Další země, které mají být obětovány v zástupné válce s Ruskem
Na setkání Bukurešťské devítky ve Varšavě, se setkali vůdci zemí, které mají být obětovány do další zástupné války s Ruskem. Jak vyplývá z dohody podepsané v roce 2015, tak v případě, že Rusko napadne vojensky Ukrajinu, tak státy tohoto paktu mají vojensky zasáhnout i s použitím vlastních vojáků. Bude naše země vtažena do válečného konfliktu?
Co je Bukurešťská devítka
Bukurešťská devítka nebo zkráceně B9 je organizace založená 4. listopadu 2015 v Bukurešti v Rumunsku z iniciativy rumunského prezidenta Klause Iohannise a polského prezidenta Andrzeje Dudy během jejich bilaterálního setkání. Jejími členy jsou Bulharsko, Česká republika, Estonsko, Litva, Lotyšsko, Maďarsko, Polsko, Rumunsko a Slovensko. Vytvoření uskupení bylo především důsledkem agresivního postoje Ruska po anexi ukrajinského Krymu a následné ruské intervenci na východní Ukrajině v roce 2014. Všichni členové B9 byli buď členy bývalého Sovětského svazu (SSSR) nebo Varšavské smlouvy vedené Sověty.
Bukurešťská devítka sdružuje státy s celkovým počtem téměř 96 milionů obyvatel, což tvoří zhruba 21,5 % obyvatel celé Evropské unie.
Dějiny
Od svého založení dne 4. listopadu 2015 uspořádala Bukurešťská devítka několik setkání na různých úrovních.
V červnu 2018, před zasedáním B9 téhož roku, se polský prezident Andrzej Duda vyslovil pro vstup Gruzie a Ukrajiny do NATO.
Dne 25. února 2022 se vzhledem k ruské invazi na Ukrajinu v roce 2022 sešla B9 s Ursulou von der Leyen, předsedkyní Evropské komise.
Summitu B9 dne 10. června 2022 se virtuálně zúčastnil generální tajemník NATO Jens Stoltenberg a také prezidenti České republiky a Slovenska.
Dne 22. února 2023 se představitelé států B9 setkali na summitu ve Varšavě s prezidentem Spojených států amerických Joe Bidenem a generálním tajemníkem NATO Jensem Stoltenbergem. Ve společné deklaraci, kterou přijali členové B9, se spojenci dohodli, že se v případě ohrožení vzájemně podpoří. Text deklarace také označil Rusko jako „nejvýznamnější a přímou hrozbou pro bezpečnost spojenců.“
Účel
Hlavními tématy B9 jsou zejména bezpečnostní situace v Evropě, obrana proti kybernetickým hrozbám a šíření dezinformací z pohledu koordinace postojů a zájmů v rámci NATO a v Evropské unii.
Pavel Matějka, aktivista v organici Občané Československa, o tomto paktu říká:
„Podepsáním Bukurešťské smlouvy z roku 2015 jsme se stali, nárazníkovým pásmem, nekonečné a vysilující války s Ruskem, chránící západní Evropu!!! Tak zvaným kanonenfutr !!! 🙁 Je nejvyšší čas se zbavit této nacistické vlády, která nás každým dnem, zatahuje do války! Rusko není náš nepřítel. Nepřítel je vláda ČR, EU a NATO!!!“
Ing. Iveta Michalíková v pořadu Televizia Slovan o tomto vojenském paktu řekla:
„Krátce poté co proběhnul převrat na Ukrajině, tak naše vlády uzavřely na podnět polského a rumunského předsedy vlády, myslím, uzavřely vojenskou dohodu ve které se ty země Bukurešťského paktu dohodly, že v případě útoku na Ukrajinu, poskytne Bukurešťská devítka vojenský materiál, poskytne všechny nezbytné prostředky na ochranu, včetně vojáků, na ochranu Ukrajiny.“
Michalíková poznamenala, že aby NATO nemuselo vstoupit do válečného konfliktu s Ruskem, tak si vytvořilo takový ochraný val států, které mají být obětovány ve válce s Ruskem. Takže zatímco státy Bukurešťské devítky budou dodávat krev, zbylé státy NATO budou stejně jako v případě Ukrajiny dodávat peníze a zbraně.
