Autor: Martin Kirschner.
Říká se, že o čem se hodně mluví, tak na tom musí být něco pravdy. Jak jinak si vysvětlit, že některá starověká náboženství a kultury vyjádřily svůj názor, že svět kolem nás je pouhou iluzí. V současné době jim i vědci dávají za pravdu. Pojďme se spolu podívat, kde všude se s tímto názorem setkáme.
Platonova jeskyně
Jeden z nejznámějších řeckých filozofů Platón přišel s teorií Jeskyně. Podle něj lidé sedí v jeskyni otočeni zády ke skutečnému světu. Za jejich zády hoří svíce, která vytváří stíny a zdání iluzorního světa, kam se většina lidí dívá.
Platón lidi přirovnává k otrokům, kteří jsou spoutaní v podzemní jeskyni. Nemohou se hýbat a musí se stále dívat na iluzorní stranu jeskyně. Za jejich zády hoří plamen svíčky a mezi nimi a ohněm, chodí lidé, kteří nosí různé předměty. Lidé proto vidí jen věci, které skrze stíny promítá plamen svíčky na zeď.
Podle Platóna mají někteří filozofové schopnost se z těchto pout vyvléct a vyjít ven z jeskyně, aby zahlédli sluneční jas. Tito filozofové se pak do jeskyně vracejí, aby ostatní lidi učili pravdě a vysvobodili je z pout otroctví. Nicméně Platon říká, že takoví lidé se pak setkávají s nepochopením a výsměchem. Údajně by takového člověka chtěli raději zabít, než aby čelili útrapám související s poznáním pravdy.
Buddhistická Samsára
Budhisté věří, že co není věčné, tak nemůže být reálné a označují to pojmem Mája. Jelikož život na tomto světě je pomíjivý a dochází v něm ke strastiplným reinkarnacím, tak nemůže být tento svět podle buddhistů reálným.
Samsára je zase důsledkem této Máji, která má za následek neustálý koloběh reinkarnací. Podle buddhistů jediný způsob jak se dostat ven ze Samsáry, je dosáhnout nirvány (blaženosti) a přerušit tak věčný koloběh utrpení, smrti a pomíjivosti.
Buddhismus má dvě školy. Jsou to škola hínajána (malá cesta) a máhájana (velká cesta). V hinajáně jde o individuální ukončení koloběhu reinkarnací a navrácení se domů ke své pravé podstatě. Takové bytosti bývají označeny za Arhaty. Naopak v buddhistické škole máhajana skládají stoupenci slib bódhisattvy. Po dosažení nirvány se tito jedinci vracejí zpátky na zem, aby učili ostatní lidi, jak se z koloběhu Samsáry vymanit.
Věda potvrzuje, že svět je iluzorní
Dnes už dokonce i věda potvrzuje, že svět je iluzí. Vědci z kvantové fyziky zkoumali částice a zjistili, že když se na ně díváte, tak existují. Jakmile se však na ně přestanete dívat, tak neexistují.
Například vědec Dr. Andrew Truscott k tomuto zjištění říká: „Znovu to dokazuje, že „rozhodování se“ částic je opravdu přímo ovlivněno jejich měřením, resp. pozorováním. Na kvantové úrovni realita zkrátka neexistuje, pokud se na ni nedíváme,“
Na internetu si můžete přečíst podrobnější informace o vědeckém objevu z této oblasti.
Závěr
Jeskyně v podání Platóna, nebo Sámsara v podání buddhismu je to vězení ve kterém jsou lidé uvěznění. Stín, který vytváří plamen svíčky v podání Platóna, nebo Mája v podání buddhismu, je ta iluze, která lidem brání dostat se ven z tohoto vězení.
U Platóna jsou filozofové a u buddhismu jsou bódhisattvové, kteří pravidelně přicházejí na zem, aby lidi z tohoto vězení osvobodili. Vypadá to, že obě tyto učení se až moc nápadně podobají. Že by náhoda?
Jak ale potom vysvětlit to, že samotná věda skrze kvantovou fyziku potvrzuje iluzornost světa? Vypadá to, že svět a realita, stojí na zcela jiných principech, než si většinová společnost myslí.
