V současné době nejdiskutovanější prezident světa Vladimír Putin si dělá pořádek na Ukrajině v rámci své „speciální vojenské operace“, kde provádí „denacifikaci“ a „demilitarizaci“, jak svou operaci prezentuje.
Kromě toho se v knize O světě křivých zrcadel 2, kterou napsal ruský analytik Valerij Pjakin, můžete dočíst, že Putin si udělal pořádek i v Rusku tím, že se zbavil oligarchů napojených na Západ a splatil dluhy, čímž se Rusko osvobodilo z globalystického finančního vazalství. Citaci uvádím ze strany 145 této knihy.
Citát z knihy:
„Britský deník Financial Times v článku Christophera Caldwella informuje:
´V 90. letech bylo Rusko surovinovou základnou. Řádili v něm oligarchové. Západ soustavně ponižoval Moskvu, z Borise Jelcina si dělal poskoka. Západ se nemůže zbavit své viny, že připravil půdu pro Putinův nástup k moci. Evropa a USA jsou vinny Putinovým vzestupem… Prostředky, k nimž se Putin uchyloval při řešeni svých problémů, byly tvrdé. Oligarchy zlomil, když zavřel jednoho z nejzuřivějších a nejméně závislých – Michaila Chodorkovského. Obnovil ruskou sféru vlivu, v Grozném nenechal kámen na kameni a vpadnouc do Gruzie… Západ může tyto věci odsuzovat, nicméně nemůže ignorovat reálie ruského pohledu. Dokonce mnozí z těch, komu se Putin nelíbí, soudí, že stát zachránil před rozčtvrcením a nevolnictvím, které mu Západ chystal.´ — http:/ /inosmi.ru/russia/20111006/175634591.html
Článek Jacoba Heilbrunna v The National Interest (USA) přiznává pro Západ hořkou skutečnost:
´Kritici Putina se ve skutečnosti nikdy nedoberou jména toho, kdo by ho měl vystřídat. Hlavní chybou Ruska je slabost jeho liberálního hnutí. V roce 1917 liberálové také selhali. Představují zlomek obyvatelstva. Načež přichází pro Západ hrozný závěr o Putinově činnosti: „Opravdovým Putinovým úspěchem bude obnova Ruska během příštích deseti let, vytvoření stabilního základu pro demokratický stát, tak, jak to proběhlo ve Španělsku po smrti Francisca Franka,´ http: / / inosmi.ru/russia / 20111006 /175634591 .html
A předpoklady pro to rozhodně jsou.
´V lednu 2000, když se Putin ujímal výkonu prezidentských povinností, státní valutové rezervy čítaly pouhých 8,5 miliardy dolarů a zahraniční dluh země dosahoval 133 miliard. Z hlediska cíle, který si předsevzal – vrátit Rusku status plně suverénního státu – mělo splacení těchto dluhů pro Putina fundamentální význam. Právě toto ponaučení si odnesl z krachu SSSR. Přes všechny hloubkové nedostatky svého ekonomického modelu se SSSR nerozpadl v důsledku válečné prohry. Zhroutil se, protože ztratil reálnou politickou suverenitu díky plné ztrátě finanční soběstačnosti. Stačilo, aby se Sovětský svaz dostal do závislosti na zahraničních půjčkách, zprvu bankovních, a později i státních, které si jednoduše vzal na platbu za dovoz potravin, aby se vyhnul hladu, a tím se připravil o možnost kontrolovat vlastní politický osud.
Putin je toho soudu, že ruský stát se nikdy nesmí vzdávat vlastní samostatnosti ve prospěch cizinců. Musí disponovat dostatečnými finančními rezervami, aby překonal jakoukoliv finanční krizi. Proto se prioritním úkolem stalo zajištění finanční stability. Za pouhých několik let se mu podařilo naprosto zvrátit situaci. Ke konci roku 2007 se státní zahraniční dluh snížil na 37 miliard dolarů. Bodem zlomu byl leden 2005. Na konci tohoto měsíce Rusko, tři a půl roku před termínem, zcela a kompletně vyplatilo dluhy mezinárodnímu měnovému fondu (MMF). Ve stejném období stát prudce zvýšil tempo kumulace prostředků ve stabilizačním fondu, formovaném z ropných příjmů, a zlato-devizových rezerv. A od té doby se toto tempo jen zvyšuje. V roce 2005 valutové rezervy vzrostly o 55 miliard dolarů, v roce 2006 o 120 miliard, v roce 2007 o 170 miliard; v důsledku toho v polovině roku 2008 dosáhly téměř 600 miliard dolarů. V tomto parametru Rusko zaostávalo pouze za Čínou a Japonskem. A vzhledem k tomu, že značnou část těchto prostředků Rusko investovalo do amerických státních obligací, stalo se spolu s uvedenými státy jedním z předních věřitelů deficitu bilance běžného účtu USA. Takže taková radikální změna proběhla za pouhých 10 let.“ – The National Interest (USA) 19.1.2009 Třetí cesta Vladimíra Putina. http:/ / www.inosmi.ru/ russia/ 20090119/246782.html
Globální politiku dělíme na globální politiku obecně a globální politiku státu.
Globální politika obecně je prováděna nadnárodní mafií bankéřů-lichvářů už nejedno století. Pokud se tedy některý stát rozhodne prosazovat globální politiku státu ve vlastním chápaní, které se neshoduje s globální politikou obecně prováděnou světovou finanční mafií, potom takový stát musí této globální politice obecně čelit svým vlastním vyšším chápáním procesů, probíhajících na planetě. Pokud k tomu nedojde, bude taková globální politika státu nevyhnutelně podřízena globální politice obecně. To je přesně to, co se děje s pokusy USA provádět vlastní globální politiku státu.
V. Putin hned v prvním odstavci článku uvedl, že Rusko si dělá nároky na provádění vlastní globální politiky. Rusko pro to má veškeré důvody: ´éra států všeobecného blahobytu na cizí úkor končí – Rusko nadále nehodlá snášet své postavení surovinového přívěšku Západu. Za těchto podmínek Rusko může a musí důstojně splnit svou roli, jak mu ji diktuje jeho civilizační model, slavné dějiny, zeměpis a jeho kulturní genome, který organicky kombinuje podstatu základu evropské civilizace se staletou zkušenosti interakce s Východem, kde se nyní živě rozvíjí nová centra hospodářské síly a politického vlivu – takto zní nárok na globální politiku obecně.´“
Konec citace.
Shrnutí
Z Pjankinovy analýzy tedy vyplývá, že jakmile se Putin dostal k moci, tak zbavil Rusko oligarchů napojených na Západ, kteří dělali z Ruska zdrojový přívěšek Západu. Pochopil, že dokud se Rusko nevyplatí z dluhů, tak bude finančním vazalem globalistických elit. Po vyplacení všech dluhů MMF se Rusko stalo bezdlužnou zemí a karta se obrátila. Rusko je nyní věřitelem USA. Z toho vyplívá, že USA se svými nesplatitelnými dluhy míří do státnímu bankrotu. Aby tuto situaci odvrátili, tak se USA snaží Evropu zatáhnout do války a rozběhnout svou ekonomiku pomocí vojenského průmyslu, dobytím nového území s novými zdroji a nemůžeme zapomenout také na to, že válka maže všechny dluhy.
Facebook komentáře