Autor: Martin Kirschner.
Řada vědeckých studií a publikací věnující se účinkům vegetariánství na lidské zdraví došla k závěru, že vegetariánství dokáže snížit riziko cukrovky, mrtvice, infarktu, rakoviny, ale také, že přispívá k dlouhověkosti. Jiné studie však tvrdí pravý opak. Kdo má pravdu?
Vědecké studie, které nedoporučují vegetariánství
Nedávná studie, kterou vedl Tom Brenna z Cornell University, uvedla:
„Vegetariánská strava může u lidí zhoršit zdraví, protože vegetariáni lépe vstřebávají kyselinu arachidonovou, která zvyšuje riziko vzniku srdečních chorob, rakoviny a zánětlivých onemocnění. Tato látka zabraňuje tvorbě omega-3 nenasycených mastných kyselin, které chrání srdce.“
Tato studie nebere v potaz vyvážený jídelníček vegetariánů a také jiné aspekty. Pokud vezmeme v úvahu omega-3 nenasycené mastné kyseliny, tak vegetariáni, nepotřebují, aby se jim v těle tvořila tato látka, když ji můžou do těla přijímat ve své stravě. Vegetariáni tak omega-3 nenasycené mastné kyseliny můžou přijímat ve formě lněných, chia, či slunečnicových semínek, případně z vlašských, pekanových, nebo burských oříšků.
Naopak by vegetariáni měli omezit konzumaci rostlinných olejů, které obsahují omega-6 nenasycenou mastnou kyselinu, která produkuje kyselinu arachidonovou a proto je táto strava ve zvýšené míře nebezpečná pro lidské zdraví.
Nedávná studie podle Daily Mail uvedla:
„Vegetariáni můžou mít až o 5% nižší hustotu kostních minerálů, než lidé konzumující maso. Tato studie se opírá o tvrzení, že vegetariáni trpí nedostatkem proteinů, vitamínů D a B12, železa a vápníku.“
Opět byla ze studie vynechána možnost vyvážené vegetariánské stravy, protože všechny tyto látky se dají získat ve vegetariánské stravě.
Například proteiny může člověk získat z nejrůznějších sýrů jako jsou například parmazán, tvaružky, emantál, eidam, sýr cottage atd. Dále pak třeba z tvarohu, vajec a mléčných výrobků jako jsou mléko, kefír, případně jogurt. Nedostatkem proteinů tak můžou spíše trpět vegani, než vegetariáni. Nicméně i vegani můžou získávat proteiny například z proteinových prášků. Oblíbenou stravou mezi vegany je tak třeba konopný proteinový prášek.
Co se týče vitamínu D, tak je vědecky dokázáno, že lidé jsou schopni přijímat tento vitamín ze slunečního záření. Čili teoreticky i kdyby lidé nejedli potraviny, které obsahují vitamín D, tak by stejně měli v těle tuto látku obsaženou. Nicméně co dělat v zimě, kdy není tolik slunečního svitu? Opět je zde řešení, které lze aplikovat pouze příjmem vegetariánské stravy. Vitamín D může lidské tělo přijímat například prostřednictvím sojového, nebo klasického mléka a obilných zrn.
Vitamín B12 se vyskytuje ve většině rostlinné stravy a také v mléku a vejcích. Vegani můžou tuto látku získat v sojových výrobcích, obilovinách, mořských řasách, nebo kokosu.
Železo je také obsaženo ve vegetariánské stravě, která zahrnuje černé fazole, kešu, konopná semena, fazole, brokolici, čočku, ovesné vločky, rozinky, špenát, hlávkové zelí, salát, hrách černé oči, sóju, řada snídaňových obilovin, slunečnicová semena, cizrnu, rajčatovou šťávu, tempeh, melasu, tymián a celozrnný chléb. Navíc pokud konzumujete také ovoce, které obsahuje vitamín C, tak zvýšíte množství vstřebávaného železa při jídle.
