Fúzní thoriový reaktor v Číně.
Čína udělala významný krok směrem k revoluci v energetice. Díky pokročilému vývoji thoriových reaktorů s roztavenými solemi (Molten Salt Reactor – MSR) se země dostává do čela technologie, která by mohla poskytnout prakticky nevyčerpatelný, bezpečný a čistý zdroj energie. Experimentální reaktor TMSR-LF1 v poušti Gobi již dosáhl klíčových milníků, včetně kontinuálního doplňování paliva a přeměny thoria na štěpitelný uran-233.
Historie thoriové energie: Od USA k Číně
Myšlenka využití thoria pro jadernou energetiku není nová. Již v roce 1943 začaly Spojené státy zkoumat thoriový cyklus. V 60. letech minulého století byly v USA postaveny první experimentální thoriové reaktory, které prokázaly svůj potenciál. Nicméně průmysloví giganti a vojensko-průmyslový komplex trvali na uranových reaktorech, které byly vhodnější pro výrobu jaderné munice. Thoriové projekty byly postupně utlumeny a téměř zapomenuty.
O padesát let později se Čína k těmto „opuštěným“ americkým znalostem dostala díky veřejně dostupným deklasifikovaným dokumentům. Dnes je v čele vývoje a staví technologii, která by mohla změnit globální energetiku.
Klíčové výhody thoriových reaktorů
Ve videu YouTube kanálu Zápisky z MATIKY a FYZIKY se říká:
„Představte si palivo, kterého je kolem nás tolik, že by bylo schopné pohánět celou současnou civilizaci na neuvěřitelných 20 000 let. Reaktor, který funguje s dvěstě krát vyšší účinností, než jaderná elektrárna na uran. Fyzikálně v něm nemůže dojít k výbuchu jako v Černobylu, nebo Fukušimě a dokonce umí spalovat i náš starý jaderný odpad. Zní to jako scifi? Ve skutečnosti jsme tento zlatý grál energetiky už měly.“
Další silný citát z videa podtrhuje obrovský potenciál:
„Teoreticky je v něm (v thoriu) tolik energie, že byste celoživotní zásobu elektřiny pro vaši domácnost dokázali udržet v dlani jedné ruky.“
Thoriové reaktory pracují při atmosférickém tlaku, mají pasivní bezpečnostní mechanismy (v případě přehřátí se palivo samo odteče a reakce ustane) a produkují výrazně méně dlouhodobě nebezpečného odpadu.
Současný stav v Číně
Čínský experimentální reaktor TMSR-LF1 (2 MWt) v provincii Gansu dosáhl plného výkonu v roce 2024 a v říjnu 2024 provedl světově první doplnění thoriového paliva za provozu. V roce 2025 pak oznámili úspěšnou přeměnu thoria-232 na uran-233 přímo v reaktoru. Čína plánuje do roku 2035 postavit větší demonstrační reaktor (100 MWt) a komerční verze by mohly přijít kolem roku 2040.
Tato technologie představuje skutečnou revoluci: vyšší účinnost, obrovské zásoby paliva (thorium je 3–4× hojnější než uran), nižší riziko havárie a schopnost recyklovat starý jaderný odpad.
Závěr
Zatímco se Západ – jako obvykle – sám střelil do nohy, když potlačil vynález, který by z něj mohl učinit energetickou velmoc s minimálními finančními náklady pro lidi, firmy a státní aparáty, Čína se chopila příležitosti a investuje do technologie, kterou kdysi USA samy vyvinuly. Pokud se thoriové reaktory prosadí ve velkém měřítku, mohou poskytnout energii na tisíce let bez závislosti na fosilních palivech a s minimálním bezpečnostním rizikem. Otázkou však zůstává, zda se Západ poučí a vezme si příklad z Číny, nebo si tady dál budeme hrát s větrníky a solárními panely.
Nezávislost naší redakce můžete podpořit finančním darem v jakékoliv výši bankovním převodem na účet:
2400157743/2010
QR kód obsahuje údaje k platbě. Výši částky si určíte sami.
Facebook komentáře