Vlevo Paramahansa Jógánanda a vpravo Mahátma Gandhí
Mahátma Gándhí, byl jeden z největších politických a duchovních vůdců Indie a indického hnutí za nezávislost na Britském impériu. Gandhí praktikoval takzvanou Ahinsu (nenásilí) a snažil se ji uplatňovat ve svém životě. Podle jeho názoru by se jedinec nikdy neměl dopouštět násilí. Jak můžeme vidět z historie, tak tato metoda byla úspěšná ve větším měřítku, protože se mu podařilo vyhnat Brity z Indie. Fungovala by však tato metoda na individuální úrovni?
Nedávná událost na Filozofické fakultě UK v Praze, kdy útočník postřílel 14 lidí mě donutila se zamyslet se nad tím, jak by v takové situaci jednal Gandhí. Hledal jsem informace o jeho životě a podařilo se mi zjistit, jak by se Gandhí zachoval v tváří tvář takovému šílenci, který hlava nehlava střílí do nevinných lidí.
Podařilo se mi najít text z knihy Životopis Jogína 2, kde je zachycen rozhovor s Paramhansou Joganandou a Gandhím. Jogananda je dosud považován za jednoho z největších světců Indie, který v letech 1920 – 1932 podnikl cestu do Spojených států, aby zde učil Józe a pravému učení vedoucímu k dosažení osvícení. Z toho vyplývá, že rozhovor byl veden mezi dvěma velkými mysliteli Indie.
Zde je přepis rozhovoru z knihy:
Jogananda: Gandhiho jsem se zeptal: ´Kdyby do vaši vesnice přišel nějaký šílenec a začal střílet na všechny kolem, jak byste se s takovou situací vypořádal?´
Gandhí: ´Nechal bych se zastřelit jako první´.
Jogananda: Už jsem k tomu nic neřekl. Ale ve skutečnosti by taková oběť nevyřešila nic, protože šílenec by postřílel celou vesnici. Ahinsá je pouze relativní pojem, stejně jako všechno ostatní v tomto relativním světě. Člověk ji musí praktikovat duševně, ale ne vždy je vhodné užívat ji doslovně. Asi je mnohem odvážnější tygra zastřelit, je-li to možné, a právě tak zastřelit jednoho šílence, než ho nechat pozabíjet stovky nevinných.“
Ačkoliv si Jogananda vážil Gandhího a prohlásil ho za jednoho z největších gurů v Indií, tak v otázce Ahinsi s ním nesouhlasil, minimálně v otázce šílence, který chce postřílet celou vesnici.
Jogananda učil, že lidský život je velmi cenný. Říkal, že je lepší zabít chřestýše na zahradě, než kdyby kvůli němu měl přijít o život člověk. Učili, že člověk si nemá přát ubližovat živým tvorům a dělat to záměrně. Pokud však není jiná možnost, a jsou ohroženy životy lidí, tak by neměl váhat eliminovat nebezpečí.
Na druhé straně je znám příběh Joganandy, kdy se v indické džungli setkal s tygrem. Tenkrát si Jogananda pomyslel „Bůh se mi zjevil prostřednictvím tohoto zvířete“ a afirmoval si, že mu nehrozí žádné nebezpečí. Tygr přistoupil k Joganandovi, lehl si na záda a nechal se Joganandou podrbat na břiše, jako nevinné kotě. Z toho vyplývá, že i Jogananda dokázal praktikovat Ahinsu, kdy skrze moc svých myšlenek „zneškodnil“ nebezpečí bez ztráty na životech. V Indii se říká, že pokud ve volné přírodě potkáte tygra, tak je to to poslední, co v životě uvidíte.
Ať už v Číně, nebo Indii jsou známy příběhy Mudrců, jenž žili roky mezi divokými zvířaty a nic se jim nestalo. Mnozí se domnívají, že za to mohla jejich duchovní moc, kterou zvířata cítí a neodváží se na lidi s vysokou úrovní vědomí zaútočit.
Rozhovor mezi Gandhím a Joganandou řeší dilema, zda se nechat zastřelit jako první, nebo raději zastřelit šílence se samopalem v ruce, který chce povraždit celou vesnici. Ačkoliv se Joganandovo řešení (zastřelit jednoho šílence, než ho nechat pozabíjet stovky nevinných lidí) zdá jako nejlepší, tak konečné rozhodnutí je na každém z nás, jak bychom reagovali, kdybychom se v takové situaci ocitli.
Jogananda dokázal silou svých myšlenek zkrotit tygra, ale jak z rozhovorů vyplývá, tak na šílence se samopalem, by raději použil samopal.
Kdo z těchto velkých mudrců má podle vás pravdu? Preferovali byste přístup Gandhiho, nebo Joganandy. Napište do komentáře.
Nezávislost naší redakce můžete podpořit finančním darem v jakékoliv výši bankovním převodem na účet:
2400157743/2010
QR kód obsahuje údaje k platbě. Výši částky si určíte sami.
Staňte se naším redaktorem.
Facebook komentáře