Mahátma Gándhí a Johanka z Arku měli schopnost manifestovat svou realitu ve skutečnost.
Dr. Joe Dispenza autor knihy Zbavte se zvyku být sami sebou se zaměřuje na myšlenku, že naše sny a vize budoucnosti nejsou omezeny naším současným prostředím nebo okolnostmi. Autor povzbuzuje čtenáře, aby snili ve velkém a představovali si nejlepší možnou budoucnost pro sebe, bez ohledu na jejich aktuální situaci.
Dispenza v této knize zdůrazňuje, že velikost našich snů a vizí není definována naším prostředím, ale naší vlastní představivostí a odvahou snít. Pokud si dokážeme představit lepší budoucnost, můžeme začít podnikat kroky k její realizaci, bez ohledu na to, kde se právě nacházíme.
Dispenza v knize nabízí čtenářům inspirace a motivace skrze příběhy lidí z minulosti k tomu, aby se nebáli snít a usilovat o své cíle, i když se jim jejich současné okolnosti mohou zdát omezující: „Někteří z jejich současníků je určitě považovali za nerealisticky smýšlející. Ve skutečnosti byli naprosto nerealističtí a stejně tak i jejich sny“, které se však díky síle myšlenek a manifestací splnily!
Mahátma Gándhí
Dispenza popisuje jako příklad Mahátma Gandhího, který věřil v nenásilné osvobození Indie od britské nadvlády: „Po dlouhou dobu většina zpětné vazby z vnějšího světa nenaznačovala, že Gándhí měl nějaký význam či vliv. Jenže on zřídka dovolil, aby podmínky jeho prostředí řídily jeho způsob bytí. Věřil v budoucnost, kterou ještě nemohl vidět ani prožívat svými smysly, ale která byla v jeho životě tak živá, že nemohl žít jinak. Přijal nový budoucí život zatímco fyzicky prožíval ten současný. Věřil, že způsob, jakým myslí, jedná a cítí, změní současné podmínky v jeho prostředí. A nakonec se skutečnost začala v důsledku jeho úsilí měnit.“
V té době nic nenasvědčovalo tomu, že by Indie měla být osvobozená a už vůbec ne nenásilnou cestou. Gandhí se však rozhodl bojovat metodou „nespolupracovat s Brity a ignorovat všechny jejich zákony a nařízení“.
Tyto jeho myšlenky následovali stovky miliónu Indů a celá země se zastavila. Pro Indy jakoby britská nařízení a zákony neexistovaly. Indové si vyráběli sůl, i přestože to měli zakázané, protože monopol na výrobu soli měly britské společnosti. Pro Brity bylo příliš vyčerpávající a ekonomický nákladné udržovat Indy v poslušnosti. Dalo by se tedy říct, že Gándhí zvolil dlouhodobou vyčerpávající „válku“ bez použití násilí a dne 15. srpna 1947 sami Britové prohlásili Indii za samostatný stát.
Gándhího příklad nám ukazuje, jak správně zaměřená pozornost a představa, že Indie je svobodnou zemí již v přítomnosti – i přestože realita je jiná – dokáže porazit impérium na kolena i bez použití násilí. Tyto Gándhiho myšlenky a postoje jsou perfektně zobrazeny ve filmu Gándhí (1982), který vám doporučuji shlédnout.
Johanka z Arku
Možná si vzpomínáte na film Johanka z Arku (1999) v hlavní roli s herečkou Milou Jovovich. Tento film je také dokonalou ilustrací toho s jakou suverenitou a neochvějností Johanka věřila a měla „vize“ osvobození Francie a jmenování francouzským králem Karla VII. To vše v době, kdy byla většina Francie na kolenou, obsazená Angličany a nikdo nevěřil, že by se někdy dala zpátky osvobodit. Ať byla Johanka jasnovidná, anebo – jak popisuje Dispenza – dokázala manifestovat svou realitu, tak jisté je to, že ji to pomohlo osvobodit Francii od Angličanů.
„Dalším příkladem je Johanka z Arku, kterou považovali za ztřeštěnou, ba dokonce šílenou. Její myšlenky otřásly názory její doby, a proto se stala hrozbou pro celý politický systém. Ale jakmile se její vize projevila, začali ji považovat za nesmírně ctnostnou“, píše Dispenza.
Závěr
Klíčovým poselstvím Dispenzy je to, že naše sny a vize mohou být velké a ambiciózní, a že je možné je dosáhnout, pokud se odvážíme snít a jednat v souladu s našimi představami. Dispenza také zdůrazňuje důležitost pozitivního myšlení a víry v sebe sama jako klíčových faktorů pro dosažení úspěchu a naplnění našich snů.
Historie zná mnoho dalších osobností, které změnili svět tím, že si jej nejdříve dokázali představit (manifestovat), následně se na něj emočně naladit (již to existuje v mé představě) a následně podnikly kroky, kdy se svět skutečně změnil do jejich vysněné fyzické reality. Můžeme jmenovat například Martina Luthera Kinga, Williama Wallace, Marie Curie, Nikolu Teslu a další.
Příklady těchto lidí nám ukazují, jakou moc mají naše myšlenky a do jaké míry dokážou pohnout světem.
Facebook komentáře