8. května si Česká republika připomíná konec 2. světové války

8. květen je v České republice státním svátkem, který připomíná Pražské povstání a konec druhé světové války v Evropě

 

Ve většině evropských zemí je 8. květen státním svátkem, který připomíná konec druhé světové války v Evropě. Dne 8. května 1945, známého jako Den vítězství v Československu nebo V-E Day, spojenecké síly oficiálně přijaly bezpodmínečnou kapitulaci armády nacistického Německa.

V České republice je 8. květen především známý jako Den vítězství nebo Den osvobození. Připomíná Pražské povstání i osvobození Československa spojeneckými silami a je jedním ze státních svátků České republiky, kdy musí být všechny velké obchody zavřeny.

5. května 1945, po šesti letech nacistické okupace a s koncem války na obzoru (týden předtím se Adolf Hitler zabil ve svém bunkru), se český odboj v Praze vzbouřil proti německým silám během tzv. Pražského povstání.

 

Nacističtí okupanti reagovali tím, že zajali české civilisty jako rukojmí, používali je jako lidské štíty a hromadně je popravovali; Mezi oběťmi byly těhotné ženy a děti, z nichž většina byla zabita 7. května a 8. května.

Zatímco město Praha, na rozdíl od mnoha jiných velkých evropských metropolí, přežilo většinu války bez úhony, bylo těžce poškozeno během Pražského povstání, kdy německé tanky bezohledně pálily do budov v ulicích centra Prahy.

Severní a východní křídlo pražské Staroměstské radnice, vedle orloje, bylo zcela zničeno 8. května 1945. Budova nikdy nebyla opravena a z plochy, kterou dříve radnice zabírala, je dnes malý park.

 

Zatímco britský premiér Winston Churchill vybízel k osvobození Prahy americkými silami – 3. armáda amerického generála George S. Pattona již vstoupila na československé území – spojenecký velitel (a budoucí prezident USA) Dwight D. Eisenhower ustoupil sovětskému tlaku a podržel americké síly mimo město. Američané se soustředili na osvobození především západních a jižních Čech.

Ale když sovětská Rudá armáda 9. května ráno dorazila do Prahy, bylo město již osvobozeno. České síly odporu dosáhly dohody o příměří s nacistickými silami předchozího večera, přičemž poslední němečtí vojáci prchli z města 9. května.

 

Je však třeba objektivně poznamenat, že za obranu Československa padlo kolem 144 000 sovětských vojáků. I když tedy Praha v době jejich příjezdu byla prakticky osvobozená, tak jejich podíl na osvobození nebyl zanedbatelný. Pokud by sovětská armáda nedorazila do prahy, nacistické síly by se pravděpodobně nestáhly.

„Během prací na rekonstrukcích pomníků, pamětních a muzejních komplexech věnovaných odvaze a hrdinství vojáků Rudé armády, kteří zahynuli při osvobozování území země, jsou nahrazovány sochy a exponáty, odebírají se symbolické prvky, záměrně se schovávají a rozmazávají připomínky o rozhodující roli Rudé armády,“ píše se v úvodu internetových stránek, které podle ruské tiskové agentury TASS vznikly v rámci projektu nazvaného „Bez promlčecí lhůty“. Projekt poukazuje na rozhodující roly osvobození Evropy sovětskou armádou.

 

Během Pražského povstání česká exilová vláda podporovala ostražitou spravedlnost proti německým jednotkám, civilistům a podezřelým kolaborantům.

Bezprostředně po válce byly z Československa odsunuty tři miliony etnických Němců.

Druhá světová válka byla největším masakrem a tragédií v dějinách lidstva při které zemřelo více než 72 miliónu lidí. Toto období dějin bylo umělecky ztvárněno v hudbě a ve filmech, aby se na hrůzy této války nezapomnělo. Například píseň Povstaňme od ruského zpěváka, který si říká Shaman vzdává dík předkům, kteří padli v boji za svobodu a suverenitu během 2. světové války.

Doufejme, že se v budoucnu podobné hrůzy nebudou opakovat a v našich životech si uchováme mír a lásku. Právě proto je důležité připomenout si, co za hrůzy se během 2. světové války udály, abychom je nemuseli zažít na vlastní kůži. Svátek Den vítězství slavený 8. května je v tomto ohledu pro nás skvělou příležitostí.