„Česká národní banka sleduje problematiku digitálních peněz centrálních bank od roku 2016. V únoru 2021 byla zřízena pracovní skupina k problematice CBDC, v níž jsou zastoupeny všechny relevantní útvary ČNB. Jejím hlavním úkolem je sledovat a analyzovat probíhající vývoj v oblasti CBDC se zaměřením na možné dopady na ČNB a Českou republiku, včetně analýz, zda vůbec a za jakých podmínek by bylo důvodné reálně uvažovat o případné emisi CBDC Českou národní bankou“, píše se na webu ČNB.
Záporné úroky
Tisková mluvčí ČNB Denisa Všetíčková říká „K tématu záporných úroků odkazujeme na část Možné přínosy (CBDC) z hlediska měnové politiky na str. 18-19 publikace, kterou ČNB v loňském roce vydala k tématu CBDC. Možnými souvislostmi s nepodmíněným příjmem se ČNB nezabývá, neboť nejde o problematiku v její působnosti.“
Pojďme se podívat na podrobnosti publikace zveřejněné ČNB.
Všetíčková říká: "Obecně jsou CBDC ve světě zaváděny nebo zvažovány jako alternativa, nikoliv náhrada hotovosti."
Nicméně, jak z dokumentu vyplývá, tak v případě, že by Stát chtěl zavést záporné úroky, tak by hotovost musela být „eliminována“, protože by se pro záporné úroky stala překážkou.
„V obecné rovině má zavedení CBDC z hlediska měnové politiky potenciální přínosy ve dvou oblastech. Prvním potenciálním přínosem je snadnější využívání záporných měnověpolitických sazeb v situacích, kdy je měnověpolitická sazba již na nule nebo poblíž nuly, avšak pro dosažení inflačního cíle je potřebné další uvolnění měnových podmínek. Druhým potenciálním přínosem je zlepšení transmise měnové politiky, která by mohla těžit z lepší schopnosti centrální banky ovlivňovat klientské úrokové sazby.
Oba potenciální přínosy jsou však reálné jen v případě, že jsou CBDC úročeny. Takové nastavení je však v rozporu s požadavkem na to, aby byly CBDC svými vlastnostmi co nejblíže hotovosti. Navíc nastavení měnověpolitické sazby na výrazně záporné hodnoty předpokládá úplnou eliminaci hotovosti. Jak nenulové úročení digitálních peněz centrální banky, tak eliminace hotovosti se v současné diskusi o vlastnostech potenciálně zaváděných digitálních peněz centrálních bank jeví jako nepravděpodobné.“
Programovatelné peníze
Kromě záporných úroků by tyto digitální peníze byly programovatelné. To znamená značné omezení finanční svobody. Peníze by tak mohly expirovat, nebo být omezené pro využití pouze na určité služby, či zboží.
„Okrajově se CBDC objevují v diskusích i jako nástroj potenciálně zjednodušující přímé transfery veřejnosti (helicopter drop of money). V případě použití digitálních peněz centrální banky pro takové účely by bylo možné využít i možnou programovatelnost digitálních peněz. Převáděné peníze by mohly mít omezené využití, např. jen pro předem definované okruhy spotřeby, nebo by jejich využití mohlo být limitováno časově.“
Posílení pravomocí ČNB a moci státu
Zavedení CBDC by posílilo pravomoci ČNB a moc státu vůči lidem.
„Zavedení jakýchkoliv CBDC by posílilo institucionální roli ČNB v ekonomice a nároky na její znalosti, řídicí a rozhodovací procesy a infrastrukturu. V delším horizontu by na základě „pozitivních zkušeností“ s CBDC mohly vzniknout tlaky na rozšíření aktivit centrální banky o úvěrování a podporu různých prioritních společenských cílů (boj s klimatickými změnami, nerovností, podpora bydlení mladých, zajišťování prostředků na stáří…). Tento vývoj by přitom byl protichůdný k dosavadnímu konceptu nezávislé centrální banky, která má úzce vymezený mandát, do jehož výkonu nemá být politicky zasahováno.“
Jednoduše řečeno ČNB by již nebyla nezávislou národní bankou, ale byla by přímo řízena státem. Politické procesy by přímo zasahovaly do finanční svobody lidí skrze "programovatelné peníze" a "záporné úroky".
