Volby jsou základním kamenem demokracie, ale jejich integrita může být ohrožena různými formami manipulace. V posledních letech se v České republice objevily diskuse o korespondenčním hlasování, které budou poprvé zavedeny pro volby do Poslanecké sněmovny v říjnu 2025. Tento článek zkoumá, jak by politické neziskové organizace (PNO) teoreticky mohly zneužít korespondenční hlasování k ovlivnění volebních výsledků, a zda existují obavy, že by nadcházející volby mohly být díky tomuto systému zfalšovány.
Co je korespondenční hlasování?
Korespondenční hlasování, známé také jako hlasování poštou, umožňuje voličům odeslat svůj hlas poštou, aniž by museli fyzicky navštívit volební místnost. V České republice byl tento systém zaveden pro volby do Poslanecké sněmovny v říjnu 2025, aby „usnadnil“ hlasování pro přibližně 400 000 až 600 000 Čechů žijících v zahraničí. Podle Ministerstva zahraničních věcí ČR se očekává, že se voleb zúčastní desítky tisíc voličů z ciziny. Pro hlasování poštou se voliči musí zaregistrovat na speciálním seznamu voličů u českého velvyslanectví nebo konzulátu, podat žádost o hlasovací materiály a odeslat svůj hlas do stanoveného termínu.
Proces zahrnuje několik bezpečnostních opatření, jako je ověření totožnosti voliče a použití identifikační karty, která je součástí hlasovací obálky. Navíc je nutná předchozí registrace na velvyslanectví nebo konzulátu kde je volič zapsán na volební seznam, což zajišťuje další kontrolu identity. Poté volič obdrží identifikační lístek (IL) s údaji o voliči, doručovací obálku, úřední obálku a informace o způsobu hlasování, včetně odkazu na internetové stránky, kde si volič může vytisknout hlasovací lístky. Právě IL je klíčový, aby byl korespondenční hlas uznán, protože potvrzuje, že hlasující je oprávněn volit a proto musí být zaslán v doručovací obálce spolu s hlasovacím lístkem.
Přesto tento systém vyvolal obavy, zejména mezi opozičními politiky, kteří tvrdí, že může být zneužit k manipulaci s volebními výsledky. Tyto obavy zahrnují možnosti, jako je sběr hlasovacích lístků (ballot harvesting) nebo manipulace s identifikací voličů.
„Tam kde jsou korespondenční volby je i podvod“, řekl Donald Trump.
Možnosti zneužití korespondenčního hlasování
Korespondenční hlasování přináší výhody, jako je zvýšení volební účasti, ale zároveň otevírá prostor pro potenciální zneužití. Mezi teoretické způsoby manipulace patří:
- Sběr hlasovacích lístků (ballot harvesting): Sorošovy PNO nebo jiné organizace by mohly shromažďovat hlasovací obálky od voličů, kteří nemohou nebo nechtějí hlasovat sami, a manipulovat s těmito hlasy ve prospěch určitých kandidátů nebo stran. Tato praxe může být zneužita k neetickému ovlivnění voleb. Například PNO nabídne voličům v zahraničí peníze výměnou za IL a korespondenčně bude hlasovat za něj. V tento moment už nikdo nikdy nedohledá, zda skutečně korespondenčně hlasoval ověřený volič, nebo PNO. Jinými slovy, jakmile konzulát, nebo velvyslanectví vydá IL občanovi ČR, který žije v zahraničí, tak se z tohoto IL v podstatě stává cenný papír s kterým může obchodovat s kýmkoliv, kdo má zájem za něj volit a ovlivnit tak politické dění v ČR.
- Manipulace s identifikací voličů: Pokud systém ověřování totožnosti není dostatečně robustní, mohly by být hlasy odevzdány za fiktivní nebo neoprávněné osoby. PNO s přístupem k databázím nebo sítím kontaktů by teoreticky mohly takové praktiky organizovat.
