
Konopí se na našem území používalo 4000 let. Až Američani, kvůli černochům a mexičanům tuto bylinu zakázali po celém světě. (Public Domain)
Znali ji už pravěcí sběrači a lovci, po nich neolitičtí zemědělci, holdovali jí Skytové, Řekové, Keltové i Vikingové. Zmiňuje se o ní Bible i staroindické védy. Po staletí ji lidé sázeli, využívali a cenili si jí pro její užitečné vlastnosti, než ji ve 20. století zcela zapudili jako nebezpečnou rostlinu. Řeč je o konopí, z nějž se vyrábí marihuana.
„Z velké části se marihuana v předmoderní době široce používala pro léčebné a spirituální účely,“ uvedl ve své studii Barney Warf, profesor geografie na Univerzitě v Kansasu. Tak například Vikingové a středověcí Germáni používali konopí ke zmírněné bolesti při porodu či proti bolestem zubů. Myšlenka, že jde o ďábelskou drogu, vznikla podle Warfa poměrně nedávno, a to, že je nelegální, označuje vědec za historickou anomálii. Marihuana byla v mnoha částech světa legální po většinu lidské historie.
Odkud tráva pochází
Konopí je rostlina, která se vyvinula na jihozápadních svazích Himálaje, a za dobu, co se šíří přičiněním přírody i člověka po planetě, vytvořila nejméně tři poddruhy – konopí seté(Cannabis sativa), konopí indické (Cannabis indica) a konopí rumištní (Cannabis ruderalis). Konopí seté má malý, u vyšlechtěných variant téměř nulový obsah psychoaktivních látek a je primárně určeno na výrobu vláken a oleje ze semínek. Marihuana a hašiš se vyrábí především z konopí indického.
Konopí je jednou z nejstarších kulturních plodin, která se využívá přinejmenším 12 000 let. Semena konopí se našla v řadě neolitických nalezišť. Zřejmě rostlo jako plevel v okolí neolitických osad a později zdomácnělo.
![]()
Božský dar
Lze předpokládat, že lidé konopí nejdříve užívali jako potravu ve formě semen, která mají vynikající nutriční hodnotu, a také jako topivo. Teprve později v něm objevili cenný zdroj vlákna i léčebný prostředek. Při využívání, zejména pálení konopí, naši předkové zákonitě museli objevit jeho tlumivé účinky proti bolesti, extatické a psychotropní účinky. Prokazatelně je začali kouřit již 2 700 let před Kristem v Číně a Indii. Díky extatickým a psychotropním účinkům konopí mohli kněží vstupovat do vyšších sfér bytí, putovat časem a vyjevovat si budoucí události. Proto také bylo konopí považováno za osobní dar bohů, zaposvátný prostředek komunikace se světem duchů. Indické védy rostlinu oslavovaly jako jednu z pěti královských bylin, která umí zbavit lidi úzkosti.
Náboženské využití konopí a jeho psychotropních účinků dosáhlo největšího významu pravděpodobně v oblastech Himálaje a tibetské náhorní plošiny. Buddha (Siddhártha Gautama) při překonávání šesti stupňů askeze, které vedly k jeho osvícení, jedl pouze jedno konopné semínko denně, takže konopí stálo u zrodu nejstaršího univerzálního náboženství buddhismu.
Ovšem i Bible se o konopí několikrát zmiňuje, například v Exodu 30:23-26, kde Bůh poroučí Mojžíši vyrobit svatý olej z myrhy, skořice, kanabisu (kâneh bôsm), skořicovníku čínského (cassie), olivového oleje, a namazat jím archu úmluvy a svatostánek.
Podobných extatických a psychotropních účinků můžete dosáhnout i dnes a to dokonce legální formou. Lidé, kteří inhalují konopí pomocí HHC pen tyto stavy popisují jako opojné a skutečné.
Zázračný lék
První zmínky o terapeutickém využití konopí pocházejí z doby čínského císaře Šennunga, který jej před pěti tisíci lety doporučoval k léčení revmatických bolestí, malárie, zácpy a jiných nemocí. Konopí bylo díky svým vlastnostem ceněné více než ostatní bylinné léky.
Není vyloučeno, že sám Ježíš konal zázračné uzdravování i na základě oleje a výtažků z konopí. Choroby, které Ježíš a jeho učedníci léčili, jako například kožní nemoci, problémy s viděním a menstruační potíže, při požití konopí ustupují.
![]()
Z Číny až na Moravu
Pěstování a využívání konopí se postupně šířilo přes Indii, Persii (Irán), Malou Asii až do Afriky. Do Evropy – přes území dnešního Ruska a Ukrajiny – je před dvěma a půl tisíci lety přinesli výbojní, kočovní Skytové. Řecký historik, „otec dějepisu“ Hérodotos (*484 – †425 př. n. l.) popisoval, jak Skytové pálí konopná semínka na rozpálených kamnech v lázních a v hustém kouři pak radostně povykují. Skytové údajně vynalezli za účelem sklízení konopí kosu (odtud anglický výraz pro kosu „scythe“).