Vápník je opět obsažen v potravinách, které jsme si výše vyjmenovali. Jedná se o potraviny jako jsou jogurty, sýry a mléko. Pro vegany to můžou být mléka rostlinného původu, jako jsou například sojové a mandlové mléko, nebo v podobě pevné stravy jako je třeba tofu, melasa, vodnice, hořčice, sojové boby, tempeh, mandle, ibiškovec jedlý (okra), sušené fíky, a tahini. Dále pak například vápník v kapustě, čínském zelí a brokolici je obzvlášť dobře absorbován v těle.
Jak je vidět, tak ve vegetariánské a dokonce i veganské stravě můžou být obsaženy všechny látky, které tělo potřebuje pro své správné fungování. Vědecké studie, které dělali průzkumy na lidech, kteří jedí vegetariánskou stravu neuvedli, jestli dělali své testy na lidech s vyváženou, nebo nevyváženou stravou.
Je také spousta jiných studií, které tvrdí pravý opak a říkají, že vegetariánství je ve skutečnosti zdraví prospěšné.
Zdravotní výhody vegetariánství podle jiných studií
Cukrovka
V týdeníku Americké Dietní Asociace vyšel článek, který popisuje studii, která byla pořádaná na Adventistéch sedmého dne, kteří jsou vegetariány. Tato studie říká:
„Vegetariánská strava může splnit požadavky pro léčbu cukrovky a některé výzkumy naznačují, že strava, která je více založena na rostlinném základu, snižuje riziko vzniku cukrovky 2. typu. Míra výskytu cukrovky založená na vlastních hlášeních Adventistů sedmého dne (ASD) byla méně než poloviční oproti běžné populaci, a mezi samotnými ASD měli vegetariáni nižší výskyt cukrovky než nevegetariáni. K možným vysvětlením ochranného účinku vegetariánské stravy patří nižší index tělesné hmotnosti vegetariánů a vyšší příjem vlákniny, přičemž obě zlepšují citlivost na inzulín.“
Už i lékaři připustili, že pro prevenci a léčbu diabetes (cukrovky) 2. typu stačí pouhá změna jídelníčku. V dnešní době se pro léčbu cukrovky používá takzvaná diabetická dieta, což je dieta, která se skládá z vegetariánské a ovo-lakto vegetariánské stravy.
Srdce a infarkt
Universita of Oxford udělala rozsáhlou studii, které se zúčastnilo 45 000 lidí a trvala 11 let. Během této studie byly testováni vegetariáni a lidé konzumující maso. Cílem bylo zjistit, která z těchto skupin je více náchylnější k infarktu a jiným srdečním chorobám. Zjistilo se, že vegetariáni mají o 32% menší riziko smrti nebo potřeby ošetření v souvislosti se srdečním onemocněním.
Tato rozsáhlá a dlouhotrvající studie jasně potvrdila, že vegetariánská strava je z hlediska srdečního zdraví velkým přínosem.
Rakovina
Britský časopis, který se věnuje studium rakoviny publikoval ve svém magazínu British Journal of Cancer studii, která potvrzuje, že lidé, kteří nekonzumují maso jsou méně náchylnější k výskytu rakoviny, než ti co maso jedí. Opět se jednalo o rozsáhlý experiment, kterého se účastnilo 60 000 dospělých jedinců.
Na základě této studie se zjistilo, že ze 100 lidí, kteří jedí maso jich 33 během života dostane rakovinu. U vegetariánů, kteří maso nejedí je to pouhých 29 lidí.
Největší rozdíl byl v rakovině lymfatické a rakovině krve. Zjistilo se, že u obou případů je u konzumentů masa až 2x vyšší riziko, že jednu z těchto nemocí dostanou.
U rakoviny žaludku si vedli dobře nejenom vegetariáni, ale také konzumenti ryb, kde byl opět změřen nižší výskyt tohoto druhu rakoviny, než u lidí kteří jedli veškeré maso.
