Pátek , 7 října 2022

Politická korektnost je v podstatě „myšlenková policie“ komunistického přízraku, jejímž účelem je potlačit nesouhlas a zakrýt pravdu

Politická korektnost je v podstatě „myšlenková policie“ komunistického přízraku
Donald Trump byl často demokraty označovaný za politicky nekorektního

V současné době jsme čím dál více svědky toho, jak je lidem odebíráno právo na vlastní názor. Na sociálních sítích jsou mazány příspěvky. Jsou rušený „dezinformační weby“ . Youtube maže lidem videa. To vše proto, aby byla zachována politická korektnost.

Když se však na termín „politická korektnost“ podíváme z konceptuální nauky, tak zjistíme, že se jedná o nástroj diktatury, který byl vždy předzvěstí nástupu komunismu v dnešních komunistických zemích.

Kniha „Jak přízrak komunismu vládne světu“ popisuje komunismus jako zlého ducha, který se snaží ovládnout celý svět. O politické korektnosti se zde na straně 148 mluví jako o nástroji k nastolení  celosvětové komunistické diktatury.

Citát z knihy:

„Politická korektnost

Komunistické země vždy uplatňovaly přísnou kontrolu nad tím, co lidé říkají a co si myslí. Od 80. let 20. století se na Západě objevila další forma kontroly řeči a myšlení. Tato myšlenková policie šíří pod praporem „politické korektnosti“ v médiích, ve společnosti a vzdělávacím systému slogany a masovou kritiku omezující svobodnou řeč a myšlení. Ačkoli mnozí si již uvědomili zásadní nesprávnost této kontroly, nepochopili její ideologický původ.

Fráze jako „politická korektnost“ či „pokrok“ a „solidarita“ jsou všechno slova, která komunistické strany používají už dlouho. Jejich smyslem na povrchu je předejít užívání diskriminačního jazyka vůči menšinám, ženám, zdravotně postiženým a dalším. Skrytým důsledkem politické korektnosti je však zařazení jednotlivců do skupin podle jejich statusu oběti. Ti, kteří jsou považováni za nejvíce utlačované, by proto měli být nejvíce respektováni a požívat největší úcty. Takovéto posuzování výlučně na základě identity jedince bez toho, aby se bralo v potaz jeho chování a talent, je základem tzv. „politiky identity“. Tento styl uvažování je dnes ve Spojených státech a dalších západních zemích velice populární.

Tento typ klasifikace je totožný s tím, co probíhalo v Číně, kde jednotlivci byli podle svého bohatství a společenské třídy před revolucí zařazováni do „pěti tříd rudých“ nebo „pěti tříd černých“. Čínská komunistická strana vyhladila a utlačovala vlastníky půdy a kapitalisty pro jejich „špatnou“ třídní příslušnost, útočila na intelektuály s nálepkou „páchnoucí staré devítky“ a zpívala, že „chudí jsou nejchytřejší, šlechta je nejhloupější“.

Ze složitých historických důvodů, počítaje v to i sociální a individuální důvody, mají některé skupiny nižší politické a sociálně-ekonomické postavení, které nelze jednoduše vysvětlovat jako útlak. Ale politická korektnost proti sobě staví dva ostré protiklady, v nichž pouze ti, kteří projevují soucit s domnělými „oběťmi“ a opovrhují „utlačovateli“, mohou být považováni za morální, zatímco ti, kteří se odchylují od tohoto narativu, jsou obviněni z rasismu, sexismu, homofobie, islamofobie a podobně.

Politickou korektnost používá řada západních vlád a neziskových organizací k prosazování levicových politik. Některé země rozšířily zákonnou definici „nenávistného projevu“, a donutily tak školy, média a internetové společnosti, aby se tomu přizpůsobily, jinak budou potrestány.  Jde o krok směrem ke stejnému omezování projevu, k němuž dochází v komunistických zemích.