- Ovlivňování voličů: PNO by mohly využít svůj vliv k přesvědčování voličů, aby hlasovali určitým způsobem, například prostřednictvím cílených kampaní nebo poskytováním „pomoci“ při vyplňování hlasovacích lístků.
V zahraničí, například v USA, byly zaznamenány případy zneužití korespondenčního hlasování, jako například v roce 2018 v Severní Karolíně, kdy byly volby zrušeny kvůli manipulaci s hlasovacími lístky. Nicméně podle studií, jako je ta od Brennan Center for Justice, je volební podvod obecně vzácný, a to i při korespondenčním hlasování.
Obavy v České republice
V České republice vyvolalo zavedení korespondenčního hlasování značnou diskusi. Opoziční strany, zejména hnutí ANO vedené Andrejem Babišem a Strana svobody a přímé demokracie (SPD), se postavily proti tomuto systému. Babiš v roce 2024 prohlásil, že korespondenčním hlasováním „riskujeme podvod a ohrožujeme demokracii,“ a přirovnal ho k údajným problémům s volbami v USA.
„Je pravda, že ty volby budou na velvyslanectvích, že tam není žádná kontrola v rámci tý volební komise. My jsme tam chtěli mít zástupce, to oni odmítli, má to pod sebou pan Lipavský (ministr zahraničí, pozn. red.), všichni, co to organizují, jsou jeho podřízení. Tak snad tam ty podvody nebudou. I když samozřejmě je to mimo kontrolu občanů a stran, které se zúčastní voleb,“ řekl Andrej Babiš z politické strany ANO.
Podobně Radim Fiala z SPD varoval, že korespondenční hlasování může narušit důvěru ve volby tím, že ohrozí tajnost hlasování.
Politolog Lubomír Kopeček v rozhovoru pro POLITICO poznamenal, že navrhovaný systém je složitý a pravděpodobně odradí mnoho potenciálních voličů, což snižuje riziko masového zneužití. Přesto opoziční rétorika zdůrazňuje potřebu přísného dohledu nad volebním procesem.
Právník a politik ze strany PRO Jindřich Rajchl se obává, že korespondeční hlasování v říjnů 2025 bude „zmanipulované“:
Volby v říjnu 2025 a potenciální rizika
Volby do Poslanecké sněmovny, naplánované na 3. a 4. října 2025, jsou prvními, kdy bude korespondenční hlasování plně implementováno pro Čechy žijící v zahraničí. Podle odhadů má možnost hlasovat 400 – 600 tisíc Čechů žijících v zahraničí, což je výrazný nárůst oproti 13 000 hlasům zahraničních voličů v roce 2021. Tento nárůst vyvolává obavy, že korespondenční hlasování by mohlo být zneužito k falšování voleb, jak tvrdí někteří opoziční politici, včetně Andreje Babiše, Jindřich Rajchla a Radima Fialy.
Ačkoli neexistují konkrétní přímé důkazy o plánovaném zneužití korespondenčního hlasování, tak zkušenost s korespondenčním hlasováním v USA a opoziční rétorika zdůrazňují potřebu přísného dohledu.
Závěr
Korespondenční hlasování je důležitým krokem k rozšíření volebních práv pro Čechy žijící v zahraničí, ale přináší také potenciální rizika. Sorošovy PNO by teoreticky mohly zneužít tento systém k ovlivnění volebních výsledků, například prostřednictvím sběru hlasovacích lístků nebo manipulace s identifikací voličů. Opoziční politici varují, že volby v říjnu 2025 by díky korespondenčnímu hlasování mohly být zfalšovány, ale tyto obavy zatím nejsou podloženy důkazy.
Pro zajištění integrity voleb je nezbytné, aby volební orgány a nezávislé organizace pokračovaly v přísném dohledu nad procesem korespondenčního hlasování. Transparentnost, robustní ověřovací mechanismy a aktivní zapojení občanské společnosti jsou klíčem k tomu, aby volby v roce 2025 odrážely skutečnou vůli voličů.
Facebook komentáře