Vyhlídková plošina do Hranické propasti.
Hranická propast se nachází nedaleko města Hranice na Moravě. Je považována za jeden z nejúchvatnějších přírodních útvarů v České republice. Tato krasová propast, ležící na pravém břehu řeky Bečvy, je nejhlubší zatopenou sladkovodní jeskyní na světě. Její hloubka, dosud plně neprozkoumaná, fascinuje vědce i návštěvníky. Současné odhady naznačují, že propast může dosahovat hloubky až několika desítek kilometru, což z ní činí jedinečný geologický fenomén.
Mapa
Klíčové body
- Hranická propast je nejhlubší zatopená sladkovodní jeskyně na světě, s potvrzenou minimální hloubkou 519,5 metru, i když její skutečné dno zůstává neznámé.
- Místní folklór popisuje propast jako bránu do podsvětí, spojenou s příběhy o nadpřirozených silách, záhadných tvorech a ztracených pokladech.
- Nejznámější legenda vypráví o moravském králi Mojmíru II., který údajně skočil do propasti na koni, aby unikl svým pronásledovatelům.
- Propast přitahuje turisty, vědce i dobrodruhy díky své hloubce a tajemné pověsti.
Hloubka
Hranická propast přitahuje nejen turisty, ale i vědce speleology a geology. Její unikátní vznik, způsobený teplými kyselými vodami stoupajícími z hlubin Země, zpochybňuje tradiční představy o tvorbě krasových jeskyní. Výzkumy ukazují, že propast byla vytvořena shora dolů, což je v rozporu s dřívějšími teoriemi o vzniku hlubokých jeskyní. V roce 2020 vědci odhalili, že propast může dosahovat hloubky až 1 kilometru, a někteří spekulují, že by mohla být ještě hlubší.
Cestovatel Ladislav Zibura ve své knize Prázdniny v Česku napsal: „Hranická propast vznikala po miliony let hydrotermálním způsobem – teplá minerální voda prosycená oxidem uhličitým vzlínala a rozpouštěla vápencový masiv nad sebou. Když se dostala až k povrchu, zatopená propast byla na světě. Poprvé ji poplsal jistý Tomáš Jordán z Klausenburku, přičemž zmínil také pokus o změření hloubky. Do jezírka se potopil jeho přítel a žádné dno nenašel. Ke stejnému závěru dospěli všechny sondy a potápěči, kteří se do minerálních vod nořili od začátku dvacátého století. V roce 2016 se polský potápěč Krysztof Starnašski dostal do neuvěřitelných 265 metrů. Připravil přitom cestu pro robota, kteý se následně ponořil až do hhloubky 404 metrů. Pak ho zastavil konec vodícího kabelu. Hranická propast se i tak stala nejhlubší svého druhu na světě, vědci navíc očekávají další fascinující objevy. Střízlivé odhady hovoří o 800 – 1200 metrech, hloubka propasti by však teoreticky mohla odpovídat mocnosti vápencové vrsty – a ta v některých oblastech Moravského krasu doshuje i několika kilometrů. Pozoruhodné závěry přinesla také analýza helia ve vodě, které podle složení izotopů pochází ze svrchního pláště Země. Zde už o jeskyni hovořit nejde, ovšem úzké pukliny by mohly zasahovat až do hloubky čtyřiceti kilometrů.“
Jinými slovy i přes všechny současné technologie dosud nebyla přesně změřena hloubka Hranické propasti a všechna měření stojí na odhadech. I přesto podle naměřených údajů vyplývá, že Hranická propast je nejhlubší zatopenou sladkovodní propastí na světě.
Propast je také domovem netopýrů, kteří využívají suchou část propasti, známou jako Suchá rotunda, jako útočiště. Tato oblast je monitorována odborníky z Biologického ústavu Akademie věd ČR, což přispívá k ochraně místní fauny.
Historický kontext
Hranická propast je známa již od nepaměti, jak dokládají lidové pověsti. První písemná zmínka pochází z roku 1580 od Tomáše Jordána z Klauznburku, moravského lékaře a humanisty. V roce 1627 ji Jan Amos Komenský zakreslil na svou Mapu Moravy, čímž se stala prvním krasovým jevem v Česku, který byl kartograficky zaznamenán. Tato raná dokumentace svědčí o dlouhodobém zájmu o propast, který přesahuje vědecké bádání a sahá až do sféry mýtů a legend.
