Autor: Martin Kirschner.
Ve stavu flow jste plně ponoření do práce, která vás baví a vy tak nevnímáte čas ani prostor. (Public Domain)
Stav flow (plynutí) bývá v osobním rozvoji označován za stav, kdy jste plně ponoření do práce a přestáváte vnímat čas. Já se do stavu flow dostávám často, když píši nějaký článek. V ten moment to nevnímám jako práci, ale jako dělání toho co mě baví a naplňuje. Častokrát při psaní článků ztrácím pojem o čase a po nějaké době když kouknu na hodiny, tak se divím, jak ten čas uběhl.
Zrovna tento článek je v pořadí čtvrtý, který dneska píši a při psaní článků mě napadlo, že napíši článek o tom, jak píši články a jak se dostávám při tom do stavu flow. Především bych vám chtěl poradit, jak se i vy můžete dostat do stavu flow díky tomu, že budete dělat to, co vás baví.
Když se nad tím však zamyslím, tak vám vlastně ani nemám extra co říct. Prostě dělejte to co vás baví a přestaňte dělat věci, které vás nebaví, nebo vám berou energii. Týká se to i práce, kterou děláte neradi jen proto, že potřebujete vydělat peníze. My podnikatelé a koučové osobního rozvoje víme, že peníze se nevydělávají prací, ale systémy. O tom ale zase někdy jindy.
Práci proto využívejte k tomu, abyste dělali to, co vás baví. Tím samozřejmě neříkám, že prací si nesmíte vydělávat peníze, jen říkám, že váš příjem peněz by neměl být závislý na práci. Pokud děláte to, co vás baví a ještě si při tom vyděláte nějakou tu korunku, tak je to pro vás výhra.
Psal jsem, že já zažívám flow, když píši články, ale ne každému může psaní vyhovovat. Přesto pokud máte co sdělit světu, tak můžete točit podcasty (nahrané rozhovory), nebo točit videa na youtube.
Pokud vás zajímá úplně něco jiného, tak můžete malovat, tvořit z hlíny, zahradničit, nebo se starat o zvířata. Prostě můžete dělat to, co vás bude bavit a to vás hodí do stavu flow.
Pamatujte, že i když něco vytvoříte, tak to zde nebude věčně. Jsem si jistý, že ani já tady nebudu za sto let a patrně zmizí i můj web se všemi mými články. Budhisté říkají, že život je pomíjiví a mají pravdu. Možná však někteří lidé co mě přežijí, si budou dál předávat poselství, která jsem jim v článcích napsal a možná také ne.
Ať to bude jakkoliv, tak já píši především proto, že mě to baví a naplňuje. Nějak si přeci musím krátit existenci na tomto světě a nevidím důvod, proč bych to měl dělat něčím, co mě nebaví a nenaplňuje.
Lidský život je příliš krátký na to, abychom jej naplnili otrockou práci a hráli příliš na jistotu s vědomím, že si pak možná v sedmdesáti letech budeme konečně užívat života a svobody. Podle mě žádné jistoty neexistují a s těmi důchody to také vypadá bledě. Proto začněte žít tady a teď. Stojí to opravdu zato.
Tolik k článku, ve kterém jsem vám neměl co říct.
Facebook komentáře