Generace Z, tedy lidé narození přibližně mezi lety 1996 a 2010, přichází na pracovní trh s odlišným přístupem k práci a životní rovnováze než předchozí generace. Mladí lidé dnes kladou větší důraz na kvalitu života, osobní rozvoj a mentální pohodu než na tradiční pracovní model, kde je normou odpracovat 40 hodin týdně. S tím, jak se jejich pohled na práci mění, formují se i nové trendy a požadavky na pracovním trhu.
Vyhoření a priorita mentálního zdraví
Vyhoření je fenomén, který se v posledních letech stal velkým tématem, a právě generace Z je často první, která o něm otevřeně mluví a vyžaduje preventivní kroky od zaměstnavatelů, jako jsou benefity na wellness, možnost flexibilní pracovní doby, nebo zahrát si pin-pong během přestávky se svými spolupracovníky.
Mladí lidé nevidí smysl v tom, proč by měli trávit v práci 40 hodin týdně, nebo přesčasy, když si o moc víc peněz nevydělají a nikam se finančně neposunou po zaplacení všech složenek a výdajů.
Petra Stupková, zakladatelka advokátní kanceláře Legitas říká:. „Jestli si vyděláte 80 tisíc měsíčně a budete víceméně v klidu, nebo 120 tisíc a budete se muset hodně otáčet, tak to si současná generace zvolí klid a peněz tak akorát na sójové latté. Na byt v Praze to už stejně asi nebude.“
Generace Z odmítá někomu dělat „otroka“. A proto raději volí způsob pasivní práce, kterou si v kanceláři „odsedí“ pár dní v týdnu (v angličtině se tomu termínu říká „quiet quitting“, neboli rezignace na práci). A pokud se něco zaměstnavateli nelíbí, tak má smůlu.
Šéfka náborářské společnosti ManpowerGroup Jaroslava Rezlerová říká: „Zaměstnavatelé musí dbát na jejich nižší úroveň akceptace stresu a tlaku. Jinými slovy, tlačit a dělat dusno u téhle generace nefunguje. Když se jim to nebude líbit, seberou se a půjdou pryč. Zakrátko si najdou práci jinde, mají otevřené možnosti i za hranicemi.“
Generace Z: Novodobá šlechta mění podmínky na pracovním trhu
Jedním z nových benefitů, který firmy zavádějí je, že si můžete během pracovní doby zdřímnout.
Generace Z tlačí na pracovní trh, aby se stal přístupnějším a respektoval individuální potřeby zaměstnanců. Ačkoliv to může být pro některé firmy výzvou, mnoho zaměstnavatelů se přizpůsobuje, protože jednoduše nemá na výběr.
Generace Z je otevřenější novým názorům a chtějí pracovat efektivně, ale „aby se tak stalo, musí dostat prostor. Jinak mohou rychle ztratit zájem, nebo dokonce změnit práci, pokud nenaplňuje jejich osobní volby. Tato hluboce zakódovaná rychlost často vede ke zkratkovitému jednání,“ upozorňuje Jan Císař, zakladatel agentury Strateggo a spoluzakladatel platformy GenSight.
Zavádí se proto kratší pracovní týdny, hybridní modely práce a důraz na mentální zdraví zaměstnanců. Tento posun nakonec vede ke změně pracovních podmínek pro všechny generace, neboť se stále více ukazuje, že flexibilita a rovnováha mezi prací a osobním životem jsou cestou k dlouhodobějšímu pracovnímu úspěchu.
Odklon od 40hodinového pracovního týdne
Generace Z se vyznačuje tím, že nesdílí představu o práci jako o hlavní náplni života. Dnešní mladí lidé otevřeně odmítají tradiční strukturu pracovního týdne a mnozí z nich by raději pracovali méně hodin za nižší mzdu, pokud by to znamenalo více volného času. Tento posun vychází částečně z jejich hodnotových priorit, kde osobní život, koníčky a mentální zdraví často zaujímají přednější místo, než práce.
Seznam Zprávy píšou o generaci Z: „Váží si svého volného času, preferují volnější pojetí pracovní doby a není pro ně normální pracovat přesčas. Nastupující mladá generace mění podle odborníků podmínky na trhu práce k lepšímu i pro starší pracovníky.“
Mnozí příslušníci generace Z vnímají dlouhé pracovní hodiny jako zbytečně náročné a málo přínosné pro jejich celkové blaho. Práce na plný úvazek bývá podle nich příliš stresující a vede k rychlému vyhoření. Toto vnímání je podpořeno i tím, že generace Z vyrůstala v době, kdy se hodně hovořilo o mentálním zdraví, osobním a duchovním rozvoji a o tom, jak stres a přepracování negativně ovlivňují život.
Lukáš Investor ve svém YouTube videu říká: „Počet odpracovaných hodin na jednoho pracovníka je na historicky nejnižších úrovních. Pracujeme méně než kdykoliv v historii. A především evropské země zažívají největší pokles v odpracovaných hodinách. V Americe počet odpracovaných hodin ani zdaleka tolik neklesl.“
Foto: Srovnání počtu odpracovaných hodin týdně v Evropě (Německo, Norsko, Švédsko) a v USA. Zdroj: OECD
Nový pohled na hodnotu práce a volného času
Generace Z si velmi cení volného času, který považuje za klíč k celkové spokojenosti a vyváženému životnímu stylu. Na rozdíl od předchozích generací, které často stavěly kariéru na první místo, Generace Z se snaží najít rovnováhu mezi prací a osobním životem. Mladí lidé upřednostňují práci, která jim umožní růst a rozvíjet se, ale která zároveň respektuje jejich potřebu vyváženého života.
Tento nový přístup k práci nutí firmy přehodnotit své nabídky a požadavky. Pro zaměstnavatele to znamená vytvořit pracovní prostředí, které podporuje flexibilitu, respektuje osobní potřeby zaměstnanců a dává jim možnost najít v práci smysl, aniž by přitom museli obětovat své osobní hodnoty.
Závěr
Změna, kterou generace Z přináší na pracovní trh, ukazuje, že práce nemusí být nutně synonymem sebeobětování a stresu. Tento přístup by mohl být inspirací i pro další generace, které by si tak mohly najít nové způsoby, jak dosáhnout spokojenosti a vyváženosti v práci i v životě. Je možné, že v budoucnosti většinu profesí nahradí roboti a AI, takže lidé budou pracovat ještě míň.
I přestože se firmy snaží v poslední době maximálně vyhovět příslušníkům generace Z, pro některé už ani to není dostačující a mnozí z nich o hledaní práce již ztratili zájem. Někteří začali dělat influencery, youtubery, investory do kryptoměn, nebo si příležitostně vydělávají na sezónních pracích.
O generaci Z vznikl tří dílný seriál Gezet, který komickým způsobem popisuje životy a ambice této generace:
Facebook komentáře