Sázíte často a nevyhráváte? Jak je možné, že ti co sázejí často a mají promyšlenou „strategii“, tak nevyhrávají a ti co vsadí poprvé v životě, tak vyhrají milióny? Existuje vůbec nějaká spravedlnost pro sázkaře?
Z historie jsou známe případy lidí, kteří neuměli hrát, ale něco uvnitř, říkejme tomu „intuice“ jim napovědělo, že mají vsadit a na první dobrou a vyhráli.
V knize Největší záhady svět – Zázračné události jsou zaznamenány tyto neuvěřitelné příběhy šťastných výherců:
„Nejčastěji vyhrávají v nejrůznějších loteriích, kasinech, automatech či sázkách lidé, jimž „něco“ z jejich nitra napovědělo, aby vsadili a hráli s přesvědčením, že vyhrají. Pozor však, tento vnitřní hlas nesouvisí s naší verbalizovanou touhou vyhrát či s představou částky, po níž s konkrétním účelem zatoužíme a z toho důvodu se rozhlédneme, v jaké hře či při jakém hazardu by se dala získat. Vnitřní hlas nepoužívá slova, netouží po penězích, nemá naše špatné vlastnosti, obvykle je to jistý druh nutkání, které je někdy s naší rozumovou osobností i v příkrém rozporu. Kant o tomto hlase prohlásil, že jde o kus našeho společného boha, který vede všechny lidi na stejné niti.
Vnitřní hlas nám radí, jak se v jistých případech zachovat, zda jednat rychle, či naopak zachovat pasivitu. Lidé potlačující tento hlas a upřednostňující volání svého rozumu se dostávají často do úzkých, hromadí neúspěchy, častěji je postihují životní pohromy a poté hořekují na svůj prokletý osud, nebo v lepším případě na nedostatek šťastných náhod, které se v pravidelné frekvenci objevují v životech jiných.
Vnitřní hlas nám ovšem napovídá nejen kdy a kde hrát o peníze, ale fakticky nám staví bílé milníky podél celé naší cesty životem. Rozhoduje například i o tom, zda nám jsou někteří lidé sympatičtí či nikoli a zda jim můžeme věřit. Můj kolega Richter jednoho dne prodal svůj skvělý dům v Kalifornii a nastěhoval se do podnájmu. Poslechl svůj vnitřní hlas a záhy nelitoval. Jeho bývalý dům byl brzy zničen při zemětřesení. Lidé naslouchající svému vnitřnímu hlasu opouštějí výhodná zaměstnání, stěhují se, vyměňují přátele, a s odstupem let pak zjišťují, jak významný a šťastný byl jejich tehdejší zdánlivě nelogický krok.
Hra a výhra je nejvhodnější způsob, jak přeměřit a kvantifikovat spolehlivost vnitřních hlasů, byť vedoucích k pouhému získání finančních prostředků.
Paní Monková z Mnichova nikdy nehrála a za celý život si nekoupila ani jediný los. Byla příliš opatrná a nikdy zbytečně neutratila ani fenik. Jednoho dne vycházela z obchodního domu stojícího přímo proti staré radnici. Nesla nákupní tašky a byla zcela uštvaná od vánočního shonu. Najednou se nutkavě ohlédla a spatřila stánek Lota. Postavila tašky, vytáhla peněženku a z ní desetimarkovou bankovku. Dostala od prodavače lístek a schovala jej do peněženky. Byla tak unavena, že nebyla schopna ubránit se svému vnitřnímu hlasu, vydávajícímu nesmlouvavý povel k uvedenému činu. Sotva tašky znovu pozvedla, hořce své neuváženosti litovala a lála si za „hloupost“, jíž se dopustila. Zanedlouho se však dozvěděla, že vyhrála milion marek!
