Pátek , 3 února 2023

Co musí rodiče vědět o změně pohlaví

Změna pohlaví dětem ubližuje nejen fyzicky a psychicky, ale také způsobuje zdravotní potíže.

„Výzkum vzbuzuje pochybnosti o nátlaku dát dětem operaci a hormony ke změně pohlaví“

Před několika měsíci za mnou přišla 16ti letá pacientka se stížností na intenzivní menstruační křeče. Za 30 let praxe v pediatrii jsem tento problém úspěšně vyléčila, protože je přímočarý. Ale když jsem viděla tuto pacientku, byla jsem šokována a nevěděla jsem co mám dělat.

Otevřela jsem dveře a uviděl pacienta s plnovousem, hlubokým hlasem, fialovými vlasy, lakem na nehty a v šatech.

"Jak se dneska máte?" Zeptala jsem se a okamžitě jsem pocítila vlnu smutku, protože jsem toho člověka znala jako dívku mnoho let.

"Co se děje?" Zeptala jsem se.

"Mám menstruace, které jsou mimo kontrolu a jsou opravdu bolestivé," řekl můj pacient.

Ptala jsem se na mnoho otázek, včetně toho, jaké léky jí byly v současnosti předepsány bez mého vědomí. Dozvěděla jsem se, že moje pacientka užívá perorální antikoncepci (estrogen a progesteron) a také testosteron. Nikdy, za 30 let, jsem neviděla pacienta, který by tuto kombinaci léků dostal od lékaře.

Zírala jsem na svého pacienta se znepokojivou nejistotou ohledně diagnózy. Když jsem si předtím v takových případech nevěděla rady, zavolal jsem na pomoc kolegu. V tomto případě mě nenapadlo, komu bych zavolala. Upřímně řečeno, vůbec jsem nevěděla, co mám pro tohoto pacienta udělat. Mohla jsem toho člověka poslat na transgender kliniku, která, jak jsem věděla, dávala kombinaci pilulek, a nevěřil jsem, že by to bylo dobré pro zdraví mé pacientky. Mohla jsem  poslat tuto osobu na gynekologii nebo k internistovi, ale nevěděla jsem, zda ví co mají dělat, o něco víc než já. Můj pacient i já jsme uvízli.

Přechod dětem ubližuje nejen fyzicky a psychicky, ale také způsobuje zdravotní konflikty. Lékaři se ocitají v protikladu k léčbě, kterou podávali jiní lékaři. Protože lékaři často mezi sebou nesouhlasí, rozdělení mezi nimi je nyní bezprecedentní.

Proč si děti mění pohlaví? U mnohých je léčba řízena rodiči. Děti souhlasí s tím, co rodiče, lékaři a učitelé cítí, že je třeba udělat. To přináší vážné problémy.

Za prvé, děti do 21 let postrádají dostatečnou kognitivní nebo emocionální zralost, aby se mohly rozhodnout s těmito druhy dlouhodobých následků. Jinými slovy, 16ti letý člověk si doslova nemůže uvědomit, jak ho rozhodnutí ovlivní roky dopředu. Dospělí, kteří nedokážou rozpoznat tento aspekt normálního kognitivního vývoje, akorát dokazují, že se o vývoji dítěte buď neučili, nebo mu nerozumí, nebo je jim to jedno.

Za druhé, bude zajímavé sledovat, kolik transgender dětí skutečně samo projde kompletním chirurgickým přechodem. Zeptala jsem se, zda má pacient v úmyslu podstoupit hysterektomii (odstranění dělohy, čímž dokončí přechod na muže). Odpověď byla: „Ach ne! To bych nikdy neudělala."

Bude také zajímavé sledovat, kolik chlapců bude souhlasit s chirurgickou kastrací. Když na to přijde, myšlenka změny pohlaví je přitažlivá pro mnoho dospívajících, ale tento sentiment může kolísat, když dojde přímo na operace, které se týkají změny každé části jejich těla.

Vypadat jako chlapec, když jste geneticky žena, nebo jako dívka, když jste geneticky muž, je jedna věc. Ale uříznout prsa a udělat hysterektomii nebo odříznout penisy a varlata je úplně něco jiného.

To vyvolává otázku: Co teenageři skutečně potřebují a chtějí?

Chtějí řešení své bolesti a zmatku ohledně jejich pohlaví.

Deprese a úzkosti ve Spojených státech raketově vzrostly a dosáhly nebývalé úrovně. Deprese pramení z pocitu osamělosti, izolace, nepřijetí a plného sebepohrdání. Základem deprese je často sebenenávist.

Jinými slovy, mladá dívka se nenávidí a mladý chlapec nenávidí sám sebe. Je možné, že se deprese, úzkost a genderová dysforie prolínají? Pokud ano, diagnóza by se tím ještě zhoršila. Ve skutečnosti je diagnóza genderové dysforie stanovena především na pocitech.

