Odborníci jsou zvláštní třídou propagandistů manipulujících vědomím, říká vědec Kara-Murza

Autor: Martin Kirschner.

Každá země má své Flégry, kteří jsou pasováni do role „odborníka“ aby hájili zájmy zkorumpované vlády.

Není odborník, jako odborník. Jsou odborníci, kteří říkají své názory za něž jsou placení. Pak jsou odborníci, kteří by rádi řekli své názory na základě svého nejlepšího vědomí a svědomí, ale nic neřeknou, protože se obávají ztráty zaměstnání. Systém toho všeho způsobuje, že se ke slovu dostanou pouze placení odborníci s předem danými notami a jiní odborníci zůstávají v pozadí.

O tomto problému píše i ruský vědec Sergej Georgijevič Kara-Murza ve své knize „Manipulace vědomím“. V této knize se dozvíte, že termín slova „odborník“, „expert“ je v dnešní době zprofanovaný a že za takového člověka může být prakticky označen kdokoliv kdo plní plány určité skupiny lidí.

Citát je ze strany 185 této knihy:

„Autorita vědy a politiky

„V moderní západní politice se jednou z důležitých osobností stal odborník (expert), přesvědčující společnost o výhodách, nebo nevýhodách těch, či jiných rozhodnutí. Často přitom dochází ke střetu zájmů mezi finančními a průmyslovými skupinami . Pokud nedospějí k tajné dohodě, obyvatelé se baví podívanou na ,vědecké‘ debaty hádajících se skupin odborníků. Významný sociolog píše: ,,zdůvodnění rozhodnutí odkazem na výsledky výzkumu, provedeného komisí vědců, získalo ve Spojených státech symbolickou rituální funkci shodnou se středověkou zvyklostí spojovat důležitá rozhodnutí s precedenty a proroctvími Písma svatého“.

V tom není žádná demokracie! Názory neosvícené masy se zamítají jako ignorantské a iracionální. Spojené státy vytvořily z vědeckých odborníků zvláštní třídu propagandistů, manipulujících vědomím a od demokracie se posunuli k takovému zřízení, které se nazývá ,stát přijímaných rozhodnuti‘. Tím se vzdálili ostatním zemím. Tak politici imitují nestrannost vědy (osvobození od etických hodnot), zaměňují otázku volby, týkající se všech občanů, otázkou přijímáni rozhodnutí, která je vnitřní záležitostí politiků a odborníků. S takovým přístupem vůbec mizí otázky, jako ,je správné bombardovat Jugoslávii?‘ nebo ,je správné privatizovat půdu?‘ a zaměňují se otázkami ,jak nejlépe bombardovat Jugoslávii?‘ a ,jaký je nejlepší způsob privatizace půdy?‘

Vůbec přitom nejde o jakoukoliv vědeckou objektivitu a tím spíše o svobodu informací mezi vědci, vykonávajícími roli manipulátorů vědomí. Sociolog vědy B. Barnes píše: ,,Je dobře známo, že vědec, pracující pro vládu, nebo pro průmyslovou společnost, nikdy veřejně nevyjadřuje svůj názor, pokud mu jeho nadřízení nedají příkaz obhajovat zájmy organizace. A samozřejmě, že vedoucí mohou přinutit splnit takovou podmínku, o čemž se mohli mnozí vědci přesvědčit na vlastní kůži. Například ve Velké Británii a ve Spojených státech vědci z oblasti jaderné energetiky veřejně vyjádřili své technické pochybnosti a okamžitě zůstali bez práce.“

Barnes uvažuje, že rozhodnutí, poškozující společnost, se přijímají nikoliv s ohledem na nedostatek informací a chyb vědců, ale kvůli korupci. Chyby se stávají, ale jejich úlohu hodnotí stokrát až tisíckrát níže, než úlohu úplatkářství a tlaku. Trh je trh, pokud je poptávka po cynickém odborníkovi, bude i nabídka.“

Konec citace.

Závěr

Jednoduše řečeno za odborníky jsou označení lidé, jenž plní zájmy politiků, nebo nadnárodních korporací, aby prosadili nějakou myšlenku. Cílem toho můžou být zisky, ale také upevnění moci.

Odborníci slouží jako propagandisté. Dnes můžeme vidět, jak tito odborníci všude propagují vakcíny. Ti co tento maindstreamový narativ zpochybní často přicházejí o práci.

Stejně jako hlavní sdělovací prostředky již neslouží jako hlídač demokracie, tak už ani vládou jmenovaní odborníci neslouží k tomu, aby říkali svá odborná stanoviska, ale aby plnili funkci propagátorů.