Autor: Martin Kirschner.
Vzdělávací systém u dětí potlačuje kreativitu a programuje je na to aby nezkoumali netvořili, nekladly kritické otázky a pracovali 8 hodin denně pro nějakou autoritu. (Public Domain)
Děti do svých šesti let jsou jako nepopsaný list. Žijí spontánně, radují se ze života a přítomného okamžiku. Pak přijde na řadu systémové podmiňovaní, kdy rodiče a školský systém různými formami trestá děti za neposlušnost. Z dětí se tak stávají pacienti závislí na psychofarmacích, protože nedokáží držet tempo se systémem. V dospělosti se z nich stávají jedinci bez snů, vizí a cílů, protože si myslí, že jediným smyslem života je shánět peníze pro systém, aby mohli přežít v této hře.
Nedávno jsem četl knihu „Aloha“ od autorky jménem Jana Mosely. V této knize autorka popisuje zážitek s ezoterickou ženou jménem Lili s kterou se setkala na Hawajském ostrově Maui, jak čerpá energii ze slunce. Lili autorce prozradila, že jako Bretariánka téměř vůbec nejí. Pak přišla také debata na otázky týkající se smyslu života. Na straně 28 této knihy, Lili sdílí hlubokou pravdu o skutečném smyslu života.
Citát z knihy:
„Když jste se mi zmínila, že vaší prací je rozšířit vědomí lidí na Zemi, jak to děláte a proč?
Všechno je energie. Všechno, na co se podíváte, má frekvenci a také lidé mají určitou frekvenci a já jsem tu proto, abych zvýšila frekvenci lidského kolektivu a také planety Země.
Jak může jedna osoba zvýšit frekvenci lidí a Země a proč by to dělala?
Za prvé. Jedna osoba s vysokou frekvencí je mocnější než milion osob s nízkou frekvencí. Za druhé nejsem jediná, která má takovýto úkol tady na Zemi. Jsou nás tisíce a každý máme jiný přístup. A proč mě Zdroj poslal na Zemi s tímto úkolem? Nejprve bych vám asi měla vysvětlit, kdo vlastně lidé jsou, co je lidský kolektiv, co to vlastně znamená být člověkem.
Lily můžeme si tykat? Vím, ta otázka zrovna nebyla v souladu s etickými normami, ale Lily byla tak přístupná a kamarádská, že to ze mne vypadlo bez jakéhokoli většího přemýšlení. Lily podle mého očekávání souhlasila.
A pak jsem pokračovala: „Celý život jsem se ptala, proč jsme my lidé vůbec naživu, ale nikdo mi nedal uspokojivou odpověď. Ve školách nás učili, že jsme se vyvinuli z opice, náboženství zase učí, že nás stvořil Bůh. Vzpomínám si, když mi bylo třináct, že jsem napsala slohovou práci na téma Smysl života. Četla jsem ji před celou třídou, a když jsem ji dočetla, paní učitelka se mě zeptala, jestli jsem to opravdu psala já nebo mi někdo pomáhal. Když jsem odpověděla, že jsem to napsala sama, nevěřila mi a posadila mě. Dodnes nevím, proč mi nechtěla věřit.
Ano, ve školách se tě neptají, co si myslíš, tam ti řeknou, co si máš myslet, Řeknou ti, že musíš přijmout názor ostatních jako pravdu. Ve školách lidé nejsou vzděláváni, oni jsou testováni, jakou mají úroveň poslušnosti. Ději jsou vychovávány tak, aby si myslely, že autorita, učitel, doktor nebo policista, má vždycky pravdu. Podle škol je inteligence měřena schopností opakování a zapamatování. Čím přesnější zapamatování a opakování, tím lepší známku dostaneš, když nebudeš poslouchat, budeš potrestána. Každý člověk je génius, ale když budeš soudit rybu podle její schopnosti lezení po stromě, chudák ryba stráví celý život přesvědčená, že je hloupá. Škola připraví lidi na práci, kterou stejně nebudou mít rádi, ale o které si myslí, že je nutná. Vzdělání by měl být proces stimulace, který probudí v každém člověku nekonečný potenciál, který rozvine vnitřní touhu vytvořit štěstí. Protože snít o štěstí toužit jsou jediným důvodem, proč žít tady na Zemi jako lidská bytost.
Cože? Tak tohle je jediný důvod, proč žít na Zemi?
