V posledních letech se Donald Trump stal synonymem pro odvážné, ba přímo megalomanické geopolitické ambice. Jeho stále opakovaný požadavek získat Grónsko, největší ostrov světa, který je autonomním územím Dánska, není jen bizarní epizodou z jeho politických prohlášení, ale skutečně plánovaným cílem. V této analýze se podíváme na to, proč chce Trump získat Grónsko pro USA, jakými prostředky se pokusí tohoto cíle dosáhnout a kdy by na tento ostrov mohla proběhnout vojenská invaze.
Proč Grónsko? Oficiální zdůvodnění versus realita
Trump opakovaně tvrdí, že chce Grónsko připojit k USA, aby ho „ochránil“ před potenciálním obsazením Ruskem nebo Čínou. Podle něj by tyto mocnosti mohly využít klimatické změny a tání ledovců k expanzi do Arktidy, kde by Grónsko sloužilo jako klíčový bod pro kontrolu severních námořních cest a zdrojů. Tento argument však považuji za zcela nereálný a spíše za zástěrku pro skutečné motivy.
Proč je to nereálné? Grónsko je již pevně zakotveno v západní sféře vlivu. Jako autonomní území Dánska spadá pod ochranu NATO, jehož členem je Dánsko od roku 1949. USA navíc již mají na Grónsku vojenskou základnu Thule Air Base, která slouží k radarovému sledování a obraně proti raketám. Rusko ani Čína nemají žádné reálné plány na invazi. Rusko má svých problému dost s Ukrajinou, je vojensky oslabené a primárně se soustředí na své arktické území, jako je Sibiř kde má téměř nekonečně zdrojů nerostných surovin. Čína v otázkách surovin spíše investuje do ekonomické spolupráce, nikoli do vojenské agrese. Navíc by jakýkoli pokus o obsazení vyvolal mezinárodní krizi, která by poškodila tyto země více, než by jim prospěla. Trumpovo strašení Ruskem a Čínou je tedy spíše rétorickým trikem, který má ospravedlnit jeho vlastní expanzivní touhy.
Ve skutečnosti jde Trumpovi především o suroviny. Grónsko je pokladnicí nerostných bohatství, které se díky tání ledovců stávají snadněji dostupnými. Mezi klíčové suroviny patří:
- Vzácné zeminy (např. neodym, dysprosium, praseodym): Používají se v elektronice, výrobě magnetů pro elektromobily, větrné turbíny a high-tech zařízení. USA jsou u těchto surovin závislé na dovozu z Číny, což je strategická slabina.
- Uran: Klíčový pro jadernou energetiku a výrobu jaderných zbraní. Grónsko má jedny z největších rezerv na světě.
- Zinek a olovo: Využívají se v bateriích, stavebnictví a automobilovém průmyslu.
- Zlato a stříbro: Pro šperkařství, elektroniku a investice.
- Diamanty a drahokamy: Pro šperkařský průmysl.
- Železná ruda a měď: Základní materiály pro stavebnictví a elektrickou infrastrukturu.
Tyto suroviny by USA poskytly nezávislost na zahraničních dodavatelích a posílily by Trumpovu vizi „America First“ v éře zelené energie a technologické dominance. Dále je potřeba vzít v úvahu to, že USA s dluhem přes 38 bilionů USD v roce 2026 reálně hrozí státní bankrot. A aby tento bankrot odvrátily, tak Trump ví, že potřebuje suroviny, které by zpeněžil a použil ke splácení státního dluhu. Proto se potřebuje dostat k surovinám Grónska, ale také často zmíňované Venezuely.
Krok 1: Pokus o koupi od Dánska
Podle mého odhadu se Trump nejdříve vrátí k svému původnímu plánu z roku 2019: pokusí se Grónsko koupit přímo od Dánska. V prvním čtvrtletí 2026, by mohl vyslat diplomatickou misi do Kodaně s nabídkou v řádu stovek miliard dolarů – možná i s bonusy, jako je odpis dánského dluhu nebo slíbit vojenskou podporu. Trump by to prezentoval jako „historickou dohodu“, podobně jako nákup Aljašky od Ruska v 19. století.