„Výhody“ CBDC v pandemii
ČNB uvádí, že CBDC by se mohly v budoucnu stát „systémově efektivní“ v době pandemie v součinnosti s digitální identitou.
"Pro některé jurisdikce pandemie covid-19 demonstrovala výhody, které přináší existence efektivního systému pro rychlý převod finančních prostředků veřejnosti a podnikům v krizových situacích. K těmto převodům by mohl být využit systém CBDC s identifikovanými uživateli (např. systém napojený na národní systém digitální identity).
Ačkoli by CBDC mohly hrát roli při zefektivnění fiskálních transferů (zejména v zemích s větším počtem obyvatel bez bankovního účtu), samy o sobě by nebyly nezbytné ani dostačující. Pro skutečné zlepšení by byl nezbytný systém propojený s digitální identitou. I pokud by takový systém existoval, mohl by být přínos CBDC oproti např. převodům na klasické bankovní účty spíše malý. Pokud by se navíc fiskální převody prováděly pomocí CBDC, hrozilo by riziko rozostření rozdílu mezi měnovou a fiskální politikou a potenciální snížení nezávislosti měnové politiky.“
Foto: Stát UTAH v USA testuje na svých občanech digitální ID, které má být po vzoru komunistické Číny napojeno na sociálně kreditní systém a finanční služby.
CBDC ve světě
"Od roku 2020 došlo po celém světě k významnému nárůstu výzkumné činnosti a počtu projektů týkajících se CBDC, a to i v rozvinutých státech včetně eurozóny. Podle dotazníkového šetření Banky pro mezinárodní platby (BIS) se v roce 2020 z 60 centrálních bank aktivně věnovalo výzkumu potenciálu CBDC 86 %, přičemž 60 % experimentovalo s dostupnými technologiemi a 14 % pracovalo na pilotních projektech CBDC. Čtyři centrální banky, konkrétně Baham, východního Karibiku, Jamajky a Nigérie, již CBDC začaly emitovat vedle hotovosti.
CBDC pro zefektivnění fiskálních transferů se zdají být aktuální pro země s větším počtem obyvatel bez bankovních účtů (i z tohoto důvodu zavedla CBDC Nigérie), což není případ České republiky. Fiskální transfery lze provádět prostřednictvím existujících bankovních účtů a s využitím poštovních služeb.“
Chrání nás legislativa
„Bankovní rada ČNB dosud nepřijala žádné rozhodnutí ve věci případné emise českých CBDC. Případnému zavedení digitálních peněz centrální banky v České republice by podle zástupců pracovní skupiny mělo předcházet důkladné vyhodnocení jejich potřebnosti a přidané hodnoty ve specifických tuzemských podmínkách, ale i veřejná debata o takovém kroku. Nezbytným předpokladem pro možnost vydání CBDC ze strany ČNB by byla odpovídající změna legislativy, neboť stávající právní úprava emisi CBDC v ČR neumožňuje.“
„Zatímco z hlediska právní úpravy a mandátu centrální banky emise CBDC v České republice aktuálně není možná (do případné změny legislativy), z jiných hledisek je případné zavedení CBDC legitimním předmětem zvažování možných přínosů, nákladů a rizik,“ uvádí člen bankovní rady Oldřich Dědek.
Závěr
„V současnosti tak možné zavedení digitálních peněz centrální banky nepředstavuje pro měnovou politiku ČNB zásadní přínos. Na druhou stranu budoucí vývoj může směrovat k marginalizaci národních měn, která by mohla mít na samostatnou měnovou politiku ČNB negativní vliv.
Zatímco z hlediska právní úpravy a mandátu centrální banky je situace v České republice poměrně jednoznačná a emise CBDC aktuálně není možná (do případné změny legislativy), z jiných hledisek je případné zavedení CBDC legitimním předmětem zvažování možných přínosů, nákladů a rizik. Toto zavedení by bylo každopádně spojeno s řadou otevřených otázek. Týkají se jak samotných důvodů pro emisi CBDC v malé, vyspělé a otevřené ekonomice, kde hotovost nadále plní své tradiční role, tak otázek designu, technologie a zabezpečení CBDC, ale i rizik, která by mohly CBDC přinést pro finanční stabilitu nebo soukromí obyvatel.“