První pokusy o průzkum propasti začaly v 19. století, kdy se potápěči pokoušeli sestavit primitivní ponorku. V 20. století se výzkum zintenzivnil díky moderním technologiím, jako jsou podvodní roboty a sonarová měření. V roce 2016 propast překonala rekord italské propasti Pozzo del Merro, když robot dosáhl hloubky 404 metrů. V roce 2022 byl tento rekord překonán, když robot UX1-Neo dosáhl hloubky 450 metrů, aniž by nalezl dno.
Mýty a legendy
Propast není jen geologickým zázrakem, ale také místem opředeným mýty. Podle místního folklóru je považována za bránu do podsvětí, což vyvolává představy o temných silách a skrytých pokladech. Tyto příběhy pravděpodobně byly inspirovány její neproniknutelnou hloubkou a temným, tajuplným vzhledem jezera na jejím povrchu.
Legenda o králi Mojmíru II.
Mojmír II skáče do Hranické propasti, aby utekl před nepřátelským vojskem.
Nejznámější legenda spojená s Hranickou propastí vypráví o moravském králi Mojmíru II., posledním vládci Velké Moravy. Podle pověsti byl Mojmír II. pronásledován zrádnými šlechtici, kteří ohrožovali jeho vládu a stabilitu Moravy. Aby unikl svým nepřátelům, rozhodl se král skočit na koni do Hranické propasti. Zrádní šlechtici, nevědoucí o nebezpečí temných hlubin, ho následovali a zmizeli v propasti navždy. Tento příběh zdůrazňuje propast jako místo, odkud není návratu, a dodává jí auru nebezpečí a mystiky.
Záhadní tvorové a poklady
Kromě legendy o Mojmíru II. se v místním folklóru objevují příběhy o záhadných tvorech a ztracených pokladech, které propast údajně ukrývá. Tyto pověsti mohou být inspirovány neprozkoumanou hloubkou propasti a jejím spojením s podzemními vodami, které vytvářejí dojem nekonečného tajemství. Některé příběhy naznačují, že propast je domovem nadpřirozených bytostí, které střeží její hlubiny, zatímco jiné hovoří o pokladech ztracených v temnotách spojených s historickými událostmi v regionu.
Moderní fikce a temné síly
V roce 2024 se Hranická propast objevila v populárním seriálu TV Nova Záhadné případy, kde sehrála roli v příběhu o vraždě a temných silách spojených s podzemním jezerem. Ačkoliv jde o fikci, tato epizoda ukazuje, jak propast nadále inspiruje představivost a posiluje její pověst jako místa spojeného s tajemstvím a záhadami.
Současný význam a turismus
Hranická propast je dnes oblíbenou turistickou destinací, která láká návštěvníky z celého světa. Přístup k propasti je možný pěšky po naučné stezce od železniční stanice Teplice nad Bečvou nebo po červené turistické značce od autokempu v Hranicích. Nová vyhlídková plošina nabízí nádherný výhled na jícen propasti, který je dlouhý 104 metrů, široký 34 metrů a hluboký 69,5 metru. Pod povrchem jezera, známého jako Jezírko, se skrývají obrovské zatopené prostory, které zůstávají nepřístupné veřejnosti.
V blízkosti propasti se nachází informační centrum, kde mohou návštěvníci získat podrobnosti o geologii, historii a výzkumu propasti. Okolní krajina Podbeskydské pahorkatiny nabízí malebné výhledy a možnosti pro pěší túry či cykloturistiku, což činí návštěvu propasti ideálním cílem pro jednodenní výlet.
Závěr
Hranická propast je místem, kde se prolíná věda, historie a mýty. Její rekordní hloubka a neprozkoumané hlubiny ji činí jedním z nejzajímavějších přírodních útvarů na světě. Legendy o králi Mojmíru II., záhadných tvorech a ztracených pokladech dodávají propasti auru tajemství, která přitahuje návštěvníky i badatele. Lidé, kteří zastávají teorii duté země věří, že hranická propast by mohla být bránou do nitra duté Země, kde se nalézají neprobádané světy. Ať už jste fascinováni geologií, historií nebo folklórem, Hranická propast nabízí jedinečný zážitek, který zůstane v paměti každého, kdo se odváží přiblížit k jejímu okraji.
Facebook komentáře