Sídlo švédské vlády.
Bitcoin, první a stále nejznámější kryptoměna, se stal symbolem finanční svobody a technologické inovace. Jeho decentralizovaná povaha umožňuje jednotlivcům provádět transakce bez závislosti na bankách nebo vládách, což z něj činí nástroj odporu proti rostoucí státní kontrole nad majetkem. Jedním z nejnovějších příkladů takové kontroly je švédský zákon zavedený v listopadu 2024, který umožňuje úřadům zabavovat majetek, včetně kryptoměn, pokud jeho vlastník nedokáže prokázat jeho legitimní původ – a to i bez obvinění z trestného činu.
Švédský zákon o konfiskaci majetku
Švédsko, známé svým progresivním přístupem, přijalo v roce 2024 zákon, který rozšiřuje pravomoci úřadů v boji proti organizovanému zločinu a praní špinavých peněz. Tento zákon, označovaný jako „zákon o nekonviktivní konfiskaci“, který staví na nové evropské směrnici, která má „bojovat proti výnosům z trestné činnosti“. Švédský zákon umožňuje policii, finančním úřadům a dalším orgánům zabavovat majetek, jako jsou kryptoměny, hotovost, luxusní zboží (například hodinky, šperky nebo automobily) a nemovitosti, pokud vlastník nedokáže uspokojivě vysvětlit, jak k nim přišel. Klíčovým a kontroverzním prvkem je, že tato opatření se mohou vztahovat i na osoby, které nejsou formálně podezřelé, nebo soudně obviněné z trestné činnosti.
Švédský politik Gunnar Strömmer z liberálně-konzervativní strany Umírnění.
Podle švédského ministra spravedlnosti Gunnara Strömmera je tento přístup nezbytný k narušení finančních zdrojů zločineckých sítí. Od zavedení zákona byly lidem zabaveny majetky v hodnotě přes 80 milionů švédských korun (zhruba 177 milionů českých korun), což zahrnuje kryptoměny, nemovitosti a další cennosti. Nicméně tento přístup vyvolává vážné obavy ohledně dodržování základních práv, zejména práva na vlastnictví, spravedlivý proces a presumpce neviny.
Etické a právní obavy
Zákon vyvolal kritiku kvůli několika problémům:
- Porušení práva na spravedlivý proces: Zabavování majetku bez formálního obvinění nebo odsouzení soudem je podle Listiny základních práv a svobod považováno za porušení základních práv a principů svobody jednotlivců.
- Nízká transparentnost: Anonymní povaha kryptoměn ztěžuje prokázání jejich původu, což může vést k nespravedlivým konfiskacím.
- Riziko zneužití: Dochází k tomu, že úřady tento zákon zneužívají k zabavování majetku nevinných osob, což je finančně poškozuje.
Příklady konfiskací majetku
Nový švédský zákon již vedl k několika případům, kdy lidé přišli o svůj majetek kvůli neschopnosti prokázat jeho původ. Níže uvádíme tři konkrétní příklady:
- Žena na letišti s rolexkami a hotovostí
Krátce po zavedení zákona byla na švédském letišti zadržena žena, která měla u sebe luxusní hodinky Rolex a 1,5 milionu švédských korun (zhruba 3,3 milionu českých korun) v hotovosti. I když nebyla obviněna z žádného trestného činu, nedokázala uspokojivě vysvětlit původ těchto předmětů, a proto jí byly zabaveny. Tento případ, o kterém psal například The Economist, ilustruje široký dosah zákona a jeho potenciál k poškození i nevinných osob. - Cestující s hotovostí a luxusními hodinkami
Další případ se odehrál na letišti Göteborg-Landvetter, kde byl cestující zadržen s hotovostí v hodnotě 137 000 dolarů (přibližně 2,9 milionu českých korun) a luxusními hodinkami. Stejně jako v předchozím případě, i zde došlo k zabavení majetku kvůli neschopnosti prokázat jeho legitimní původ, a to bez formálního obvinění. - Zabavení kryptoměn
Švédské úřady zabavily kryptoměny v hodnotě milionů korun od jednotlivců, kteří nedokázali prokázat jejich legitimní zdroj. Tyto případy jsou často spojovány s podezřením na organizovaný zločin, ale díky novému zákonu není třeba prokazovat konkrétní trestnou činnost. Konkrétní detaily těchto případů nejsou široce dostupné, ale celkový objem zabavených aktiv ukazuje na intenzivní využívání zákona.