Ano, smyslem života je pokračování vyjádření toho, kdo opravdu jsme. Vědomosti a znalosti přijdou pouze z vlastní životní zkušenosti a každý člověk je neustále sběratel zkušeností a vědomostí. Život je o naplnění, o spokojenosti a, o radosti. Když jsi se narodila, věděla jsi, že vytváříš svoji vlastní realitu a ta touha tvořit byla v tobě velmi silná. Ale když ses začala integrovat do společnosti, začala jsi přijímat podobný obraz života, o kterém si ostatní mysleli, že by takový měl být. Nikdy se ti nelíbilo, když ti lidé říkali, co máš nebo nemáš dělat. Měla jsi v sobě velmi silný impulz dělat něco jiného než ostatní. Ale časem, pod nátlakem lidí, kteří tě obklopovali, kteří byli přesvědčení, že jejich cesta byla lepší než tvoje, jsi ztratila odhodlání jít životem tak, jak jsi chtěla. Často pro tebe bylo jednodušší se jenom přizpůsobit jejich návrhům a ideálům, než abys sama zjistila, co je pro tebe nejlepší. A abys opravdu zapadla do společnosti a cítila se jako jedna z nich a také abys nezpůsobovala nikomu problémy, postupně jsi potlačila svoji absolutní svobodu tvořit. Ale tato touha po svobodě v tobě stále je, tak jako v každém člověku. Tu touhu ti nikdo nevezme. Je ji potřeba jenom probudit. Jenom ty můžeš vytvářet svoji vlastní realitu, není možné, aby někdo jiný to udělal za tebe. Každý člověk je Stvořitel. Jakmile se ztotožníš s věčnými silami a vesmírnými zákony, když budeš plně věřit, že jsi součástí energie Zdroje, pak na tebe čeká radostná tvorba, která se ani nedá fyzicky popsat. Není nad větší spokojenost než záměrně vytvářet svůj vlastní život.
Tato slova mě ohromila. Najednou jsem si připadala všemohoucí. Už dříve jsem slyšela, že si člověk vytváří svoji vlastní realitu, ale jenom jsem nad tím mávla rukou. Myslela jsem si, že je to jenom hříčka slova. A teď jsem našla někoho, kdo opravdu ví, o čem mluví a tím i žije.
Lily pokračovala: „Vždycky vytváříš svoji vlastní realitu, ale nevědomky. Lidé si stále stěžují, ptají se, proč se jim stalo to nebo, ono, nadávají na ostatní, cítí se jako oběti. A vůbec netuší, že si to způsobili sami. Svojí frekvencí. Je na čase, aby se lidé naučili, jak ovládat svoji frekvenci, Když se to naučí, budou vědomě přitahovat ty zkušenosti a okolnosti v životě, které opravdu chtějí a po nichž touží.
Tak mě, Lily, nenapínej, prozraď mi, jak přitahovat jenom věci, po kterých toužím?
Jednoduše. Svými myšlenkami a pocity.
Cože? Pouze tím, jaké má člověk myšlenky a pocity?
Ano. Lidé jsou mnohem mocnější, než si myslí. Většina lidí si říká: Vždyť jsem přece, jenom člověk. Neuvědomují si, že svými myšlenkami vlastně přitahují okolnosti, po kterých vůbec netouží. Lidé zapomněli, že jsou věčné bytosti, které se dobrovolně a z mnoha důvodů rozhodly účastnit této fyzické životní zkušenosti. A tato realita na planetě Zemi slouží jako platforma, kde lidé mohou tvořit. Když si lidé vědomě určí, kam jejich myšlenky budou směřovat, mohou být ve stálém spojení s vesmírnou energií, se Zdrojem, s radostí a se vším, co považují za dobré.“
Konec citace.
Závěr
Učili vás ve školách o pozitivnímu myšlení, afirmacím a schopnosti utvářet svými myšlenkami pozitivní budoucnost? Že ne? Možná je to záměr. Takoví lidé by totiž byli nebezpeční pro systém, protože systém by je nemohl zotročovat prací a tím pádem by se zhroutil.
Než jsem ve svých 27 letech narazil na osobní rozvoj, tak jsem byl jako většina lidí vychován k tomu, abych si našel práci. Poté co jsem změnil myšlení jsem začal dělat co mě baví, jako vést vlastní internetové noviny a podnikat na eBay. Nikomu se nemusím z ničeho zpovídat a jsem svým vlastním pánem. Pokud se i vy budete učit osobnímu rozvoji, tak se také stanete tvůrci vlastního života a osudu.
Facebook komentáře