Autor: Martin Kirschner.
Umělecké znázornění vědomého člověka (Public Domain)
Lidé se mě ptají: „Co to znamená být tím vědomým člověkem?“ Vždycky se to snažím vysvětlit vlastními slovy. Nicméně jsem narazil na výklad Michaela Morrise, který podle mě velmi přesně toto vysvětluje. Proto zde budu citovat z jeho knihy „A jde se na to“, ze strany 198, kde popisuje, jaké vlastnosti má vědomý člověk
Citát z knihy:
„Vědomí
Být vědomý znamená být pánem nad svými myšlenkami a jednáním. Vědomý člověk ví, kdy je aktivní jeho ego a kdy se projevuje pravé Já. Vědomí je pojítko mezi světem viditelným (hmotou) a neviditelným (duchovní úrovní). Určuje energii myšlenek, propůjčuje jim formu a vibrace, aby se pomocí pocitů mohly zhmotnit. To se označuje jako proces tvoření.
Míra sebeurčení a svobody člověka závisí na stupni vědomí jeho duchovního a duševního vývoje. Čím vědomější jsem, tím víc chápu, jak věci fungují – včetně mě samého – a tím jsem i svobodnější. Strach a bolest jsou plody podvědomí, oblasti, které nedovedeme řídit. Čím vědomější jsem, tím méně strachu a bolesti prožívám. Pojem vědomí v lékařské vědě znamená stupeň pozornosti, orientace, myšlení, vzpomínaní a jednání osoby, což se téměř kryje s mou definicí. Nevědomý je člověk s nízkou pozorností, špatnou orientací a nedostatečnou pozorností myslet.
Být vědomý znamená uvědomovat si absurditu minulosti a budoucnosti lineárního času a rozpoznat přítomný okamžik jako jedinou skutečnou realitu. Vyšší vědomí je výrazem našeho vyššího Já, a tedy toho aspektu v nás, jenž existuje na vyšší úrovní, než na té ryze materiální, a je nerozlučně spjat se vším, co je. Spojení s vyšším Já lze kdykoliv zakusit a prohloubit, jestliže odsuneme všechny vnější vlivy a stáhneme se do svého nitra.
S vyšším Já se můžeme spojit během meditace, když jej poprosíme, aby splynulo s naší pozemskou podobou (tělem) a myslí. Pokaždé jde o mimořádný zážitek, který nám umožní rozpustit hranice naší fyzické schránky a překonat je.
To co nás dělí od vyššího Já, je většinou čas. Vyšší Já existuje v dimenzi, kde neexistuje lineární čas.
„Přítomnému okamžiku vždy říkejte ano. Co může být nesmyslnějšího a šílenějšího než budovat si vnitřní odpor k tomu, co už tady je? Co by mohlo být bláznivější než stavět se na odpor životu, který je tady a teď? Oddejte se tomu, co je. Řekněte ano životu a sledujte, jak začíná pracovat ve váš prospěch, a ne proti vám“ Eckhart Tolle
Cílem všech spirituálních učení je učinit jedince vědomějšími – poskytnout jim více moci nad svým myšlením a jednáním, otevřít jim bránu mezi viditelným a neviditelným světem a umožnit jim spojení s Božstvím (Zdrojem, vesmírem, vším, co je).
Naproti tomu je cílem většiny církví, tajných organizací, ale také mnoha guruů, aby udrželi vědomí svých stoupenců na nízké úrovni, aby nad nimi měli moc a mohli je řídit. Katolická církev při křtu dětem uzavře třetí oko; křížek na čele je symbolický akt, jenž má na energetické úrovni silný účinek a vede k omezení jasnozřivosti člověka (třetí oko = šestá čakra). Guruové zase svým žákům často tajně uzavírají sedmou, korunní čakru, čímž jim brání navázat přímý kontakt s Božstvím, Zdrojem , přestože tvrdí pravý opak.
Svobodní zednáři zase vážou své členy v přijímacím rituálu přísahou a pod hrozbou tvrdých trestů při porušení pravidel je vedou k absolutní poslušnosti. To všechno má jediný cíl – omezit vývoj jedince nebo mu vytyčit jen jeden předem daný směr.
Být vědomý také znamená nenechat se svést na úroveň druhých. Kdo si je vědom svého pravého Já (je sebe-vědomý), nepotřebuje žádné přísahy ani rituály, aby se mohl cítit dobře a bezpečně.
„Z tohoto pohledu jsou pocity jako dobrota, láska či soucit svobodnému zednáři zcela cizí – jinak by nemohl poslouchat povely. Rituálem okultního zasvěcení se nový člen o tyto pocity ´ochudí´, dá se říct, že uzavřel smlouvu s démonickými (luciferskými) silami. Naneštěstí si většina dotyčných tohoto kroku zpět vůbec není vědoma.“
Takovíto lidé jsou ne-vědomí! Čím jsou slabší, tím lepšími jsou členy, protože je lze lépe ovládat. Mnozí jsou dokonce ochotni v zájmu organizace i zabíjet, podobně jako v jiných zločineckých organizacích. Podřizují se, aby svému životu propůjčili iluzorní smysl, zaplnili vnitřní prázdnotu a nakrmili své ego. Velmi přitom poškozují svou duši. Vyměnili příležitost objevit své pravé Já za sen o moci a penězích, síle a vlivu. Jsou těžce nemocní, aniž si to uvědomují. Přitom počet podobných psychopatů a sociopatů v posledních desetiletích razantně stoupl.
Naše vědomí je branou k vyššímu Já, jenže výchovou a vzděláním se tato brána většinou zazdí. Zapomněli jsme, že vůbec existuje. Mnozí z nás mají to štěstí, že „náhodou“ na skryté dveře narazí: poznají, že zeď, za níž se ukrývají, je dutá. Většinu z nich to přiměje k zamyšlení, pak je ale zahltí strach z neznáma, a tak se raději otočí a pokračují v životě dál tak, jak byli zvyklí. U některých však zvítězí zvědavost anebo svou nevědomost už zkrátka nevydrží. Dlouho a opatrně chodí kolem zdi a vyjímají z ní jeden kámen za druhým. Pak váhavě přešlapují před branou, protože tuší, že když ji otevřou, navždy je to poznamená. Řadě z nich to opět nažene strach, protože se bojí o vlastní identitu. Bojí se prázdnoty. Absurdní je, že kdyby ty dveře otevřeli, strach by se rozplynul, protože jeho opakem je vědomé poznání; to však nemohou vědět, dokud to nezažijí.
Jiní vezmou do ruky krumpáč, zeď zapomnění strhnou a roztřískají ji na malé kousíčky, protože už nemohou dál snášet vládu svého ega. Dospějí ke svému vyššímu Já a probudí se z nevědomosti. Odměnou za jejich odvahu je svoboda. Eckhart Tolle v úvodě své pozoruhodné knihy Moc přítomného okamžiku popisuje, jak prvních třicet let svého života žil „v téměř ustavičném strachu a sebevražedné depresi“ až se jednoho rána probudil a už nemohl dál:
„´Už dále nemohu žít sám se sebou.´ Tuto myšlenku jsem si v duchu stále opakoval. Pak jsem si náhle uvědomil, jak je ta myšlenka podivná: ´Jsem jeden, nebo dva? Jestliže nemůžu žit sám se sebou, pak musíme být dva. Já které odmítá žít s druhým Já. Je možné, že jen jedno z nich je skutečné.´
Toto náhlé uvědomění mě tak ohromilo, že jsem nebyl schopen myslet, Byl jsem při plném vědomí, ale všechny myšlenky zmizely. Cítil jsem, že jsem vtahován do jakéhosi víru energie. Ten pohyb se stále zrychloval. Začal jsem se třást strachem. Jakoby z nitra své hrudi jsem uslyšel slova: ´Ničemu se nebraň.´ Měl jsem pocit, že jsem vtahován do naprosté prázdnoty. Tato prázdnota však byla spíš v mém nitru, než v okolním světě. Najednou můj strach zmizel a já se do té prázdnoty ponořil. Nic dalšího si nepamatuji.“
Konec citátu
Shrnutí
Abych to shrnul vlastními slovy, tak být vědomý také znamená, že víte jak věci fungují na duchovní a materiální úrovni. Znamená to prohlédnout jak funguje celý systém a znáte zákony vesmíru. Díky těmto znalostem můžete vzít osud do svých rukou a být tvůrci své reality.
Nezávislost naší redakce můžete podpořit finančním darem v jakékoliv výši bankovním převodem na účet:
2400157743/2010
QR kód obsahuje údaje k platbě. Výši částky si určíte sami.
Staňte se naším redaktorem.
Facebook komentáře