autor: Martin Kischner
„Pokud strunu napneš příliš, praskne. Pokud ji napneš málo, nebude hrát.“ – rozhovor učitele hudby s žákem[1].
Hudba může mít terapeutický účinek (zdroj: http://www.pixmac.cz)
Abychom pochopili složitost mozku, je možné (i když ani toto přirovnání není přesné) ho přirovnat k počítači, který by měl 1 x 1012 paralelních procesorů. Podle vědců mezi sebou neurony lidského mozku komunikují na frekvencích v rozpětí 0,5 – 40 Hz.
Vlny beta (13-30 Hz), které se v mozku objevují, jsou jakýmsi vnějším ukazatelem bdělého stavu vědomí. Vyšší hladina beta charakterizuje podrážděnost a stresové situace. Setrvání v této rovině představuje pro organismus velkou zátěž, zhoršuje regeneraci tkání a kvalitu fungování metabolismu.
Vlny alfa (7-12 Hz) podle vědců indikují zklidněný stav dosahovaný při meditaci nebo těsně před usnutím. Je to stav relaxace, odpočinku duše i těla. Tento stav je také spojen s větší produkcí endorfinů, jež ovlivňují mentální stav člověka. Setrvání v něm posiluje imunitní systém a regeneruje všechny životní funkce.
Mozkové vlny theta (4-7 Hz) a delta (0,5-3 Hz) jsou západní medicínou považovány za nebezpečné. Studie vědců zabývajících se výzkumem lidí zkušených v meditačních cvičeních ukázaly, že je možné se pohybovat v rozmezí theta, dokonce i delta, bez ztráty vědomí. Hladina theta je podle některých studií stavem útlumu všech funkcí, dochází na ní k uvolnění obrazových informací z podvědomé paměti. Delta je naprostým útlumem všech funkcí, některé studie uvádějí, že na ní dochází k úplné regeneraci a hromadění energetických rezerv.
Zpěv a hlas
Existuje metoda terapie zvaná bioakustika. Klientův hlas je při ní počítačem rozložen na jednotlivé frekvence, které náležejí různým orgánům. Většinou se ukáže, že určité frekvence člověku chybí, a když jsou tělu dodány právě tyto tóny, dochází k léčbě. Kde tyto frekvence získat? Například pomocí hudby a zpěvu.
Hlasivky jsou nejcitlivějšími a nejpohyblivějšími svaly lidského těla. Ukázalo se, že při sborovém zpěvu dochází k tzv. myotransferu, což je přenos elektromagnetických energií mezi hlasivkami jednotlivých zpěváků. Hlasivky jsou také úzce spojeny s emočním chováním, například při trémě se stáhnou, dojde-li k uvolnění hlasivek, dojde k uvolnění celého těla.
Ono vzájemné působení zpěváků se tedy nevztahuje pouze na hlasivky, ale na celé lidské tělo. Uvolní-li se jeden, pomůže tak i ostatním. Stejně tak působí i na posluchače, každý koncert by tedy měl být léčivý. Proto jednoznačně v blahodárném vlivu vítězí živá vystoupení – opera, sbory nebo věhlasní pěvci.
Zpěv a k němu patřící dýchání stimuluje mozek, uvolňuje hlasivky a s nimi i duševní stav, harmonizuje krevní tlak a tep srdce.
Je také zajímavé, jak řeč, kterou člověk od narození mluví, ovlivňuje rozsah jeho slyšení. Například francouzština má rozsah 1 000-2 000 Hz. Francouzi tak mají problém s britskou angličtinou, jejíž rozsah je 2 000-12 000 Hz.
Dva druhy zvuků
Dr. Tomatis, ušní specialista, tvrdí, že existují dva základní druhy zvuku. Ty, které člověka vybíjejí, a ty, které ho nabíjejí. Spolehlivě prý nabíjí matčin hlas, dále také Mozart nebo gregoriánský chorál.
Sluch je pro nás prvním smyslem, který funguje již několik měsíců před porodem. Ucho je podle některých studií hlavním zdrojem energie pro mozek. Podle jedné z teorií mozek získává energii smyslovými stimulacemi a sluch mu dodává přibližně sedm desetin. Ve vnitřním uchu je asi 35 000 vláskových buněk, z nichž jen některé se orientují na frekvence řeči. Vysoké frekvence stimulují velké množství těchto buněk (přibližně dvě třetiny) a můžou tak účinně „dobíjet mozek“.
Dr. Tomatis zjistil, že každý člověk má dominantní jedno z uší. Lidé, kteří poslouchají více pravým uchem, jsou extrovertnější, spontánnější, méně propadají frustracím, úzkostem a agresi.
Rytmus
Nejzákladnějším rytmem v životě každého člověka je rytmus tepu vlastního srdce. V mnoha porodnicích pouštějí novorozencům rytmus srdce jejich matky. Tep člověka je v úplně klidném stavu 60 tepů za minutu, průměrný tep je 72 tepů za minutu.
V přírodě má všechno svůj rytmus, ptáci i ryby se pohybují ve stejném rytmu, dáme-li vedle sebe dvě buňky, budou se za chvíli pohybovat ve stejném rytmu. Každý orgán našeho těla má svůj rytmus, mozkové neurony si vyměňují signály také v určitých rytmech.
I planeta Země má svůj rytmus a vibrace, elektrické pole mezi zemí a ionosférou vibruje na frekvenci 7,83 Hz, tato frekvence je shodná s vlnami alfa, ve kterých je náš mozek nejklidnější.
Závěr
Podle mého názoru lidé v současné době trpí nedostatkem určitých frekvencí. Je to v důsledku tzv. temperovaného ladění (ladění, při kterém jsou některé čisté intervaly záměrně rozladěny, aby se docílilo přesnějšího naladění intervalů jiných), které je použito, aby bylo možno sladit například velké orchestry. Intervaly v tomto ladění jsou uměle zkracovány oproti těm přirozeným a například současná moderní hudba tak neposkytuje dostatečnou šíři frekvenčního spektra.
Podívejme se pro zajímavost na videozáznam pokusu znázorňujícího, jak se chová voda, když změníme frekvenci o jeden kmitočet z 24 Hz na 25 Hz a dále na 23 Hz. Rozdíl je opravdu velký. Pokud si uvědomíme, že člověk se skládá z více než dvou třetin z vody, je z pokusu patrné, jak zásadní vliv mají vibrace na lidské tělo.
[1] Rozhovor učitele hudby s žákem, který zaslechl Sidhárta Gautama – Buddha. Z něho pochopil moudrost o zlaté střední cestě. Střední cesta je spojnicí mezi mnoha extrémy a vede k osvícení.
Nezávislost naší redakce můžete podpořit finančním darem v jakékoliv výši bankovním převodem na účet:
2400157743/2010
QR kód obsahuje údaje k platbě. Výši částky si určíte sami.
Staňte se naším redaktorem.
Facebook komentáře