Autor: Martin Kirschner.
Jak žije, myslí a koná bohatá elita, aby si udržela svůj životní standard? (Prinst Screen z richclub.hu)
Super bohatí, bankéři, šlechta a světová elita žije absolutně jinak, než většina veřejnosti. Důvod proč tomu tak je je to, že už odmala jsou vychovávaní k tomu, jak mají žít, aby zapadli mezi úspěšnou smetánku.
Pojďme se podívat na nejzásadnější body, jak světová elita žije:
Pravidlo 80/20
Světová elita se řídí Paretovým pravidlem 80/20 což znamená, že znají zákony úspechu. Vědí, že když se zaměří na pouhých 20% činností, které jim přinesou 80% úspěchu, nebo zisku, tak ušetří spoustu času a peněz na další činnosti.
Čas
Vědí, že každý člověk má ve svém životě omezený čas. Proto nemíní mrhat svým časem ani časem někoho jiného na malichernostech a věcech, které pouze odvání pozornost od cíle. Většinou se stýkají mezi sobě rovnými/smýšlejícími, protože neminí mrhat svým časem na budovaní vztahů s losery.
Školy
Po celé generace jsou světové elity posílany do elitních škol, kam „plebs“ nemá přístup. Zde se pak učí managementu, finančnímu vzdělání, skutečným dějinám, afirmacím, zaměřené pozornosti a spousta dalším věcem.
Základem jejich učení je čtení, psaní a počítaní. Může se to zdát jako nic světového, ale když čtete tak získáváte znalosti, když píšete, tak své znalosti utvrzujete a počítaní vás naučí být úspěšný v oblasti financí.
Jaké školy navštěvují:
Ve Francii je to například škola ENA kde studovali všichni současní francouzští prezidenti Emanuel Macron, Francois Hollande a Jacques Chirac. V USA je to Harvard, kde studovali Barack Obama, John F. Kennedy, George W. Bush, Theodore Roosevelt, Henry Kissinger, Mark Zuckerberg, Bill Gates, Gabe Newell nebo David Rockefeller.
Napsal jsem samostatný článek, který popisuje rozdíl mezi školami určenými pro plebs a světové elity.
Komunikace
Jan van Helsing, autor knihy „Ruce pryč od této knihy“ se seznámil s jedním členem pocházejícím z elitní rodiny. Ten mu řekl, že elity mezi sebou komunikují prostřednictvím papíru a péra. Posílají si po staru dopisy a oslovují se honosnými názvy. Dopis musí být psaný speciálním pérem a na luxusním papíru. Pokud by jste poslali dopis psaný na obyčejném papíru, tak by to bylo považováno za urážku.
Dohody
Dohody se mezi elitami uzavírají postaru, čili podáním rukou. Nepodepisují se žádné smlouvy. Prostě se jenom řekne, co za projekt se rozjede, určí se úlohy, podá se ruka a dohoda je uzavřena. Nedodržení dohody se rovná vyloučením z elitního kruhu a proto si to nikdo nedovolí.
Práce
Nikdy si nehledají práci, protože za ně pracují peníze. Když už pracují, tak ne za hodinovou sazbu, ale za dividendy z držení akcií dané firmy, kdy jsou spoluvlastníky.
Daně
Na elitních školách se učí, jak dělat daňové optimalizace. A proto většina ze supebohatých lidí neplatí téměř žádné daně. Své firmy mají chytře umístěné v daňových rájích a zaměstnávají ty nejlepší daňové poradce.
Sociální sítě
Vědí, že sociální sítě byli vytvoření k odvedení pozornosti veřejnosti a proto tyto sítě prakticky neužívají. Když už, tak vrchní 1% dává přednost Twitteru a emailu před Facebookem a jinými socialními sítěmi. Mít Linkedin je pro některé lidi symbolem úspěchu, ale elity tuto sociální síť nepoužívají vůbec, protože vzhledem ke svému životnímu stylu si nepotřebují hledat práci.
Ticho
Elity milují ticho. V tichu můžou rozjímat a zaměřovat svou pozornost na to, čeho chtějí dosáhnout.
Ruský vědec Sergej Georgijevič Kara-Murza ve své knize „Manipulace vědomím píše“:
„Pokud mluvíme o vztahu mezi bytím a politikou (a právě zde leží problém manipulace vědomím), pak role ticha vyniká ještě více. Heidegger pokračuje v Nietzscheho úvahách o aristokracii silných, osvícených, povolaných vládnout masám a dokonce položil otázku vytvoření sighetiky- techniky mlčení. To je ,tichá‘, více či méně podvědomá komunikace mlčením mezi zasvěcenými.
Naopak, aby se zabránilo možnosti vzniku vlastních elitních skupin (inteligence) v mase ovládaných a utlačovaných lidí, musí se tato masa zcela zbavit ticha. Tak na soudobém Západě vznikl jev nazývaný ,demokracie hluku‘. V obklopujícím prostoru byl vytvořen takový hluk (a šum), že průměrný člověk prakticky nemá dostatek ticha na soustředění myšlenek a jejich dotažení do konce. To je důležitá podmínka bezbrannosti za probíhající manipulace vědomím. Naproti tomu elita vysoce oceňuje ticho a má dostatek prostředků na organizování svého života mimo ,demokracii hluku‘.“
Sdělovavací prostředky
Je zajímavé, že je až třikrát větší pravděpodobnost, že se elity dostanou ke zprávám skrze tištěné noviny, než prostřednictvím televize. Jelikož ve svém životě uplatňují metodu ticha, tak většina z nich televizi nemá a když už ano, tak sledují obchodní zprávy, nebo volby.
Záliby
Zde je to velmi individuální, ale dalo by se říct, že společným jmenovatelem je víno, jóga, společenské kluby, golf a rychlá auta. Oblíbené značky aut v USA jsou Land Rover, Aston Martin, Porsche a Audi. V Německu je to Volkswagen.
Stravování
Pokud jde o potraviny, elita preferuje přírodní stravování a prémiové značkové produkty, přičemž preferují obchody s bio/přírodními potravinami. Obecně se vyhýbají nakupování ve večerkách a maindstreamových supermárketech. Ve svobodném vysílači jste se mohli dozvědět zprávu od šéfredaktora VK, že světové elity mají i vlastní zdroje pitné vody (studny).
Nakupování
U elity je šestkrát vyšší pravděpodobnost, než u průměrného člověka, že utratí peníze za luxusní oblečení, a to jak v obchodech, tak online. Jejich oblíbenými místy k nakupování jsou luxusní obchodní domy, obchody s jógou/aktivním oblečením pro ženy a obchody s kuchyňským vybavením, kde je pětkrát vyšší pravděpodobnost, že utratí své peníze ve srovnání s jinými lidmi.
Horní 1 procento také miluje renovace domů a nakupování nábytku. Je u nich 14krát pravděpodobnější, že budou procházet luxusní webové stránky společností zabývajících se zařizováním domácností. U domácích dekorací je pětkrát vyšší pravděpodobnost, že budou nakupovat online, než je průměr a 3,2krát vyšší pravděpodobnost nákupu golfového příslušenství ve srovnání s většinovou populací.
