Starověký Sumer se stal začátkem hierarchie moci a otrocké ideologie

Když si v učebnicích dějepisu přečteme o „první civilizaci“, téměř vždy se jako první civilizace uvádí Sumerská říše. Tato skutečnost není náhodná – a zároveň skrývá hlubší pravdu. Sumer nepředstavuje počátek písma, měst a složitého hospodářství, ale ve skutečnosti počátek systému postaveném na hierarchii moci, otroctví, centralizované kontrole a falešné ideologií programující nás na nedostatek a k poslušnosti.

Podle mnoha současných alternativních interpretací historie (které vycházejí z analýzy sumerských textů, srovnání s předchozími kulturami a archeologických nálezů) Sumer nepředstavuje „přirozený vývoj“, ale spíše obnovení staršího vzorce moci po globální katastrofě.

V knize Milionář, který našel cestu z matrixu se píše: „Po velké potopě, která ukončila éru Atlantidy, přežila část obyvatel. První tisíciletí po katastrofě žili lidé převážně v míru. Vznikaly nové kultury založené na duchovních principech, na harmonii s přírodou. Ale před zhruba šesti tisíci lety se potomkům bývalé atlantické elity podařilo znovu získat moc. A tak vznikla první ‚civilizace‘, jak ji známe z učebnic – Sumer.

Sumerské texty popisují náhlý příchod „bohů“ (Anunnaki), kteří přinesli civilizaci „přes noc“ – vysoce rozvinutou znalost matematiky, stavitelství, astronomie, medicíny a správy. Tento skok je vysvětlován jako přenos znalostí od starší, vyspělejší kultury.

„Sumerové od počátku disponovali neobyčejně vyspělými znalostmi matematiky nebo stavitelství. To by nebylo možné bez předchozích znalostí. Jejich civilizace se objevila prakticky přes noc, plně rozvinutá.“

Sumer přinesl nejen pokrok, ale i systém, který se stal základem dnešního světa:

• hierarchickou moc a otroctví za pomocí institucí
• války a nadvládu
• ideologii založenou na nedostatku a poslušnosti vůči bohům/králům
• centralizovanou správu a daně

„Sumer představuje začátek otrocké ideologie, hierarchické moci, válek a nadvlády. To oni vytvořili systém státu, jak ho známe dnes. Před nimi existovaly civilizace založené na úplně jiných principech – na míru, spolupráci a skutečných znalostech.

Tento model se stal šablonou, kterou potom převzaly Akkadská říše, Asýrie, Babylónie, Egypt, Řecko, Řím – a nakonec i moderní západní civilizace.

„Proto se v učebnicích začíná právě Sumerem – protože Sumerové představují začátek současného uspořádání. Systému založeného na spotřebě, hierarchii moci a kontrole.“

Nástrojem kontroly je také zakrývaní informací. Typickým příkladem je Vatikánská knihovna, která po staletí ukrývá texty a knihy, které kdyby se dostaly k lidem, tak by se lidé začali ptát: „Proč nemůžeme žít jinak“ a začali by kriticky myslet. A to poslední co systém potřebuje je kriticky myslící lidé, protože v ten moment se moc začne hroutit jako domeček z karet.

Starověký Sumer  – a z něj převzatý současný systém – představuje přesně ten systém, který vidíme ve filmu Ostrov (2005) s Ewanem McGregorem: uzavřená, hierarchicky řízená společnost, kde je lidem od narození vtloukáno, že žijí v dokonalém, bezpečném světě, zatímco ve skutečnosti jsou pouhými „produkty“ – otroky systému, jejichž život je plně kontrolován elitou, která z nich těží (v Sumeru přes práci, daně, poslušnost bohům a králům; ve filmu přes sklízení orgánů). Stejně jako ve filmu je i v Sumeru realita skrývána iluzí („tohle je jediný správný řád“), lidé jsou drženi v umělém nedostatku a strachu, aby nepoznali svou vlastní sílu, a celý systém je postaven na lži o jejich původu a účelu. Přesně jako klony ve filmu Ostrov, které věří, že venku je smrtící kontaminovaný svět radiací, zatímco ve skutečnosti je venku svoboda, kterou jim elita upírá, aby si udržela moc a kontrolu. A teď se podržte. Každý kdo ve filmu začíná kriticky myslet a pokládat ty správné otázky je označen za „infikovaného virem“ a musí do karantény. Co vám to připomíná?

Sumer tedy není „první civilizací“. Je to také bod, kde se po globálním resetu (potopě) znovu prosadila stará elita a zavedla model, který nás drží v pasti nedostatku, nevědomosti, soutěže a poslušnosti dodnes.

Pokud chceme skutečnou změnu, musíme pochopit, že tento model není přirozený – je uměle vytvořený a udržovaný. A cesta ven vede přes návrat k principům, které existovaly před Sumerem: mír, spolupráce, prosperita, harmonie s přírodou a vědomí si své vlastní vnitřní síly.

Nezávislost naší redakce můžete podpořit finančním darem v jakékoliv výši bankovním převodem na účet:

2400157743/2010

QR kód obsahuje údaje k platbě. Výši částky si určíte sami.