Snowden: Nebezpečí sčítaní lidu

Mnohým lidem, když se vybaví sčítání lidu, tak si řeknou, že je to otravná věc, ale když to po nás stát chce, tak proč ne. Edward Snowden, bývalý agent NSA a informátor, však varuje před zúčastňováním se sčítáním lidu.

Ve své knize Nesmazatelné záznamy uvádí několik příkladů z historie, kdy bylo sčítání lidu použito proti lidem a varuje před možnými důsledky sčítání do budoucna. Budu zde citovat ze strany 203 této knihy.

Citát z knihy

„Vím pouze o dvou státech, které už v dřívějších dobách praktikovaly masové sledování. Šlo o hlavní protivníky ve druhé světové válce – jeden byl nepřítelem Ameriky, druhý jejím spojencem. Jak v nacistickém Německu, tak v sovětském Rusku se objevily první náznaky tohoto sledování v podobě navenek neškodných programů sčítaní čili úředního vyčíslení a statistického vyhodnocení obyvatelstva. První celosvazové sčítání v Sovětském svazu se uskutečnilo v roce 1926, mělo však i utajované cíle skryté za prostými součty: obsahovalo otevřený dotaz, jaké národnosti jsou sovětští občané. Výsledky sčítaní přesvědčily etnické Rusy, z nichž se rekturovala sovětská elita, že fakticky tvoří menšinu obyvatelstva v porovnání s celkovým počtem občanů hlásících se ke středoasijskému dědictví čili s Uzbeky, Kazachy, Tadžiky, Turkmeny, Gruzíny a Armény. Tento výsledek zásadně posílil Stalinovo rozhodnutí  tyto kultury zničit cestou „převýchovy“ tamní populace v duchu vykořeňující ideologie marxismu-leninismu.

Sčítání obyvatelstva v nacistickém Německu v roce 1933 vycházelo z podobného statistického projektu, ale už za pomoci počítačové techniky. Cílem bylo spočítat obyvatele  Říše za účelem jejich ovládaní a očištění, zejména od Židů a Romů, než Hitler zahájí vražedné tažení proti národům za německými hranicemi. Kvůli zvýšení efektivity se Říše spojila se společností Dehomag, německou sesterskou firmou americké IBM, která vlastnila patent na stroj zpracovávající děrné štítky čili jakýsi analogový počítač, který sčítal dírky vyražené do papírových kartiček. Každého občana představoval jeden štítek, a specifické otvory na kartě vyznačovaly určité znaky jeho identity. Sloupec 22 vyznačoval náboženské vyznání: otvor č. 1 byl protestant, č. 2 zase katolík, č. 3 znamenalo žida. V roce 1933 nacisté ještě úředně nepovažovali Židy za národ, ale jen za formu vyznání. O několik let později však toto hodnocení už neplatilo, protože v té době informace získané při sčítání vedly k identifikaci a deportování evropských Židů do táborů smrti.

Kterýkoli ze současných smartphonů zvládá daleko víc výpočtů než celá válečná mašinerie nacistické Říše a Sovětského svazu dohromady. Když si tohle připomeneme, jistě si dokážeme dát do kontextu nejen technickou dominanci moderní Americké zpravodajské komunity, ale také hrozbu vůči demokratické správě občanské společnosti, která se za tím skrývá. Během zhruba století, které uplynulo od počátků pravidelného sčítání, dosáhla technika ohromujícího vzestupu, ale totéž se nedá říct o prvním řádu nebo lidských ohledech, které by dokázaly zvládnout technický rozvoj.

Také ve Spojených státech pochopitelně probíhalo sčítání. Jeho princip zavedla už americká Ústava s posvátným účelem získat oficiální federální přehled o počtu obyvatel jednotlivých států za účelem proporcionálního zastoupení ve Sněmovně reprezentantů. To byl pro autoritativní formu vlády poněkud revizionistické přístup, nemluvě o britské Koruně, která vládla v koloniích a pro niž sčítání sloužilo jako tradiční metoda stanovení výše daní a odhadu počtu mladých mužů schopných odvodu k vojsku. Ústava geniálním způsobem přiřkla sčítání jiný účel než omezovat právo obyvatel na demokratickou formu vlády. Sčítání, oficiálně pod pravomocí Senátu, se mělo provádět každých deset let, což byla zhruba doba dutná ke zpracování dat získaných předešlým sčítáním, počínaje tím prvním, jež se konalo v roce 1790. Tato desetiletá prodleva se dočkala zkrácení počínaje sčítáním z roku 1890, kdy se poprvé využilo počítacích strojů (což byly prototypy těch, které později IBM prodala nacistickému Německu). Se zapojením počítačů se proces zpracování údajů zkrátil na polovinu.

Digitální technika vedla nejen k dalším zkrácení výpočtů – díky ní se nějaké sčítání stalo vlastně přežitkem. Masové sledování dnes funguje jako nikdy nekončící sčítání a je  podstatně nebezpečnější než jakýkoli soubor otázek zasílaný poštou. Všechna naše zařízení od mobilů po počítače jsou v zásadě miniaturizované sčítací terminály, které si všechno pamatují a nic neodpouštějí.

Japonsko pro mě znamenalo soukromý „moment jádra“. Tam jsem si začal uvědomovat, kam svěřují nové technologie, a že pokud moje generace nezasáhne, bude tahle eskalace jen pokračovat. Bylo by tragédií, kdybychom – až se konečně rozhodneme vzdorovat – zjistili, že jakýkoli vzdor je marný. Generace, jež přijdou po nás, si budou muset zvyknout na svět, v němž sledování nebude mít povahu pouhé občasné aktivity, která funguje výlučně řečišti zákonem dovolených možností, nýbrž kdy bude neustálé a dotkne se všech: bude zde ucho, které pořád naslouchá, oko, které všechno vidí, a paměť, která nespí a je věčná.

Jakmile se všudypřítomnost shromažďování dat spojí s možností jejich neomezeně dlouhého ukládání, kterékoli vládě stačí vybrat si osobu nebo skupinu obětních beránků a dát se do hledání důkazů o nějakém příhodném zločinu – podobně jako jsem já prohledával agenturní soubory.“

Konec citátu.

Závěr

Můžete si být jistí, že když vás nějaká „vláda“ do něčeho nutí pod hrozbami pokut, tak to s vámi rozhodně nemyslí dobře. Nikdy se například nestalo, že když úřednici na základě sčítání lidu zjistili, že máte málo majetku, nebo financí, tak vám doplatili rozdíl. Jednoduše sčítaní lidu neslouží lidem, ale vládnoucím elitám, aby měly přehled o svém majetku. Koneckonců nic nám nepatří, protože i z "vlastní nemovitosti" platíme roční daně, nebo zdravotní pojištění (kupujeme si právo na život bez exekuce). Můžeme to tedy spíše nazvat auditem, či inventurou.

Jak historie ukazuje, tak sčítání lidu bylo mnohokrát používáno k perzekuci a pronásledování určité skupiny lidí. Dalším příkladem je komunistická Čína, která v roce 2000 uspořádala sčítání lidu, aby mohla efektivně pronásledovat praktikující Falun Gongu (nebo jiné duchovní skupiny) a pokutovat lidi, kteří nedodržují politiku jednoho dítěte.

V budoucnu bude sčítaní lidu sloužit k tomu, aby se zjistilo, kolik mužů lze mobilizovat a kdo má více nemovitostí, které lze využít k nastěhování uprchlíků.