
Spisovatelka a ekonomka Markéta Šichtářová.
Markéta Šichtářová patří k nejsledovanějším českým ekonomkám, které neváhají říkat věci naplno a tak, jak jsou. Ve své knize Do důchodu s plnou kapsou – aneb Poodhalená budoucnost přichází s provokativním tvrzením, že daně jsou faktický krádeží. Tato věta shrnuje podstatu jejího kritického pohledu na roli státu v našich životech. Šichtářová v knize rozebírá, jak funguje současný měnový systém, proč jsou státy neudržitelně zadlužené a proč daňový systém trestá především zodpovědné občany, kteří se starají sami o sebe. Pojďme se podívat na to, co přesně tím myslí a proč je toto téma v dnešní době mimořádně aktuální.
Ekonomka Markéta Šichtářová ve své knize píše: „Každá daň je krádeží, ovšem některé krádeže jsou ještě horší než jiné.“
Pojďme si to rozebrat. Co Šichtářová myslí tím, že „každá daň je krádeží“? Zamysleme se nad tím, jak vlastně vznikají peníze? Pokud by stát měl patent na tištění peněz, tak je nechce po nás občanech prostřednictvím daní, ale vytisknul by si je, nebo dnes spíš vyťukal na počítači (97% peněz je dnes v digitální formě). Proč to stát neudělá? Protože patent na tištění nemá stát, ale soukromé banky, které tyto peníze půjčují lidem, firmám a státu za úrok. Úrok jsou peníze, které neexistují, protože nebyly prostřednictvím půjčky vydány do oběhu. To je důvod, proč všechny státy světa jsou dnes zadlužené a tyto dluhy nikdy nebudou moci splatit. Maximálně se můžou snažit splácet část tohoto dluhu, který však kvůli úrokům neustále narůstá. A splácí to tím, že okrádá občany o peníze prostřednictvím daní.
Šichtářová píše: „Systém ve kterém eurozóna pumpuje do oběhu stále další peníze, aby mohla financovat stále rostoucí veřejný dluh, a přitom vytisknuté peníze kryje právě tímto veřejným dluhem, je typickou pyramidovou hrou.“
Někteří lidé se proti tomuto podvodu bouří a rozhodli se, že daně nebudou platit vůbec. Tvrdí, že jestli stát potřebuje peníze, tak ať si zajistí patent na jejich emisi, a vytiskne, nebo vyťuká si je na počítači:
A co Šichtářová myslí tím, že „některé krádeže jsou ještě horší než jiné“? Mluví o daňi z nemovitosti. Stát vám zdaňuje něco, co vlastníte. Tím popírá vaše vlastnická práva a porušuje Ústavu.
Šichtářová říká: „Zdanění sektoru nebo zdanění majetku patří mezi horší typy krádeže než třeba zdanění spotřeby. Majetek během života naakumuloval někdo, kdo měl nejen vysoké příjmy, ale hlavně také tyto příjmy neprojedl a transformoval je na trvalé hodnoty – na domy, byty, pozemky. Na tyto trvanlivé hodnoty své příjmy transformoval proto, že chtěl předat svým dětem dědictví, a současně se chtěl zabezpečit na důchod – neboli nedůvěřoval státu, vzal zodpovědnost za svůj vlastní život do svých rukou a sám se o sebe pokusil postarat. A nyní má být tato zodpovědnost trestána ve srovnání s nezodpovědností.“
Šichtářová nechápe, proč mají být daňemi trestáni lidé za to, že jsou zodpovědní a umí se o sebe postarat a odměňování ti, co jen natáhnou ruku a sosají od státu peníze: „Ten, kdo spoléhá na stát, je státem adorován a podporován; ten kdo od státu nic nechce a stará se o sebe sám, má být zdaněním majtetku trestán. Taková je tedy pravá, demaskovaná filozofie státu, na který máme spoléhat a kterému máme věřit.“
Šichtářová pak v knize dále uvádí příklady z historie – například peněžní reforma v roce 1953, která mnoho lidí připravila o bohatství znehodnocením úspor – a říká, že by lidé měli investovat, aby do důchodu šli s „plnou kapsou“. Stát je nenapravitelný a nedá se mu důvěřovat. Část peněz by lidé měli uložit do decentralizovaných aktiv – zlato a kryptoměny. V konečném důsledku je to výzva k osobní zodpovědnosti v době, kdy nás stát neustále šmíruje a snaží se zdanit každý aspekt našeho života. Čím více lidí si toto uvědomí, tím menší bude prostor pro další „krádeže“ v podobě daní a inflace.
Upozornění: Tento článek neni investičním poradenstvím. Pokud potřebujete investiční poradenství, tak se obraťte na svého investičního poradce.