Dieta
Vegetariánská strava obsahuje zdravé tuky a neobsahuje tuky, které ohrožují naše srdce a usazují se v našem těle. Díky tomu je vegetariánství dobrým způsobem jak shodit přebytečná kila. Navíc díky ovoci a zelenině bohaté na vlákninu se vám sníží chuť k jídlu.
Dlouhověkost
Ze starověké Číny kolují legendy o taoistech, kteří byli vegetariány a dožívali se běžně dvě stě let a jsou známy i případy, kdy se někteří z nich dožili 500 let. Údajně někteří z nich byli živení pouze ranní rosou. Kromě toho také prováděli chi-kungová cvičení, která jim k dlouhověkosti také velkým dílem pomáhala.
Když se přesuneme od legend do současnosti, tak v dnešní době se na naši planetě dožívají nejdelšího věku lidé z japonského ostrova Okinawa. Dožít se na tomto ostrově 100 a více let je zde zcela běžný jev.
Když se podíváme na jídelníček obyvatel tohoto ostrova blíže, tak zjistíme, že hlavní část jejich jídelníčku se skládá především ze sóji, zeleniny, ovoce a hub. V menších porcích dále konzumují sladké brambory, neloupanou rýži, plody moře a netučné jogurty. Velmi zřídka si dají celozrnný chléb, hrachovou kaši, tučné ryby a sardinky.
Když hlouběji zanalyzujeme jídelníček obyvatel ostrova Okinawa, tak zjistíme, že v jejich případě se jedná o polovegetariánskou (semivegetariánskou) stravu.
Sport
To že se dá na vegetariánské stravě bez problémů fungovat i při sportovní zátěži dokazuje to, že mezi spousty nejlepšími sportovci světa jsou i vegetariáni.
Sportovci, kteří se hlásí k vegetariánství jsou:
„legendární finský běžec Paavo Nurmi (devět zlatých medailí z olympijských her), americký legendární atlet Carl Lewis (deset olympijských medailí), australský plavec Murray Rose (čtyři zlaté medaile z OH), českoamerická tenistka Martina Navrátilová, francouzská krasobruslařka Surya Bonalyová (pětinásobná mistryně Evropy), legendární italský cyklista Fausto Coppi, italský fotbalista Gianluca Vialli, americké tenistky Chris Evert (nejlepší hráčka 70. let 20. století) a Billie Jean Kingová, běžec Edwin Corley Moses (dvojnásobný mistr světa v překážkovém běhu, dvě zlaté medaile z OH), basketbalista Robert Parish či kulturista Bill Pearl.“ Zdroj: Wikipedie
Spousta lidí si myslí, že pokud přestanou jíst maso, tak ztratí sílu a energii. Myslí si, že jejich sportovní výkony budou mít bez masité stravy horší výsledky.
Když se ale podíváme na tyto sportovce a jejich úspěchy, tak dojdeme k závěru, že vegetariánství rozhodně nebylo na obtíž jejich sportovním výkonům, ba právě naopak, díky vegetariánství se tito sportovci staly mistry světa a získali nespočet medailí.
Závěr
Některé vědecké studie vegetariánství kritizují a jiné zase naopak říkají, že vegetariánství je v mnoha ohledech zdraví prospěšné. Ať už se přikloníme k jedné, nebo druhé straně pohledu, tak dneska je již vědecky dokázáno, že hlavní látky, které tělo potřebuje pro svou správnou funkci, jako jsou vitamín B12 a D, železo, vápník, proteiny a omega-3 nenasycené mastné kyseliny jsou všechny ve vegetariánské a dokonce i veganské stravě obsažené.
Pokud se tedy budete chtít stát vegetariánem, nebo veganem, tak je potřeba vždy myslet na vyvážený jídelníček. Na internetu, nebo v knihkupectví existují dokonce vegetariánské kuchařky, které pro vás mají připravený recept na každý den tak, aby jste pravidelně do těla přijímaly všechny tyto důležité látky.