Dánsko však tento návrh pravděpodobně odmítne, stejně jako předtím. „Grónsko není na prodej“ – dánská vláda to opakovaně prohlásila a grónská autonomní vláda má veto v otázkách zahraniční politiky. Navíc by takový prodej vyvolal vnitřní politickou krizi v Dánsku a odpor v EU. Když to nevyjde, Trump přejde k plánu B: vyvolání referenda v Grónsku.
Krok 2: Referendum a úplatky
Pokud diplomatická cesta selže, Trump se zaměří na grónské obyvatele přímo. Podle mé analýzy by se pokusil vyvolat referendum o nezávislosti Grónska od Dánska s následným připojením k USA. To by mohlo proběhnout v březnu, nebo dubnu 2026.
Klíčem k úspěchu by byly úplatky. Trump původně zvažoval nabídnout každému Gróňanovi 10 000 USD za hlas v referendu o připojení k USA. Nicméně si uvědomil, že to nestačí, a zvýšil nabídku na 100 000 USD na osobu. Řada Grónanů by to vřele uvítala – v zemi s vysokými životními náklady a ekonomickými výzvami by taková částka znamenala životní změnu pro mnoho rodin. Myslím si, že nejde o nereálný pokus; Grónsko má pouze 56 836 obyvatel, přičemž hlasující populace činí přibližně 41 000 lidí. Trumpovi by stačilo uplatit nadpoloviční většinu – řekněme 23 000 voličů -, což by USA stálo 2,3 miliardy USD.
To jsou pro USA drobné peníze. Když vezmeme v úvahu, že podle Bloomberg Billionaires Indexu má jen samotný Elon Musk 630 miliard USD jmění, je jasné, že americký rozpočet (s ročním výdajem přes 6 bilionů USD) by to zvládl bez mrknutí oka. Trump by to mohl financovat přes soukromé dárce nebo státní fondy, prezentujíc to jako „investici do budoucnosti“. Samozřejmě by to vyvolalo mezinárodní skandál, ale Trump by to označil za „skvělou dohodu“.
Krok 3: Invaze jako poslední možnost
Pokud by ani referendum nevyšlo – například kvůli dánskému vetu nebo grónskému odporu – počítám, že Trump podnikne invazi v červnu, nebo červenci 2026, což je nejpříznivější období díky relativně teplému počasí (teploty kolem 10–15 °C v jižních částech Grónska). USA by mohly vyslat speciální jednotky pod záminkou „humanitární intervence“ nebo „obrany před hrozbami“, využijíce základnu Thule jako výchozí bod.
Grónsko nemá vlastní armádu. Dánsko jenž zajišťuje obranu ostrova nemá šanci čelit vojenskému útoku USA ani na svém území a už vůbec ne v Grónsku. Forcesnews píše: „Dánské ozbrojené síly zahrnují přibližně 7 000 až 9 000 příslušníků v Královské dánské armádě, zatímco námořnictvo má 3 000 příslušníků, spolu s dánským letectvem, které má 3 400 až 3 500 příslušníků.“ Takže odpor by byl minimální, a připojení by bylo rychlé.
Tento krok by samozřejmě vyvolal globální krizi, včetně sporů v NATO a sankcí od EU. Jak prohlásila dánská premiérka, tak pro NATO by to byl „konec všeho“.
Závěr: Rizika a důsledky
Ačkoli Trump oficiálně mluví o ochraně, jde především o suroviny, které by posílily americkou ekonomiku a dočasně ji ochránili před státním bankrotem. Říkám dočasně, protože dluhy s úroky povedou ke krachu USA tak, jako tak. Teď už Trump necouvne, protože jeho ego mu to nedovolí a přestava, že by Grónsko nezískal by v něm vyvolala pocit, že by jej svět vnímal jako slabocha – něco co je pro něj nepředstavitelné. Prototo využije všechny možné prostředky – nákup, úplatky, vyhrožování, nebo vojenskou intervenci – aby arktický ostrov získal.
Nezávislost naší redakce můžete podpořit finančním darem v jakékoliv výši bankovním převodem na účet:
2400157743/2010
QR kód obsahuje údaje k platbě. Výši částky si určíte sami.
Staňte se naším redaktorem.
Facebook komentáře