pokrývají velké oblasti, a došli k závěru, že to vede k změnám v teplotách a srážkách.
Další výzkum z Harvardovy univerzity z roku 2018 potvrdil, že větrné turbíny způsobují v kontinentálních USA oteplování, které je v krátkodobém horizontu větší než efekt snížení emisí. Tento efekt vzniká tím, že turbíny míchají teplý vzduch z vyšších vrstev k povrchu, což zvyšuje povrchovou teplotu. V závěrech výzkumu se píše: „K největším změnám dochází v noci, kdy se povrchová teplota zvyšuje až o 1,5 °C. Toto oteplování je výsledkem toho, že větrné turbíny aktivně mísí atmosféru v blízkosti země i ve výškách a zároveň využívají energii z jejího pohybu.“
Nová studie publikovaná v listopadu 2025 opět potvrzuje, že větrné elektrárny oteplují okolí a přispívají k celkovému oteplování planety. Epoch Times píše: „Podle studie z USA ohřívají větrné elektrárny na volném moři vodu ve svém okolí. Tento efekt odpovídá zhruba 25 letům globálního oteplování, které by měly tyto elektrárny snížit. Projevuje se však už během několika dnů.“
Studie píše: „Simulované kumulativní snížení větrného stresu v důsledku rozsáhlých shluků větrných farem vede k oteplování mořské hladiny o 0,3° až 0,4°C.“ Snížení větrného stresu (snížení větrného míchání, které omezuje ochlazování povrchu moře) znamená , že chladný vzduch je větrnými turbínami zastavován a nemůže ochlazovat moře, jak by měl, kdyby na místě nebyly větrné elektrárny.
Mapa zobrazuje teplotní rozdíly v oblasti větrných elektráren oproti okolí, kde větrné elektrárny nejsou.
Tento jev zároveň zvyšuje tepelné toky z oceánu do atmosféry a destabilizuje atmosférickou hraniční vrstvu, což má potenciál ovlivnit ekosystémy a rybolov.
Další analýza v Daily Sceptic zdůrazňuje, že tyto změny jsou trvalé a mohou narušit přirozené míchání vody, což ovlivňuje růst planktonu, larev a vede k destabilizaci zásob celé mořské potravy.
Sluneční elektrárny a heat island efekt
Podobně jako větrné elektrárny, i sluneční farmy mohou přispívat k oteplování. Studie z roku 2016 publikovaná v Scientific Reports popsala „fotovoltaický heat island efekt“ (PVHI), kde velké solární elektrárny zvyšují lokální teploty. Na základě empirických dat z pouštní oblasti v Arizoně zjistili vědci, že teploty nad solárními panely jsou v noci pravidelně o 3–4 °C vyšší než v okolní poušti. Tento efekt vzniká kvůli nižšímu albedu panelů, odstranění vegetace a uvolňování tepla. „Albedo“ značí kolik procent tepla je odraženo zpátky do vesmíru. Nižší albedo tedy znamená, že solární panely teplo pohlcují a oteplují jim okolí, místo toho, aby jej zpátky odrazily do vesmíru.
Další výzkum z roku 2021 upozorňuje na gigantické pouštní solární farmy, například v Sahaře, které by mohly způsobit nečekané klimatické důsledky. Podle modelů by 20 % pokrytí pouště panely zvýšilo lokální teploty o 1,5 °C a globálně o 0,16 °C, zatímco 50 % pokrytí by vedlo k 2,5 °C lokálně a 0,39 °C globálně. Tyto změny můžou ovlivnit cirkulaci vzduchu a oceánů, způsobit ničivá sucha v Amazonii a častější cyklóny v Severní Americe a východní Asii.
Analýza potenciálního heat island efektu ve velkých solárních farmách z roku 2013 (na základě dat z 18 měsíců) ukázala, že teploty v centru farmy mohou stoupnout až o 1,9 °C nad okolní prostředí, i když se teplo rychle rozptyluje díky nočnímu ochlazení a cestám mezi poli.
Závěr
Ačkoli větrné a sluneční elektrárny hrají klíčovou roli ve snižování emisi, studie ukazují, že mohou přispívat k lokálnímu oteplování a v některých případech i ke globálním změnám. Studie mluví jasně. To co je nám prezentováno jako „ochrana proti globálnímu oteplování“ ve skutečnosti toto oteplování způsobuje. A aby toho nebylo málo, tak ministerstvo životního prostředí si již vytipovalo lokality, kde by mohlo ve zrychleném režimu vystavět větrné a sluneční elektrárny. Až vám tedy bude v České republice horko, tak budete vědět, čím to bylo způsobeno.
Nezávislost naší redakce můžete podpořit finančním darem v jakékoliv výši bankovním převodem na účet:
2400157743/2010
QR kód obsahuje údaje k platbě. Výši částky si určíte sami.
Facebook komentáře