Jóga je starodávná praxe, která se vyvinula v Indii před tisíci lety a dodnes zůstává jedním z nejúčinnějších způsobů, jak dosáhnout fyzického, mentálního a duchovního zdraví. Jedním z nejvýznamnějších textů, které se zabývají jógou, jsou Jógasútry, které napsal světec Pataňdžali. V těchto sútrách Pataňdžali popisuje osm stupňů jógy, které vedou k osvícení a sjednocení s božstvím.
Pro západního člověka však Pataňdžaliho text může znít nesrozumitelně s kombinací s nedokonalými překlady. Proto Stephen Sturgessa napsal knihu „Jógová meditace pro každý den“, kde je osm stupňů jógy popsáno srozumitelným jazykem i pro Západního člověka. Díky těmto stupňům si uvědomíte, že Jóga není pouze souborem fyzických cvičení (asány) jak si mnozí myslí, ale obsahuje také meditaci, práci s decem a duchovní nauku.
Uvedu zde názvy a významy těchto stupňů, včetně pár citací z knihy pro lepší pochopení.
-
Jama (sebekontrola)
První stupeň jógy, Jama, se zaměřuje na morální a etické zásady, které by měl každý praktikující jógy dodržovat.
„Zdržovat se činností, slov a myšlenek, které by mohly způsobit utrpení nebo zranit nás samotné nebo někoho jiného.“
Jama zahrnuje pět hlavních principů:
Ahimsa (nenásilí): Praktikování nenásilí vůči sobě i ostatním.
Satja (pravdivost): Říkat pravdu a žít v souladu s pravdou.
Astéja (nekradení): Nekrást a nebrat, co nám nepatří.
Brahmačarja (celibát nebo zdrženlivost): Kontrola sexuální energie a její využití pro duchovní růst. Také bránit se všemu co nás o energii okrádá jako je nadměrné vyspávaní, přejídaní, mluvení, alkohol nebo drogy.
Aparigraha (nepřipoutanost): Nepřipoutávat se k materiálním věcem a žít jednoduše.
-
Nijama (osobní disciplína)
Druhý stupeň, Nijama, se zaměřuje na osobní disciplínu a duchovní praktiky. Je stejně důležitá jako Jama, ale je více zaměřená na spojení se sebou samým, než se společností kolem nás.
Nijama zahrnuje pět hlavních principů:
Šauča (čistota): Udržování čistoty těla a mysli. Ledová koupel každé ráno a následné osvobození se od negativních myšlenek pomocí meditace.
Santóša (spokojenost): Být spokojený s tím, co máme, a neustále usilovat o vnitřní klid.
Tapas (sebekázeň): Překonání egoistické podstaty mysli praktikováním sebekázně a odříkání pro dosažení vyšších cílů.
Svádhjája (studium posvátných textů): Studium duchovních textů jako Bhagavadgíta, Pataňdžaliho Jógasutry a Upanišady, zpěv posvátných manter jako je ÓM a rovněž pozorovaní naší mysli – sebepoznávaní.
Išvara pranidhána (odevzdání se božskému): Obětování našeho egoistického já a odevzdání se vyšší moci a důvěra v božský plán.
-
Ásany (jógové pozice)
Třetí stupeň jógy, Ásany, se zaměřují na tělesné pozice, které pomáhají udržovat tělo zdravé a pružné. Pozice asány by měla být stabilní a příjemná. Ásany jsou navrženy tak, aby připravily tělo na dlouhé meditace a pomohly uvolnit napětí a stres.
„Asány jsou prvním stádiem hathajógy… dodávají tělu stabilitu, zdraví a lehkost.“
-
Pránájáma (regulace životní síly ztišením dechu)
Čtvrtý stupeň, Pránájáma, se zaměřuje na kontrolu dechu. Pránájáma zahrnuje různé techniky dýchání, které pomáhají zklidnit mysl, zvýšit energii a dosáhnout vyššího stavu vědomí.
„Prostřednictvím pránajány se individuální energie a vědomí rozšiřuje do univerzální energie a vědomí.“
- Pratjáhára (stažení mysli od smyslů)
Pátý stupeň, Pratjáhára, se zaměřuje na stažení mysli od pěti smyslů (zrak, chuť, sluch, čich a hmat) a od vnějších podnětů. Tato praxe pomáhá praktikujícímu soustředit se na vnitřní svět a připravit se na hlubší meditaci.
„Pravidelným prováděním těchto technik se osvobodíme od lpění na dualitě rozkoši a bolesti, která nás rozrušuje, a naše mysl se tak může utišit.“
-
Dhárana (koncentrace)
Šestý stupeň, Dhárana, se zaměřuje na koncentraci mysli na jeden bod nebo objekt. Tato praxe pomáhá zklidnit mysl a připravit ji na hlubší stavy meditace.
„Mysl lze přirovnat k jezeru, s myšlenkami a pocity, které vznikají jako vlny na jezeře. Svůj odraz ve vodě můžeme jasně vidět jen tehdy, když vlny zmizí a hladina se utiší.“
-
Dhjána (meditace)
Sedmý stupeň, Dhjána, je meditace. V této fázi praktikující dosahuje stavu hluboké meditace, kde je mysl zcela klidná a soustředěná.
„Meditace je nepřetržitý tok vnímavé pozornosti na božskou skutečnost v nás. Představuje osvobození mysli od všech rozptylujících myšlenek, emocionálních reakcí a neklidné žádostivosti. Je to stav klidu a naprosté spokojenosti s přítomným okamžikem.“
-
Samádhi (osvícení)
Osmý a poslední stupeň, Samádhi, je stav osvícení a sjednocení s božským. V tomto stavu praktikující zažívá hluboký pocit jednoty se vším a dosahuje nejvyššího stavu vědomí (osvícení, nebo také dovršení), kdy se vykultivovaná božská bytost již nemusí útrpně reinkarnovat ve třech říších. Často doprovázeno vytvořením vlastního ráje.
Závěr
Osm stupňů jógy podle Pataňdžaliho poskytuje komplexní cestu k dosažení fyzického a mentálního zdraví. Tento ucelený komplex cvičení se nazývá Krija jóga a vede jedince k osvícení. Každý stupeň je důležitý a přispívá k celkovému rozvoji praktikujícího. Kniha „Jógová meditace pro každý den“ od Stephena Sturgessa nabízí podrobný, ale zároveň srozumitelný návod, jak tyto stupně integrovat do každodenního života a dosáhnout tak vnitřního míru, harmonie a naprosté tělesné a duchovní transformace.