Kritéria DSM-5 (diagnostický a statistický manuál duševních poruch) pro diagnostiku genderové dysforie jsou následující: výrazná neshoda mezi prožívaným/vyjádřeným pohlavím a primárními a/nebo sekundárními pohlavními charakteristikami; silná touha zbavit se svých primárních a/nebo sekundárních sexuálních charakteristik; silná touha po primárních a/nebo sekundárních sexuálních charakteristikách druhého pohlaví; silná touha být jiného pohlaví; silná touha po tom, aby se s vámi zacházelo jako s druhým pohlavím (nebo jiným alternativním pohlavím, které se liší od pohlaví, s kterým jste se narodily); a silné přesvědčení, že jeden má typické pocity a reakce druhého pohlaví.

Jako oddaný zastánce dětí vždy akceptuji a podporuji pocity dítěte. To však nevyžaduje povzbuzování dítěte, aby na tyto pocity jednalo způsobem, který by mu mohl ublížit. Průzkum Institutu pro výzkum a hodnocení založený na několika studiích dospěl k závěru, že je nejlepší nenabízet okamžitou přechodnou léčbu vedoucí k změně pohlaví.

Tento prestižní tým došel následujícímu závěru:

„Mnoho vědeckých agentur – jak amerických, tak mezinárodních – nedoporučuje lékařský ‚přechod‘ pro mladé, protože výzkum, který tvrdí, že prokazuje pozitivní účinky hormonů měnících pohlaví nebo chirurgických zákroků, je metodologicky chybný a není vědecky spolehlivý.

Omezení těchto studií zahrnují nedostatek kontrolních skupin, malé velikosti vzorků, zaujaté názory, negeneralizovatelné studijní populace, krátké doby sledování a vysoký počet ztrát kvůli přerušení sledování."

Ale zatímco studie podporující chirurgické zákroky na změnu pohlaví a hormonální léčbu u dětí měly obecně špatnou kvalitu, opak byl pravdou u studií vyvolávajících obavy z těchto zákroků.

„Studie zjišťující negativní výsledky změny pohlaví z hlediska medicíny mívají odpovídající vědeckou kvalitu. Jinými slovy, spolehlivé studie prokázaly škodlivé účinky. ‚Bezpečné čekání‘ je možnost doporučená mnoha vědeckými agenturami. Znamená to odložit transgenderové zásahy pro genderově zmatené děti nebo mládež na delší dobu, během níž může proběhnout poradenství a může se odehrát přirozený proces odporu nebo umírněnosti.

Jedním z často uváděných argumentů k vynucení podpory pro změnu pohlaví u dětí je, že to může zabránit sebevraždě. Opět se zdá, že důkazy podporující toto tvrzení chybí, uvedl institut.

„Výzkum neukazuje, že lékařská změna pohlaví je nezbytná k prevenci sebevražd. Ve skutečnosti existují důkazy, že léčebné přechodové procedury mohou zvýšit riziko sebevraždy u pohlavně zmatených dospívajících.

„Zjistilo se, že široce citované studie, které tvrdí, že sebevražednost u pohlavně zmatené mládeže snižují hormonální a chirurgické zákroky, mají významné metodologické nedostatky, a proto by se na ně nemělo spoléhat. Vědecky podložené studie nezjistily buď žádné snížení nebo naopak zvýšení sebevražednosti transgenderů poté, co mladí lidé podstoupili léčebné procedury napříč pohlavími.

Vzhledem k nejisté kvalitě důkazů podporujících změnu pohlaví u dětí je obtížnější ospravedlnit rizika.

Dávat dětem hormony a operace je ze své podstaty nebezpečné. Existuje také možnost nesprávných diagnóz genderové dysforie a nerozpoznaných současných výskytů více nemocí, které mohou být přítomny, včetně jiných problémů duševního zdraví. S nedostatkem solidních lékařských údajů, které jasně, spolehlivě a opakovatelně ukazují, že děti, které se léčí s genderovou dysforií, jsou v dospělosti šťastnější, zdravější a spokojenější, vypadá podávání hormonů měnících život dětem a chirurgický zákrok jako špatná rada.

Genderová dysforie by měla být řešena nejprve s praktickým dětský lékařem a měla by zahrnovat dlouhé diskuse o možných přínosech a známých rizicích, která se musí časem objevit.

Rodiče se musí naučit, jak složitá je problematika genderové dysforie. Existují psychologické, vývojové, sociální a fyzické problémy, které je třeba řešit, a to vyžaduje čas.

Spíše než hledat snadná řešení na dítě, abychom vyřešili problém (což se lékaři naučili dělat), musíme zpomalit. Děti si zaslouží přísun moudrosti a pravdy od dospělých.

Musíme být dostatečně silní, abychom dali dětem čas, který potřebují, aby dospěly do bodu, kdy mohou činit rozhodnutí, která změní jejich život. Koneckonců – oni budou žít s důsledky těchto rozhodnutí, ne my.

Překlad: Martin Kirschner (www.vipnoviny.cz), Zdroj: theepochtimes.com

Sdílet článek na sociálních sítích:

O Meg Meeker

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.