Štěpný thoriový reaktor v Číně.
Čína udělala významný krok směrem k revoluci v energetice. Díky pokročilému vývoji thoriových reaktorů s roztavenými solemi (Molten Salt Reactor – MSR) se země dostává do čela technologie, která by mohla poskytnout prakticky nevyčerpatelný, bezpečný a čistý zdroj energie. Experimentální reaktor TMSR-LF1 v poušti Gobi již dosáhl klíčových milníků, včetně kontinuálního doplňování paliva a přeměny thoria na štěpitelný uran-233.
Historie thoriové energie: Od USA k Číně
Myšlenka využití thoria pro jadernou energetiku není nová. Již v roce 1943 začaly Spojené státy zkoumat thoriový cyklus. V 60. letech minulého století byly v USA postaveny první experimentální thoriové reaktory, které prokázaly svůj potenciál. Nicméně průmysloví giganti a vojensko-průmyslový komplex trvali na uranových reaktorech, které byly vhodnější pro výrobu jaderné munice. Thoriové projekty byly postupně utlumeny a téměř zapomenuty.
O padesát let později se Čína k těmto „opuštěným“ americkým znalostem dostala díky veřejně dostupným deklasifikovaným dokumentům. Dnes je v čele vývoje a staví technologii, která by mohla změnit globální energetiku.
Klíčové výhody thoriových reaktorů
Ve videu YouTube kanálu Zápisky z MATIKY a FYZIKY se říká:
„Představte si palivo, kterého je kolem nás tolik, že by bylo schopné pohánět celou současnou civilizaci na neuvěřitelných 20 000 let. Reaktor, který funguje s dvě stě krát vyšší účinností, než jaderná elektrárna na uran. Fyzikálně v něm nemůže dojít k výbuchu jako v Černobylu, nebo Fukušimě a dokonce umí spalovat i náš starý jaderný odpad. Zní to jako scifi? Ve skutečnosti jsme tento zlatý grál energetiky už měly.“
Celou civilizaci by thoriový reaktor nebyl schopný napájet elektřinou na 20 000 let, ale celou Čínu ano. A to se bavíme za předpokladu, že teoretický/maximální potenciál by byl maximálně využit v breeder (množinových) reaktorech. V praxi záleží na efektivitě cyklu, ekonomice těžby atd. Není to „nevyčerpatelné“, ale ano — thorium by výrazně prodloužilo zásoby jaderného paliva.
Dvě stě krát vyšší účinnost se týká efektivity využití paliva, nikoliv účinnosti reaktoru. Thoriový reaktor je účinnější zhruba 1,5x, než atomový reaktor. Avšak z thoriového reaktoru se získá 200× více energie ze stejného množství suroviny, což představuje významné množství ušetřených surovin. I proto by mohl fungovat až 20 000 let.
Další silný citát z videa podtrhuje obrovský potenciál:
„Teoreticky je v něm (v thoriu) tolik energie, že byste celoživotní zásobu elektřiny pro vaši domácnost dokázali udržet v dlani jedné ruky.“
Thoriové reaktory pracují při atmosférickém tlaku, mají pasivní bezpečnostní mechanismy (v případě přehřátí se palivo samo odteče a reakce ustane) a produkují výrazně méně dlouhodobě nebezpečného odpadu.
Současný stav v Číně
Čínský experimentální reaktor TMSR-LF1 (2 MWt) v provincii Gansu dosáhl plného výkonu v roce 2024 a v říjnu 2024 provedl světově první doplnění thoriového paliva za provozu. V roce 2025 pak oznámili úspěšnou přeměnu thoria-232 na uran-233 přímo v reaktoru. Čína plánuje do roku 2035 postavit větší demonstrační reaktor (100 MWt) a komerční verze by mohly přijít kolem roku 2040.
Tato technologie představuje skutečnou revoluci: vyšší účinnost, obrovské zásoby paliva (thorium je 3–4× hojnější než uran), nižší riziko havárie a schopnost recyklovat starý jaderný odpad.
Závěr
Zatímco se Západ – jako obvykle – sám střelil do nohy, když potlačil vynález, který by z něj mohl učinit energetickou velmoc s minimálními finančními náklady pro lidi, firmy a státní aparáty, Čína se chopila příležitosti a investuje do technologie, kterou kdysi USA samy vyvinuly. Pokud se thoriové reaktory prosadí ve velkém měřítku, mohou poskytnout energii na tisíce let bez závislosti na fosilních palivech a s minimálním bezpečnostním rizikem. Otázkou však zůstává, zda se Západ poučí a vezme si příklad z Číny, nebo si tady dál budeme hrát s větrníky a solárními panely.
