Objev: Hodní lidé žijí déle díky bloudivému nervu

autor: Martin Kirschner.

 Co má společného laskavost se zdravím? Zdánlivě nic.

Při podrobnějším zkoumání vědecké studie ukazují, že lidská dobrosrdečnost a tělesná kondice spolu nejenže souvisejí, ale jsou dokonce úzce propojeny.

Můžou se hodní a šťastní lidé dožívat vyššího věku? (Public Domain)

Kladnému, vstřícnému a vřelému vztahu s okolím autoři studie publikované v odborném magazínu Psychological Science přisuzují stejnou důležitost jako zdravému životnímu stylu.

Naopak sobecký a negativní vztah k okolí přispívá mimo jiné ke zvyšování krevního tlaku, podněcuje nadváhu a celkově zkracuje život, podobně jako kouření nebo nezdravé potraviny.

Jak je to možné? Za přetavování sociální interakce v libé pocity a pozitivní fyziognomické změny je podle vědců zodpovědný takzvaný bloudivý nerv.

Ten synchronizuje srdeční rytmus s rychlostí dýchání. Čím lépe je tento komunikační kanál mezi mozkem a dalšími klíčovými orgány jednoduše řečeno „správně seřízen“, tím lépe činnost srdce reguluje a tím nižší je risk kardiovaskulárních i dalších smrtelně nebezpečných onemocnění.

Bloudivý nerv reguluje mimo jiné také hladinu cukru v krvi a podílí se na řízení reakce imunitního systému. No a pozitivní emoce, spojené se vstřícnou sociální interakcí, pomáhají nerv správně naladit.

Bloudivý nerv

(latinsky: Nervus vagus) je X. párový hlavový nerv (Nervi craniales), který inervuje krční, břišní a hrudní dutiny. Jedná se o nerv smíšený – obsahuje vlákna visceromotorická, somatomotorická, somatosenzitivní, viscerosenzitivní a vlákna chuťová.