Levice dnes zneužívá politické korektnosti, aby druhým odepírala legitimní prostor pro vyjádření názoru. Problém se stal zřejmým zejména po prezidentských volbách v USA v roce 2016, kdy se levicová média, organizace a akademici ze všech sil snažili, aby umlčeli či marginalizovali podporovatele Donalda Trumpa. Ve velkých městech vypukly protesty a porušování svobody projevu začalo být stále častější. Univerzity mají být baštou svobody myšlení a projevu, a přesto jsou z nich dnes střediska radikální indoktrinace. Organizace vystupující pod hlavičkou oponentů nenávistného projevu označily běžné konzervativní skupiny za „nenávistné skupiny“ a konzervativní publicisté a akademici se setkali s výhrůžkami poté, co se jim dostalo pozvání k proslovu či účasti na různých akcích. 

V březnu 2017 byl americký sociální vědec Charles Murray vyzván, aby promluvil na Middlebury College ve Vermontu. Když se pokusil promluvit, místnost zaplnily přes čtyři stovky protestujících a jejich pokřiky a posměšky znemožnily Murrayovi pokračovat. Později, když za doprovodu jiného profesora opouštěl kampus, obklíčila je horda demonstrujících, kteří do nich strkali. Profesora museli odvézt kvůli poranění krku do nemocnice.

V září roku 2017 bylo na Kalifornské univerzitě v Berkeley konzervativnímu autorovi Benu Shapirovi zabráněno v přednášce kvůli extremistickému levicovému hnutí Antifa, které hrozilo, že rozpoutá násilí. Berkeleyská policie byla v plné pohotovosti, vyslala tři policejní helikoptéry, přičemž náklady na bezpečnost se odhadovaly na více než 600 tisíc dolarů. [44] Je ironií, že jednou z důležitých událostí, které stály na počátku studentského hnutí v roce 1964, byl boj za svobodu projevu právě na Berkeley. Následující měsíc, kdy měl Shapiro promluvit na univerzitě v Utahu, jedna ze studentských organizací se zapřísahala, že akci zabrání. Když jeden reportér namítl mladému vedoucímu organizace, že zabraňovat Shapirovi v proslovu by bylo v rozporu s Prvním dodatkem ústavy, student odvětil: „To je mi jedno. Nemyslím si, že by tohle byl právě teď nějaký relevantní dokument.“ 

V březnu 2018 byly profesorce Amy Waxové z právnické fakulty Pensylvánské univerzity odebrány některé funkce poté, co vyjádřila politicky nekorektní postřehy během rozhovoru s profesorem z Brownovy univerzity. Waxová uvedla, že černošští studenti končí školu „zřídka“ mezi nejlepšími z ročníku. 

Politická korektnost a omezování svobody projevu ze strany levice nejsou součástí normální debaty mezi lidmi s odlišnými myšlenkami, nýbrž ideologickými zbraněmi, které používají ti, kdo jednají s nečistými úmysly. Politická korektnost je v podstatě „myšlenková policie“ komunistického přízraku, jejímž účelem je potlačit nesouhlas a zakrýt pravdu.“

Konec citace.

Závěr

V Evropě přituhuje. To že je dnes 30% zemědělcům v Nizozemsku zabavována zemědělská půda je předzvěstí toho, že se tyto restrikce neomezí pouze na 30% a pouze na tuto zemi. Aby komunismus mohl převzít moc nad lidskými životy, tak je musí zbavit svobody slova, majetku a rozbít rodinu, která je stavebním kamenem společnosti.

Cílem je způsobit totální rozvrat a chaos společnosti, kde dobré je označeno za špatně a lež je označena za pravdu. A naopak.

Doporučuji vám proto přečíst knihu Jak přízrak komunismu vládne světu, aby jste získali konceptuální přehled a uviděli vzorce chování našich vlád, které jedou po vzoru největší komunistické země světa, tedy Číny. Kniha mluví o tom, že se plánuje vytvořit celosvětový komunistický systém vládnutí.

Sdílet článek na sociálních sítích:

O Martin Kirschner

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.