Britský občan Henry Paine byl zdrcen ztrátou své ženy. Pochoval ji před týdnem a od té doby bloudil ulicemi Londýna jako ve snách. Nejedl, nespal, nepil a cítil v hlavě nepřetržité šumění. Zapomněl, že je zaměstnán, a vůbec už ho nenapadlo zatelefonovat do práce a omluvit svou absenci. Když se v podvečer už sotva vlekl ulicemi, vstoupil mimoděk do sázkové kanceláře a jako ve snách vyplnil sázkový tiket, tipující výsledky evropského poháru v kopané. Paine netušil, co vyplňuje, o fotbale, a zvláště o evropském, měl velice mlhavé představy. Přesto mu vyšly všechny tipy a vyhrál nebývalou sumu čtyř set tisíc liber, aniž by tušil, že na sázence prvně uvedený tým znamená vždy domácí hráče, zatímco druzí jsou hosté!
Účetní z veřejné stravovny v Las Vegas, George Stafford se právě dozvěděl, že jeho žena a pětiletý syn byli těžce zraněni při autonehodě. Upustil telefonní sluchátko a vykročil na ulici. Z nemocnice jej po dvou hodinách nářků vykázali. Nedovolili mu spatřit zraněné, protože leželi na operačních stolech. Stafford putoval nočním městem, pojídal hamburgery a zapíjel je chlazenou kolou. Netušil, v jaké čtvrti se nachází, ztratil představu o čase a ani jej nenapadlo, že jeho obličej a nachýlená postava představují jakéhosi účetního z veřejné stravovny, George Stafforda.
Vstoupil do kasina a usedl k ruletě, vhodil na stůl stodolarovku, takže pomocník krupiéra byl nucen donésti mu žetony. Stafford se na ně udiveně díval. Nechápal, k čemu jsou žetony, takže jej krupiér musel o způsobu vkladů do hry poučit.
Sázel na červenou a vždy celou částku. Vyhrál pětkrát za sebou. Poté vsadil na černou. Ihned nato vsadil na šestici čísel, vyhrál naráz několikanásobek. Vsadil na šestku, a vyhrál pětatřicetinásobek sázky. A pak sázel jedenáctkrát na červenou, krupiér byl nucen jej omezit horním limitem sázek. Stafford mávl rukou. Omezení mu nevadilo. Přešel k vedlejšímu stolu a vyhrál patnáctkrát za sebou z různých kombinací sázek a z žádného tipu mu neunikl ani pěťák.
Sázel a vyhrával. Všechno činil s velice nezaujatým obličejem. Ani ho nenapadlo, že něco vyhrává a co vlastně barevné žetony představují.
Zaměstnanci kasina Gold Star byli už zoufalí. George Stafford vsadil během šesti zběsilých nočních hodin dvěstědvakrát a vyhrál celkem sedm set tisíc dolarů, aniž by mu selhal byť třeba jediný tip. Ve čtyři ráno sázet přestal a vyšel na ulici. Nad obzorem právě začalo svítat.
Vzpomněl si, kdo je a co se předtím stalo, a vykročil k nemocnici. Syn i manželka operaci přežili a měli i dobrou vyhlídku na rekonvalescenci. Stafford se díval udiveně na hromadu peněz, které by v zaměstnání nevydělal ani za celý život.“
Závěr
„Všechny tři uvedené případy mají jedno společné. Výherci závratných částek se na několik chvil či hodin zbavili pod tlakem zvláštních okolností „rozumu“ a jednali výhradně dle pokynů svých vnitřních hlasů. Pak postupovali bez jediného mylného kroku k cíli, za nímž stál ohromující finanční zisk.“
Říká se, že tam kde zaměřujeme pozornost, tam to roste. Pokud máte obavy z prohry, tak prohrajete, pokud si vizualizujete výhru, pak vyhrajete. Jak vyplívá z příběhů, tak úplně nejlepší stav mysli, je „bez záměru“ a „svěření svého osudu do Božích rukou“ s myšlenkou, že už jste vyhrál/la.
Pokud vám tedy váš vnitřní hlas říká, že byste měli dnes vsadit na určitou peněžní hru, pak byste tak zřejmě měli učinit, protože životní příběhy výše uvedených lidí dokazují, že možná vám tím vyšší vedení chce sdělit: „Tohle je váš šťastný den“.
Facebook komentáře