Že staří Řekové a Římané znali omamné vlastnosti konopí, se dozvídáme ze spisů řeckého filozofa Demokrita, kde uvádí, že Řekové konopí občas pili s vínem a myrhou a že tento nápoj navozoval jasnovidné stavy. Řecký lékař a filozof Galénos (*129 – †199 n. l.) zaznamenal, že podle některých obyčejů se konopí podávalo hostům pro obveselení.
Až do moderního věku se však v Evropě marihuana nikdy intenzivně nekouřila, nicméně konopné vlákno se stalo načas hlavní plodinou v historii téměř každé evropské země. Znali ho a používali Germáni, Vikingové, Anglosasové i Slované. Útržky slovanských konopných textilií objevili archeologové v Libici a Kouřimi. Na Moravě pak nalezli konopné nažky ve slovanském sídlišti z 8. století našeho letopočtu v Kloboukách u Brna. Není bez zajímavosti, že konopí dalo název látce, která se z něj tradičně vyráběla, takzvanémukanafasu, které se dnes ovšem tká ze stoprocentní bavlny.
![]()
První hašišáci
V arabských zemích se během středověku rozšířilo používání konopí ve formě hašiše(koncentrovaná pryskyřice, která se získává z květenství samičích rostlin konopí). Až do Napoleonova tažení v roce 1798 do Egypta však nebyl hašiš v Evropě znám. Napoleonovi vojáci si však kouření hašiše natolik oblíbili, že Napoleon byl nucen vydat přísný zákaz jeho užívání. V roce 1843 pak spisovatelé jako Dumas, Hugo, Baudelaire a Gautier zakládají první hašišový klub v Evropě. Charles Baudelaire píše svou Báseň o hašiši a Gustav Meyrink povídku Hašiš a jasnozřivost.
Devatenácté století konopí zkrátka přálo. Konopí se stalo mezinárodně žádaným lékem a jeho vědecký výzkum nabyl světových rozměrů. Kanabisové produkty používali mnozí věhlasní lékaři a lékárníci. Britskému parlamentu byla v roce 1894 předložena zpráva Indické komise pro otázky konopí, jež studovala dopady užívání konopných produktů na indické obyvatelstvo. Mimo jiné se v ní konstatovalo: „Nejsou důkazy ani náznaky o duševních nebo morálních poškozeních plynoucích z užívání této drogy (cannabis). Umírněné užívání nevede k excesům o nic víc, než je tomu v případě užívání alkoholu. Pravidelné, umírněné užívání ganji nebo bhangu má stejné dopady jako umírněné, pravidelné užívání whisky.“
![]()
Rasismem proti marihuaně
Ve 20. století se však postoj společnosti vůči cannabisu radikálně mění. K obratu paradoxně došlo v ve Spojených státech, které svoji Deklaraci nezávislosti sepsaly na na konopném papíře a první džíny značky Levi Strauss vyrobily z konopného vlákna. Ještě do 30. let 20. století bylo konopí oslavováno jako „miliardová plodina“, avšak již tehdy bylo velkým trnem v oku jistým zájmovým a obchodním skupinám, sdruženým zejména v chemickém průmyslu. To byl zřejmě hlavní důvod, proč se ve Státech rozjela kampaň za zákaz konopí. Svezla se na vlně rasismu proti mexickým imigrantům, kteří byli hlavními kuřáky marihuany.
![]()
Protikonopná propaganda v Americe
„Mnoho raných předsudků vůči marihuaně byly vlastně skryté, rasisticky podbarvené obavy z jejích kuřáků, podněcované reakcionářskými novinami,“ píše Warf. Mexičané byli často obviňováni z krádeží, znásilňování a sexuálního zneužívání dětí i z vražd, a to vše prý mělo na svědomí kouření trávy, které je údajně zbavovalo smyslů. Aniž by se rozlišovalo mezi jednotlivými poddruhy, byla na veškeré konopí v roce 1937 uvalena ve všech amerických státech prohibice.
![]()
Nejvíce se za negativní kampaň „boje proti konopí“ zasloužil dlouholetý šéf Federálního úřadu pro narkotika Harry J. Anslinger (1892–1975). Ten vedl americkou delegaci na půdě OSN, kde se jednalo o přijetí Jednotné úmluvy o omamných látkách. Právě jeho zásluhou se podařilo konopí zařadit do seznamu kontrolovaných látek. Anslinger navíc vnutil představitelům OSN svůj názor, že konopí nemá žádné léčebné využití. V roce 1961 šedesát členských států Jednotnou úmluvu OSN ratifikovalo a konopí se tak zařadilo k ostatním celosvětově zakázaným drogám.
V posledních letech však konopí opět zažívá svoji renesanci a sílí také hnutí za legalizaci marihuany.
Zdroj: http://extrastory.cz/historie-marihuany-z-posvatne-rostliny-se-stala-nebezpecna-zakazana-droga.html
Poznámka: Připravujeme článek o léčivých vlastnostech konopí, který zde vyjde 24.6.2019. Článek bude poukazovat na to, že konopí je ve skutečnosti super bylinou s mnoha léčivými vlastnostmi a ne drogou, jak nám média prezentují. Také v tomto článku budu sdílet své pozitivní zkušenosti s konopným pivem. Přihlaste se k odběru, ať vám článek neunikne 🙂

Facebook komentáře