Proč lidé nejsou schopni prokázat původ majetku
V momentě kdy začnete prokazovat původ majetku, tak si na vás stát ještě víc došlápne. V dnešní době prostě nechcete, aby stát věděl, že máte účet třeba na Binance, kde obchodujete s kryptoměnami a kde jste díky těmto obchodům zbohatli.
Pokud to uděláte, tak švédský stát (včetně dalších států EU) vás začne zasypávat byrokracií a klást vám otázky typu: „A kde jste vzal peníze, které jste si nechal poslat na Binance?“, „Můžete nám poslat výpisy z Binance za celé období, abychom mohli vytrasovat všechny vaše transakce a zdroje financování?“, „Máte vše řádně zdaněné?“
V momentě kdy státu takto prokážete své zdroje, tak stát opět najde někde nějakou chybu, nebo nesrovnalost a zabaví vám další peníze, kryptoměny, nebo majetky z vašich účtů. Proto lidé prostě v dnešní totalitní době nechtějí státu dokládat zdroje svých peněz i když jsou zcela legální a tyto peníze už byly několikrát řádně zdaněné.
Bitcoin jako nástroj finanční svobody
V prostředí, kde státy jako Švédsko rozšiřují svou moc nad majetkem jednotlivců, nabývá Bitcoin zvláštního významu. Jeho klíčové vlastnosti – decentralizace, pseudonymita a absence prostředníků – umožňují uživatelům větší kontrolu nad svými financemi. Bitcoinové transakce nejsou pod dohledem centrálních orgánů, což ztěžuje státům jejich sledování a konfiskaci, pokud jsou správně uloženy.
Nicméně tato ochrana není absolutní. Kryptoměny uložené na centralizovaných burzách, jako jsou uvedené Binance nebo Coinbase, jsou zranitelné, protože tyto platformy musí dodržovat místní regulace a spolupracovat s úřady. Například pokud švédské úřady požádají burzu o zmrazení účtu, mohou být kryptoměny zabaveny stejně snadno jako peníze na tradičních bankovních účtech. Proto je klíčové, aby uživatelé ukládali své bitcoiny v osobních decentralizovaných peněženkách (ať už hardwerových, nebo softwarových), kde kontrolují privátní klíče. Tzv. „self-custody“ zajišťuje, že pouze vlastník má přístup k prostředkům, což minimalizuje riziko konfiskace.
Globální dopady švédského zákona
Švédský zákon může mít dalekosáhlé důsledky nejen pro místní obyvatele, ale i pro globální regulaci kryptoměn. Podle některých zdrojů by mohl inspirovat další země k přijetí podobných opatření, což by mohlo vést k většímu dohledu nad digitálními aktivy. To zdůrazňuje potřebu robustních bezpečnostních opatření pro vlastníky kryptoměn, jako je používání decentralizovaných peněženek a zbytečné neupozorňování na sebe, jako třeba, že se nebudete na letišti procházet s rolexkami na ruce a s tričkem kde máte napsáno „Jsem bitcoinový milionář“.
Někteří švédští poslanci, například Dennis Dioukarev ze Švédských demokratů, navrhují, aby zabavené Bitcoiny byly převedeny do národní rezervy, což akorát dokládá, že o žádnou ochranu před terorismem nejde, ale jedná se o čistou konfiskaci majettku švédskou vládou. Tento návrh ukazuje, jak se kryptoměny stávají nejen nástrojem pro jednotlivce, ale i strategickým aktivem pro státy.
Závěr
Švédský zákon o konfiskaci majetku je varovným příkladem toho, jak mohou státy rozšiřovat svou kontrolu nad soukromým majetkem, a to i bez řádného soudního procesu. V takovém prostředí se Bitcoin stává nejen finančním nástrojem, ale také symbolem odporu proti státní zvůli. Jeho schopnost chránit majetek však závisí na správném použití a zabezpečení. Jak se svět přizpůsobuje digitální éře, Bitcoin zůstává klíčovým nástrojem pro zachování finanční svobody a ochranu před nepřiměřenými zásahy státu.
Takzvaný „boj proti terorismu“ je jenom záminka států, jak lidem zabavit majetky, protože pokud stát chce někoho obvinit z terorismu, tak by to měl soudně prokázat, což se neděje. Státy nechtějí milionáře, ale závislé pracující otroky, aby se ekonomika hýbala a rostlo HDP. To je také důvod, proč státy útočí na majetky lidí, kteří se díky kryptoměnám stali milionáři.
Facebook komentáře