Smlouva NATO
Někdo by si mohl myslet, že tohle je absolutně v rozporu se Severoatlantickou smlouvou, článkem 5, kde se píše:
„Smluvní strany se dohodly, že ozbrojený útok proti jedné nebo více z nich v Evropě nebo Severní Americe bude považován za útok proti všem, a proto odsouhlasily, že dojde-li k takovému ozbrojenému útoku, každá z nich uplatní právo na individuální nebo kolektivní obranu, uznané článkem 51 Charty Spojených národů, pomůže smluvní straně nebo stranám takto napadeným tím, že neprodleně podnikne sama a v souladu s ostatními stranami takovou akci, jakou bude považovat za nutnou, včetně použití ozbrojené síly, s cílem obnovit a udržet bezpečnost severoatlantické oblasti. Každý takový útok a všechna opatření učiněná v jeho důsledku budou neprodleně oznámena Radě bezpečnosti. Tato opatření budou ukončena, jakmile Rada bezpečnosti přijme opatření nutná pro obnovení a zachování mezinárodního míru a bezpečnosti.“
Všimněte si, že v článku se píše, že strana může „podniknout takovou akci, jakou bude považovat za nutnou“. Z toho vyplívá, že když třeba Německo, Francie, nebo Velká Británie, nebudou považovat za nutnou akci to, že by měly přímo vojensky pomoci státům východní Evropy, tak podle článku 5 Severoatlantické smlouvy mají právo se neúčastnit.
Vzpomeňte si na pokrytectví, když evropští lídři napadali Andreje Babiše za to, že řekl, že v případě vojenského napadení jiného členského státu NATO mu Česká Republika nepřijde vojensky na pomoc. To byl rachot a humbuk. Přitom tito lídři vytvořili v součinnosti s naší vlastizrádnou vládnou Bukurešťský pakt, kde devět států východní Evropy má být vojensky obětováno pro válku s Ruskem a ostatní členské státy NATO se toho přímo nebudou účastnit.
Jak víte, tak Ukrajina již Ruském byla vojensky napadena a státy Bukurešťské devítky ji mají bránit i tím, že tam pošlou své vojáky.
Setkání ve Varšavě
Skupina vlastizrádných politiků na setkání ve Varšavě, kteří zaprodali své země do válečného konfliktu s Ruskem
Dne 22. února 2023 na setkání zemí B9 ve Varšavě, vyzval generální tajemník NATO Jens Stoltenberg lídry těchto zemí, aby zajistili pro Ukrajinu „to, co potřebuje, aby uspěla“. Někteří účastníci volali po vystupňování této vojenské asistence včetně dodávek systémů protivzdušné obrany nebo stíhaček. Biden v této polské metropoli řekl: „USA a další země nepoleví v podpoře Ukrajiny a Rusko ve své válce proti sousední zemi nikdy nezvítězí.“
Biden poté země takzvané bukurešťské devítky označil za přední linii kolektivní obrany, a ocenil počínání jejich prezidentů a premiérů od začátku ruské invaze na Ukrajinu. Dále řekl: „Víte lépe než kdokoli jiný, co je v tomhle konfliktu v sázce, nejen pro Ukrajinu. Věci se radikálně změnily a my musíme zajistit, abychom je změnili zpátky,“
Zkuste se nad tím zamyslet. Co by se muselo stát, aby Ukrajina v této válce s Ruskem vyhrála? No musely by se přidat do tohoto válečného konfliktu státy NATO a k tomu slouží B9. Samozřejmě se to veřejnosti prodá tak, že je to pro naši ochranu a bezpečí i přestože angažmá států B9 ve válce na Ukrajině bude mít na tyto státy právě opačný efekt.
Závěr
B9 byla vytvořená proto, aby státy v ní byly obětovány v nekonečné a vysilující válce s Ruskem, zatímco zbylé státy NATO se přímo od tohoto konfliktu budou distancovat a maximálně dodají zbraně a peníze. Z toho co říká Biden a Stoltenberg doslova mrazí. Česká Republika, která je také členem B9 by také měla být obětována a to je něco, čemu musíme zabránit. Už teď je 5 minut po dvanácté a spící veřejnost si neuvědomuje co se za jejími zády děje.
Nezávislost naší redakce můžete podpořit finančním darem v jakékoliv výši bankovním převodem na účet:
2400157743/2010
QR kód obsahuje údaje k platbě. Výši částky si určíte sami.
Staňte se naším redaktorem.
Facebook komentáře