Právo jednotlivce, by mělo být na prvním místě, před vůli vlády

Autor: Martin Kirschner.

Jediná a přímá cesta ke štěstí je, když právo jednotlivce bude nadřazeno vůli vlády, která do jeho práv a svobod nebude zasahovat. (Public Domain)

Myslím, že vláda České Republiky zapomněla, že je tady od toho, aby sloužila občanům a ne aby občané sloužili ji. Od toho byla také založená demokracie. Nicméně v momentě, kdy se většina občanů musí podřízovat vůli vlády, tak se z demokracie stává diktatůra a lidé přichází o svá práva.

Možná, že někdo namítne, že jsme si tuto vládu v demokratických volbách zvolili sami. Nicméně událost z nejdemokratičtější země světa USA mi otevřela oči a uvědomil jsem si, že volby po celém světě jsou založeny na podvodu.

Už když jsem šel poprvé před deseti lety k volbám, tak jsem si kladl otázku, proč jsem nedostal žádné potvrzení, že můj hlas byl uznán. Podle mě si kdokoliv z nás zapomněl položit tuto otázku a proto by měl existovat nějaký veřejný registr, kde by lidé, například podle svého rodného čísla, si mohl ověřit, že jejich hlas byl přidán ke straně kterou volili. V případě, že by jejich hlas nebyl uznán, tak by mohli požadovat nápravu. Samozřejmě kvůli ochraně osobních údajů by bylo veřejné pouze rodné číslo, bez dalších informací komu toto rodné číslo patří. Stejně jsme pro tento systém pouze čísla a nic víc.

Proč to vše říkám? Protože v tomto systému podle mě není upřednostňována vůle jednotlivce před vůli vlády. Nevím, jak dopadnou příští volby, ale pokud dopadnou ve prospěch stran a politiků, kteří prosazují nařízení a zákony s kterými většina lidí nesouhlasí, tak se vůbec nemůžeme bavit o tom, že žijeme v demokraticky uspořádané zemi.

Důležitost toho, aby bylo na prvním místě právo jednotlivce, před právem vlády, ve své knize „Občanská neposlušnost“ také zmínil Henry David Thoreau. Citát je ze strany 40 této knihy:

Citát z knihy:

„Moc vlády, dokonce i takové, jíž bych byl ochoten se podřídit – neboť se s radostí podřídím tomu, kdo se vyzná a počíná si lépe nežli já, a mnohdy i tomu, kdo tak znalý ani schopný není -, bude vždy nečistá: aby byla opravdu spravedlivá, musí mít požehnání a souhlas ovládaných.

Nemůže si plně nárokovat mou osobu, ani můj majetek, ale pouze do té míry, jakou já jí vyhradím. Vývoj od absolutní ke konstituční monarchii a od konstituční monarchie k demokracii je vývojem směřujícím k opravdové úctě k jednotlivci.

I onen filozof Konfucius byl dost moudrý na to, aby v jednotlivci spatřoval základ císařství. Je demokracie, jak ji známe, posledním možným stupněm ve zdokonalování vlády? Není možné učinit ještě další krok směrem k uznání a úpravě práv člověka?

Žádný stát nebude nikdy doopravdy osvícený a svobodný, dokud neuzná jednotlivce coby vyšší a nezávislou sílu, od níž se odvíjí jeho vlastní moc a veškerý jeho vliv, a dokud s ním nebude podle toho zacházet.

Těší mne představa státu, který si bude moci dovolit být alespoň spravedlivý ke všem lidem a přistupovat k jednotlivci s úctou jako ke svému bližnímu; kterému se nebude protivit, když se pár lidí, kteří plní své povinnosti coby sousedé a krajané, rozhodne žít stranou státu, nevměšovat se do jeho věcí a nenechat se do nich zahrnout.

Stát, který by dával takové ovoce a nechal je uzrálé spadnout na zem, by vyšlapal cestu pro dokonalejší a skvostnější zřízení, které si také rád představuji, ale které jsem ještě nikde neviděl.“

Konec citátu.

Thoreau zde předkládá myšlenku, že právo jednotlivce je na prvním místě. Pokud se tento jednotlivec rozhodne zůstat stranou státu, tak má na to právo a stát by do jeho práv neměl nijak zasahovat.

V jiné části knihy Thoreau říká: „Proč bych se měl odhlašovat ze systému do kterého jsem se nepříhlasil?“ Thoreau podle mě podvědomě tušil, jak je tento systém zvrácený a nutí jedince se podřídit otrockému finančnímu systému. Podrobněji o této problematice mluvím v článku o lodním právu, kdy tento systém dělá z každého člověka, po šesti letech života, ztraceného na moři a tím jej automaticky zaregistruje jako osobu (otroka), která se musí podřízovat tomuto systému.

Podobnou myšlenku sdílel i taoistický filozof Lao´c, který řekl:

„Bude-li vláda klidná, lid se stane upřímným.

Jestliže vláda zasahuje, lid bude nešťastný.“

Dnes můžeme vidět, jak vlády zasahují do práv občanů, aby řešili jejich zdravotní problémy. Kdo se o to tyto vlády prosil? Myslí si, že se lidé raději zbaví svobody a práv, aby se pak podřizovali nařízením kvůli falešné pandemii?

Jsme svědky toho, že čím více vlády zasahují, tím jsou lidé nešťastnější a někteří i páchají sebevraždy. Thoreau by možná řekl, že nikdo z nás se do té jejich Covid hry nepříhlasil a proto ji nemusí hrát. Vládám světa rozhodně na našem zdraví nezáleží a sledují své vlastní cíle.

To je také důvod proč jsem emigroval tam, kde staví heslo: „Žij a nechej žít.“ Jedná se o stát Liberland, kde jsem se stal residentem Liberlandu a založil jsem si tam vlastní firmu. V současné době jsou desetitisíce lidí, kteří jsou rezidenty Liberlandu a svobodně v tomto státě podnikají.

Stát Liberland také plánuje výstavbu města na svém území. Již jsou vypracované i návrhy. Já pevně věřím, že to může být jedná z prvních skutečně svobodných zemí, kde právo jednotlivce na svobodný život je přednější, než sobecká nařízení vlády.

Sdílet na sociálních sítích:

Sdílet článek na sociálních sítích:
Sdílet článek na sociálních sítích: